(19.50 hodin)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru školství, mládeže a tělovýchovy panu Eduardu Zemanovi. Nyní opět vystoupí pan kolega Petr Matějů. Prosím, aby v rozpravě zopakoval návrh na usnesení, protože předtím rozprava nebyla otevřena.
Poslanec Petr Matějů: Já bych se ještě přeci jen k několika bodům z vystoupení pana ministra chtěl vrátit. Nemyslím si, že problém stojí tak, že proti sobě stojí státní program a školné. A pokud najdeme jiný způsob, jak podstatně otevřít vysoké školy, nemusíme mluvit o školném. Chtěl bych jenom říci, že ve chvíli, kdy počet vzdělávacích příležitostí je tak omezen, jako je, a to je prokázáno statistickou analýzou, nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělání jsou u nás mnohem vyšší než v zemích, kde je zavedeno školné. Je to prostě tím, že v rodinách, které mají za sebou nejen vzdělání, ale i peníze - tyto rodiny mají tzv. ekonomický a sociální kapitál své děti do škol prostě dostat. A to je podle mého soudu problém nedostatku vzdělávacích příležitostí. Kdyby byly vzdělávací příležitosti více otevřené, děti z nižších sociálních vrstev by se dostaly do vzdělávacího systému mnohem snadněji, než je tomu dnes.
Pokud jde o vaše ujištění, že není povinností ministerstva školství zprávy předávat - já jsem netvrdil, že je musíte předávat, ale zákon praví, že do 15 dnů školy musí zveřejnit výsledky analýzy přijímacích testů. A já se ptám: co dělá ministerstvo ve chvíli, kdy tyto závěry a výsledky zveřejněny nejsou? Hledal jsem je na internetu. Tam je snad jenom jedna. Vysokých škol je podstatně víc. Myslím, že je v kompetenci ministra školství si vyžádat, aby zveřejnění do 15 dnů bylo uskutečněno. Prostě není.
A teď k číslům. Pane ministře, vy neuvádíte zdroje. Ten, kdo má v tuto chvíli v ruce vaši odpověď na moji interpelaci, se může přesvědčit, že jste neuvedl zdroj svých údajů. Proto jsem se vás tázal - řekněte mi, kde jste k vašim číslům přišel, abych je mohl porovnat s mými. Já naopak vždycky uvádím své zdroje, jak se můžete podívat do článku, kde s vámi polemizuji. Jsem totiž vzděláním mimochodem i statistik a vím, že je to povinnost, uvést zdroj. A v této souvislosti tedy, protože jste to položil zde jako problém, bych rád uvedl vaše údaje, které byly zveřejněny bez uvedení zdroje. Já jsem na ně reagoval s uvedením zdroje. Nechť poslanci posoudí, zda je vůbec možné, aby svět vypadal, jak vy uvádíte ve svých číslech.
Budu citovat z vašeho článku v Ekonomu. Řekl jste, že v tuto chvíli mají u nás maturitu tři čtvrtiny populace. Citoval jsem. Dále cituji: 91 % lidí má ukončené středoškolské vzdělání. Na stejném místě říkáte - cituji: Podle statistik - neříkáte jakých, pane ministře - má Česká republika 34 % lidí s vysokoškolským vzděláním, a dále pokračujete: světová špička se pohybuje někde okolo 50 %. To jsou, pane ministře, naprosto zavádějící údaje. Já vám řeknu zdroj, z kterého vycházím. Je to zdroj, ze kterého vychází i ÚIV, a to je statistický úřad. Statistický úřad podle posledního mikrocenzu provedeného v roce 1997 uvádí, že u nás má maturitu nikoliv tři čtvrtiny populace, jak říkáte, ale pouze něco přes 1/3, přesně 37,2 % obyvatel starších 15 let, 45 % ekonomicky aktivních obyvatel. Ať dělám, co dělám, na 75 % se nedostanu.
Pokud jde o podíl lidí s vysokoškolským vzděláním, váš údaj, že je to 34 %, je naprosto mimo realitu. Pane ministře, u nás je realita mnohem smutnější - 11 %.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane kolego, já jsem to nechtěl dělat. Když by to bylo jednou dvakrát - ale prosil bych neoslovovat přímo.
Poslanec Petr Matějů: Dobře. Já jsem tedy chtěl uvést, že u nás je v tuto chvíli 11 % lidí, tedy populace, jak říká pan ministr, s vysokoškolským vzděláním. Rozdíl mezi 11 a 34 % je fatální a nedá se vysvětlit rozdílným zdrojem.
Domnívám se ale, že bychom všichni v tomto případě měli používat jeden zdroj, a to jsou údaje statistického úřadu, které zpravidla přebírá i Ústav informací ve vzdělávání. Je mi líto, já jsem záměrně řekl, že nejsem pro to, abychom v politických debatách používali nepravdivých údajů. Netvrdím, že jste to udělal záměrně, ale myslím, že by bylo vhodné, abychom tak závažné údaje a tak elementární údaje, jako jsou podíly lidí s různým vzděláním, uváděli přesně a vždy citovali zdroj. Ten, kdo se chce přesvědčit, zda to dělám, může se podívat na moje internetové stránky, kde všechny moje články jsou uvedeny a všude jsou uvedeny zdroje.
Takže opakuji, že s odpovědí nejsem spokojen.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji - a to je návrh na usnesení? Ano. Takže v rozpravě bude ještě reagovat ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan kolega Eduard Zeman. Doufám, pane ministře, že to nehodláte číst. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: K poslední poznámce, pane předsedající, bych vaším prostřednictvím chtěl sdělit panu poslanci, že za prvé novinové články nejsou přesným zdrojem informace, a možná je mezi námi ten podstatný rozdíl, že zatímco článek mně připisovaný je rozhovorem se mnou, nikoliv mým autorským článkem, možná pan poslanec má výhodu, že mu berou přímo jeho autorské články a lze jeho čísla brát lépe. Ale chtěl bych zdůraznit - nikde jsem nikdy neuváděl procenta z populace - ale z populační kohorty, a to je rozdíl. Mluvím tedy o procentech z řekněme 115 000 vycházejících dětí v příslušném ročníku a tam moje procenta jsou správně a vycházejí z materiálu, který si všichni poslanci snadno mohou ověřit, protože ho dostali. Je to výroční zpráva o stavu školství, vydaná nikoliv přímo ministerstvem, ale ÚIV, přesně na základě materiálu, tj. statistického úřadu, o kterém pan poslanec mluví.
A když už jsme u těch přesných čísel - já už jsem s tím dneska nechtěl u rozpočtu znovu obtěžovat, ale v poledne jsem si tady vzal všechny sešity rozpočtu kapitoly školství od roku 1995, protože tady zaznělo také několik čísel, a to velmi nepravdivých. V některých případech pana poslance Matějů poněkud chápu, že rozpočet není jeho silnou stránkou, a pokusil jsem se mu vysvětlit, v čem se věci liší. Nemile mě překvapilo, že s podobným údajem vyrazil pan poslanec Ivan Pilip, který velmi dobře ví, jak je rozpočet konstruován.
Rád bych na toto téma sdělil, že tady mám podklady - proto jsem si je sem položil - které jsou veřejně přístupné, které parlament pravidelně dostává zcela úřední cestou, které parlament schvaloval a projednával a jsou tak úředně platné, jak jen něco v této republice může být úředně platné - s plným vědomím a souhlasem parlamentu.
Na základě těchto údajů jsem nucen konstatovat, že například tvrzení pana Ivana Pilipa o 12 % krácení rozpočtu vysokých škol v navrhovaném rozpočtu 2000 je naprosto nepravdivé, vědomě nepravdivé tvrzení, protože realita je taková, že procenta, o kterých se zde pan poslanec - nebo oba páni poslanci - zmiňovali, se týkají pouze subpoložky "ostatní běžné výdaje", kde se skutečně promítlo takto procentně vysoké snížení.
Na druhé straně se samozřejmě promítlo - a to už například tady i pan poslanec Pilip nezmínil - zvýšení v dalších položkách, čili celkový efekt je velmi jednoduchý. Zatímco v rozpočtu letošního roku je suma - celková položka na vysoké školy 12 miliard 263 milionů 675 tisíc, je v novém návrhu rozpočtu 12 miliard 472 milionů 365 tisíc - jinými slovy zhruba o 200 milionů více. Když chceme tedy hrát korektně, hrajme korektně. Nezavádějme čísla, která nejsou pravdivá. Rovněž tak se musím ohradit proti tvrzení pana poslance Pilipa, že těchto 12 %, která zmiňoval, jsou naprostá nehoráznost, která by se za něj nemohla stát.
***