(15.40 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Proto také není součástí uvedeného populárního tříprocentního maastrichtského kritéria, jak už jsem to tady dnes několikrát říkal. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru financí panu Pavlu Mertlíkovi. Předložený materiál projednal rozpočtový výbor, usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 382/1.
Prosím, aby se slova ujal předseda tohoto výboru a zpravodaj pan poslanec Vlastimil Tlustý a informoval nás o jednání výboru.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, domnívám se, že projednávaný materiál nemá přesný název. Zpráva vlády totiž vytváří dojem, že se víceméně jedná o informaci. Toto ale není jen informace, toto by se správně mělo jmenovat fiskální plán, možná ještě přesněji fiskální záměr vlády. Tento materiál totiž popisuje, jakým způsobem se chystá hospodařit vláda ve státním rozpočtu do roku 2005. Nejsou to tedy konstatování skutečnosti, kterou nelze ovlivnit; je to záměr, kterým se hodlá vláda řídit.
Chápu, že je tento závažný materiál projednáván ve chvíli, kdy to není příliš zřejmé, a proto odcituji z předkládací zprávy: "Fiskální výhled by se měl stát významným nástrojem vlády pro vytvoření mantinelů hospodářské politiky ve středním časovém horizontu." Až bude tato sněmovna projednávat rozpočty vlády v následujících letech, předpokládám, že se vláda bude případně odvolávat na tento dokument. Hlasování o tomto dokumentu je proto neméně tak závažné jako hlasování o státním rozpočtu na příští rok.
Mimochodem vláda tímto vychází vstříc požadavkům Evropské unie, která požaduje, aby každý státní rozpočet obsahoval kromě údajů na rok příští i údaje na šest let dopředu, tak jak to činí tento materiál. Je to tedy materiál mimořádného významu i z hlediska pohledu Evropské unie na Českou republiku.
Nyní mi dovolte charakterizovat jednotlivé části tohoto materiálu.
V první části jsou uvedeny skutečnosti z let 1993 až 1999. Z těchto skutečností mi dovolte odcitovat některá fakta.
Vývoj veřejných rozpočtů v první polovině devadesátých let neukazoval viditelné problémy. Pokračování citátu: Disproporce, které se ve vývoji hospodaření veřejných rozpočtů viditelně projevují již v letech 1996 až 1998, se v plné míře ukazují v současné době. Do roku 1996 byla pro výdajovou stranu veřejných rozpočtů charakteristická spíše stabilita, resp. mírný pokles podílu výdajů na hrubém domácím produktu. Po tomto roce došlo v návaznosti na otočení trendů fundamentálních ekonomických veličin k růstu podílu výdajů na HDP až na jejich výchozí úroveň. Poslední citace z uvedených faktů: Od roku 1996 jsou veřejné rozpočty trvale deficitní. V roce 1999 se očekává, že podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP dosáhne 2,5 procenta. Otevírání nůžek mezi daňovými příjmy a výdaji veřejných rozpočtů vztažených k HDP je výrazné zejména v roce 1999.
Cituji tyto věty proto, že při různých ekonomických i politických diskusích jsou velmi často právě tyto věty a tato tvrzení zpochybňovány.
Druhá část tohoto materiálu je popisem metody a popis metody zahrnuje popis výchozích předpokladů, na kterých je tento výhled založen. Již v této části jsou tabulky, které ukazují předpoklady pro tzv. prorůstový scénář - zdůrazňuji slovo prorůstový -, a tabulky pro tzv. varovný scénář. Dovolím si odcitovat několik číselných řad, které říkají, s čím počítá tato vláda do roku 2005 v tzv. prorůstovém scénáři.
U růstu HDP počítá s touto časovou řadou od roku 2000 do 2005: 1,4; 2,2; 3,0; 3,9; 5,3 a 5,7. Dalo by se charakterizovat slovy růst HDP.
U inflace je časová řada: 4,2; 5,3; 5,1; 4,6; 4,0; 3,0.
U mezd a platů je předpokládána tato míra růstu: 4,5; 5,2; 6,0; 6,8; 7,0; 6,8. Charakterizoval bych to slovy mírný růst růstu.
U míry nezaměstnanosti se uvádějí čísla: 11,1; 12,4; 12,7; 12,3; 11,4; 10,3. Pro tuto časovou řadu bych použil charakteristiku stagnace, těsně před koncem tohoto období v roce 2005 mírný pokles; všimněte si, že nikoli pod hranici 10 %.
V tzv. varovném scénáři jsou analogické časové řady následující.
Míra růstu HDP: 0,5; 1,5; 2,0; 2,0; 2,0; 2,1. Charakterizoval bych slovy stagnace růstu.
Míra růstu inflace: 4,0; 5,0; 4,8; 3,6; 3,2; 2,7. Všimněte si, že není velký rozdíl proti scénáři prorůstovému v tendenci vývoje inflace.
U mezd a platů míra růstu: 5,0; 5,8; 5,7; 5,3; 5,1; 4,6. Zde je zřetelné snižování růstu.
U míry nezaměstnanosti: 11,6; 12,7; 13,3; 13,9; 14,2; 14,5, což vystihuje termín růst míry nezaměstnanosti až do období roku 2005.
V další části tohoto materiálu jsou uvedeny údaje, které jsou vypočítány nebo odvozeny z příslušných předpokladů; hlavními údaji, které naleznete v této části, je očekávaný vývoj salda veřejných rozpočtů a veřejného dluhu v období 1998, tj. období vzniku současné vlády do roku 2005.
Považuji za alarmující, že mezi tzv. prorůstovou variantou a tzv. varovnou variantou je následující rozdíl. V oné tzv. prorůstové variantě se předpokládá, že podíl dluhu na HDP se z výchozí situace roku 1998 - třináct procent - zvýší do roku 2005 na 22 procent. Opakuji: jsme v prorůstové variantě - snad neměli předkladatelé na mysli prorůstové ve smyslu rychlého růstu státního zadlužení? V tzv. varovné variantě je to pro ty, kterým to první nebylo dosti varovným číslem, ještě významně horší. Tam se totiž z 13 % do roku 2005 dostane vývoj veřejného dluhu na 34 % HDP.
***