(17.40 hodin)
(pokračuje Beneš)
Já si ale myslím, že život v naší zemi nestojí jen na zaměstnancích, že také stojí na živnostnících, a pak mi přijdou slova pana ministra v úvodním slově, že se jedná o malý okruh obchodníků, u kterých jsou notorické důvody domnívat se, že nepřiznávají všechny příjmy, velmi podezřelými. Připadá mi tato věta jako apriorní podezírání z nepoctivosti. O schopnosti chytat nepoctivce tady již hovořili jiní. A myslím si, že chceme-li opravdu, aby výrobci, distributoři, servisní firmy byli spokojeni, chceme-li opravdu, aby poctiví živnostníci skončili, tak pak je ideální pokračovat v přípravě tohoto návrhu zákona. Já osobně si to nepřeji, a proto podpořím návrh na zamítnutí.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako čtvrtý se přihlásil pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane předsedo, vážená sněmovno, vážená vládo, dnes jsme diskutovali o rozpočtu, ve kterém vláda hodlá zatížit tento národ dalším deficitem. Mimochodem, je poměrně snadné, když si dovolíme deficitem ve výši 10 % státního rozpočtu dosáhnout jakéhosi zdánlivého růstu ekonomiky. To se to snadno dělá.
Tento zákon má prohloubit deficit možná o dalších 10 miliard. Je to velmi rozmařilé chování a nutno říci, že celých 10 miliard budeme muset všichni zaplatit. Mimochodem, vznikne tím také inflační tlak, v důsledku čehož bude muset vláda podnikat další záchranná opatření, aby se inflace nerozjížděla.
Oproti tomu, jak bylo již naznačeno, efekt tohoto zákona je nepříliš přesvědčivý. Dovedl bych si představit, kdyby vláda navrhla za 10 miliard velmi racionální opatření na zvýšení výběru daní, kdyby skutečně byly posíleny finanční úřady, kdyby skutečně byla vedena dobrá strategie vybírání daní. Upřímně řečeno, taková strategie existuje. V řadě zemí se provádí, nevím, zda u nás také, ale mám pocit že ne. Dá se velmi přesně statisticky popsat a vytypovat podniky, kde dochází k daňovým únikům. To není tak neznámá záležitost, a jestliže víme, že někdo provozuje drogerii s deseti zaměstnanci ve městě s 10 000 obyvateli, tak se dá s velkou přesností předpovědět, jaké bude mít pravděpodobné výnosy. Já mám pocit, že tady si hrajeme trochu na schovávanou, že by stačilo, aby finanční úřady řádně pracovaly.
Znovu říkám, kdyby vláda přišla s tím, že chce nějakou výjimečnou částku na posílení činnosti finančních úřadů, tak nepotřebujeme ani majetková přiznání, ani registrační pokladny a stát bude fungovat lépe.
Kromě toho, jak zde zmiňoval kolega Beneš, lze očekávat vlnu bankrotů zejména u drobnějších podnikatelů. Nejsou zde v zákoně započítány náklady na další, následná sociální opatření, protože přibude-li nám 5 000, 10 000, 20 000 dalších nezaměstnaných, budou tito lidé pobírat všechny dávky, všechny podpory v nezaměstnanosti a náklady na sociální systém stoupnou. O tom zde nebyla ani řeč.
Poslední, co chci zmínit, kam vlastně vláda směřuje předkládáním takovéhoto zákona. Vláda se snaží systematicky ve svých návrzích omezovat svobody občana, snaží se systematicky omezovat prostor pro podnikání, snaží se systematicky redukovat počet podnikatelů v České republice a snaží se dosáhnout toho, aby měla co nejvíce dělníků. Pravděpodobně očekává, že tito dělníci budou vládu sociální demokracie volit. Je to sice jistá forma volební strategie a volební kampaně, ale já říkám, že není v zájmu českého národa.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji. Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo, dovolím si teď své osobní vystoupení, které jsem si nazval "Něco o registračních pokladnách a daňových únicích".
Není třeba předstírat, že u maloprodeje běžného zboží realizovaného hotovostí nedochází ke krácení tržeb a následně daní a DPH. Dochází k tomu téměř vždycky. Částečně je tomu na vině stát, částečně je to náš národní sport a malou částí je krácení tržeb prostě již nezbytnou součástí boje o přežití.
Třaskavost problematiky spočívá v tom, že všichni prodejci speciálních registračních pokladen a nejrůznějších účetních a prodejních systémů spolupracují se zákazníkem, rovná se subjektem realizujícím tržby, na optimálním krácení tržeb. Berme tedy za fakt, že účetní systém - registrační pokladna - apriori slouží nikoli k zabránění daňových úniků, ale naopak k optimalizaci, automatizaci a věrohodnému vzezření krácení tržeb.
Nyní metody, jak se to dělá. Každý zná papírové účtenky z venkovské restaurace nebo široké peněženky trhovců. O prodeji vedou poznámky pro přísně interní potřebu na kalkulačce s pamětí, na kalkulačce s páskou, případně je vůbec neevidují a sledují zhruba jen stav kasy a stav zásob. Oficiální účetnictví se dělá s několikadenním zpožděním, vybrané dodací listy se vyhodí nebo se část zboží apriori nakupuje bez dokladů. Do účetnictví prodeje vstupuje pouze zboží z přiznaných dodacích listů a účtenek a relativně krácené příjmy.
Teď k registračním pokladnám. Zásadně jsou tři typy registračních pokladen: pokladny pitomé, pokladny komunikující se softwarem a pokladny softwarem přímo řízené. Pitomá pokladna umožňuje markovat, vydávat účtenky a umí rozdělovat cenu a DPH. Kopii účtenky tiskne dovnitř na ruličku papíru. Možnost krácení tržeb je evidentní. Datum a čas nastavuje uživatel. Večer tedy vyndá kotouček s uskutečněnými tržbami, do pokladny dá kotouček pro finanční úřad, z účetnictví zlikviduje vybrané dodací listy, pohraje si s nastavením data a času a namarkuje si fiktivní průběh tržeb během dne dle potřeby. Pokud to dělá šikovně a rozumně, má obtížně zpochybnitelnou kopii.
Relativně lepší pokladny, k vidění běžně v supermarketech a restauracích, pak komunikují on line nebo off line se softwarem. Kasa pracuje s číselnými kódy a k těm software přiřazuje významy a funkce. Denní sumář umí pokladna vydat TXT nebo DBF souboru, popřípadě tabulku klienta.
Kasy většinou umějí skladové hospodářství, ale to není pro krácení tržeb zajímavé. Možnost krácení tržeb je zajímavější. Paměť pokladen je omezena, ta se tedy denně stahuje a resetuje. A i když jsou pokladny připojeny on line na server, většinou se prodej ukončí a zálohuje každý den. Mám tedy TXT nebo DBF tabulku, která není nijak chráněna proti mazání, modifikaci nebo vytvoření od začátku, což klidně někteří jedinci umí a učiní.
Obtížně zpochybnitelnou denní kopii tržeb staženou z registrační pokladny vyrobím daleko efektivněji, pokud si tabulku převedu do Excelu, provedu změny mazání, převedu ji jednoduchým makrem a vrátím do původního formátu.
Dokud mi tedy někdo neodchytí orazítkovaný, podepsaný, očíslovaný doklad, který nemá alikvotní kopii v digitálním archivu, je registrační pokladna v ceně 15 až 80 tisíc Kč jen zjednodušením a automatizací daňových úniků.
Nejlepší registrační pokladny pracují na PC sítích s databázemi typu SQL. Jsou to normální výkonné počítače s Windows, které se kase podobají jen předprogramovatelnou klávesnicí a připojenými periferiemi.
***