(17.50 hodin)
(pokračuje Doležal)
Mají smysl prakticky jen pro restaurace. Jen popis jejich koncepce by zabral několik stránek a to zde asi není nutné.
Relevantní je kouzlo databází a sítí. Veškerá data jsou v databázi a jsou přístupná podle autorizačních prostředků sítě nebo podle úrovně oprávnění přístupu k datům. Na počítač se tedy zaloguje skladník, vloží dodací list, zaloguje se kuchař a nastaví pokladní ceny. Pak se na stejný počítač zaloguje speciálním heslem majitel a jemu se objeví zcela jiné a další funkce. Vyhází z databáze vybrané dodací listy, zředí receptury, změní ceny dávno prodaných položek, smaže uskutečněné prodeje atd. Může si s tím hrát jako s klasickou tabulkou v Excelu. Prostě laboruje s tržbami, dodacími listy, cenami a komponenty tak dlouho, až se mu konsekventní daně a příjmy líbí. Počítač si může finanční úřad odvézt a libovolně dlouho zkoumat, dokud nepřijdou na všechna hesla. Nikdy ani nezjistí, jestli a jak speciální funkce programu existují, protože databáze typu SQL jsou opravdu dobré pro správu dat.
Důvod, proč registrační pokladna nemůže fungovat, tkví už v jejím vzniku. Problém majitelů jakékoli prodejny za hotové je, že zaměstnanci si do ní nosí vlastní zboží a prodávají si ho za zisk do kapsy, aniž by se s majitelem podělili o náklady na režii.V drogerii je to asi marginální a v supermarketu to vůbec nelze, ale např. u stánkového prodeje potravin a zejména v restauraci se jedná o desítky procent. Registrační pokladna má hlídat prodavače, aby nemohl donášet a prodávat vlastní zboží. Pokud musí za každou prodanou položku vytisknout účtenku, nemůže ho prodat více, než ho má legálně na skladě. Toto je prosím smysl registrační pokladny.
Proto jejich první u nás dosud vídané typy vůbec nemají paragonovou tiskárnu, ale jen registrují namarkovaný prodej někde uvnitř. Vydávání cedulek zákazníkovi jen zdůrazní úzus, že se přes pult nesmí nic dát, aniž by to bylo namarkováno. Netuším, kde se vzal nápad, že registrační pokladna hlídá daně. K tomu neslouží, ani sloužit nemůže. Pokladna slouží majiteli jako kontrolor zaměstnanců a majitel ve vztahu dál si s pokladnou udělá, co chce a potřebuje. Takže než někdo začne říkat nesmysly o tom, jak registrační pokladny zabrání daňovým únikům, bylo by přínosem, kdyby se na ně aspoň podíval. Jestli to funguje na západ od Aše, funguje u nás registrační pokladna naopak zejména k efektivizaci, automatizaci a zjednodušení daňových úniků, ke krácení tržeb a ke ztížení a zpochybnění zfalšovaných údajů. Podvodný trhovec si registrační pokladnu klidně koupí, pokud už ji kvůli vlastnímu pohodlí dávno nemá. Vládě se vysměje i s daněmi a pokladnou. Ale desetitisíce drobných podnikatelů, kteří přežili zákon "na každou živnost vlastní živnostenský list", legislativní džungli, několikrát měněné daňové a účetní předpisy, zkorumpované a neochotné úředníky, živnostníci, kteří poctivě přiznávají své nepatrné příjmy a dokonce z nich platí daně, tak tato třída se konečně přesune do šedé ekonomiky. Těch 20 - 50 000 korun za pokladnu je totiž jejich měsíčním, půlročním, ba i ročním obratem. Pro velké množství úředníků naopak budou doporučení vhodných typů registračních pokladen a pro pár prodejců pokladen to bude kšeft století. Kdopak to asi bude?
Na závěr už si vůbec nedovolím uvažovat o tom, jakým způsobem donutíme zákazníky, aby vyžadovali koupené zboží namarkovat na pokladně, protože všichni moc dobře víme, že koupené zboží bez markování je výrazně levnější než zboží koupené přes pokladnu.
Na základě těchto všech skutečností navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Doležalovi. Další se hlásí pan poslanec Petr Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážení kolegové, poslankyně a poslanci, udivuje mě, když zde zaznívají pochybnosti o zavedení registračních pokladen. Jde přece o zavedení technického prostředku sloužícího k odhalování daňových podvodů, prostředku pro finanční úřady. Dle mého názoru pořizovací cena pokladen v porovnání s daňovými úniky, ke kterým bez pokladen dochází, je zanedbatelná. Například ve Slovenské republice se zavedení registračních pokladen osvědčilo. Za situace, kdy státní pokladna ze všeho nejméně potřebuje daňové úniky, je zavedení registračních pokladen velmi žádoucí. Velmi by mě mrzelo, kdyby zde moji kolegové z pravé strany politického spektra zamítnutím tohoto zákona prakticky podpořili daňové úniky a podvodníky.
Zavedení registračních pokladen ve značné míře nesporně odstraní daňové podvody a přispěje k tomu, že Česká republika se přiblíží ke klasické tržní ekonomice západního typu. Pokud zde převládá názor vedoucí k zamítnutí tohoto zákona, pak se nebudu moci zbavit dojmu, že se zde ve sněmovně prosazuje ekonomický názor "čím hůř, tím lépe". Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Jako poslední přihlášený je pan poslanec Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedo, dámy a pánové, zákon o registračních pokladnách a o změně některých dalších zákonů, zjednodušeně řečeno zákon o registračních pokladnách, chronologicky zapadá do série zákonů, které mají ztížit daňové úniky. To koneckonců zde předkladatel zdůraznil. K nim patří zákon, který jsme projednávali před chvílí a který se týkal majetkového přiznání. Musím říci, že k tomuto zákonu již nemám tak kladný vztah jako k předchozímu.
Obecně lze říci, že smyslem navrhované právní úpravy je podle mého názoru bohulibý záměr přispět k výraznějšímu omezení krácení daňových příjmů do státního rozpočtu. Diskutabilní však je, zda je to ta nejlepší forma řešení s maximální účinností. Nelze ani bez povšimnutí přejít obavy - a již to zde také bylo řečeno - malých podnikatelů a živnostníků. Někteří z nich, zejména ti úplně drobní, mají jistě ne neoprávněnou obavu z velkého finančního zatížení a možná i likvidace a ztráty živnosti, což jistě není smyslem a nepodezírám vládu, že to bylo smyslem tohoto zákona.
Možná, že by bylo dobré se zamyslet nad tím, zda neřešíme něco, co je zapříčiněno tím, že jsme něco předtím zanedbali.
***