(11.10 hodin)
(pokračuje Pilip)
Víme, že vláda sama říká, že mandatorní výdaje rostou velkým způsobem. Nechávám na ní, aby si vybrala, které body je možné změnit, ale prosím, aby ten bod předložila souběžně se státním rozpočtem do prvního čtení.
A poslední bod mého doprovodného usnesení se týká možných zdrojů právě pro veřejné rozpočty, na které bych chtěl, abychom se více soustředili, a to jsou možné zdroje příjmů. Nejzásadnější zdroje příjmů jsou samozřejmě v privatizaci. Nechci teď diskutovat o tom, jestli je možné z těchto zdrojů saturovat nějaké běžné výdaje státu, rozhodně bychom touto cestou jít neměli, ale minimálně to zlepší celkovou bilanci veřejných rozpočtů, bilanci FNM. Musím konstatovat, že přestože hodnotím pozitivně slovní deklarace vlády týkající se privatizace - a jsem rád, že se změnila rétorika a že vláda deklaruje zájem dále privatizovat - tak konkrétní kroky jsou zatím velmi pomalé a rozpačité, protože vlastně za měsíce této vlády byla v podstatě zprivatizována ČSOB podle harmonogramu připraveného již Tošovského vládou a vládou před nimi, a byly zprivatizovány Chemické závody Sokolov, což považuji za dobré rozhodnutí, nicméně další zásadní privatizace pokud vím neproběhly.
Proto si dovoluji jako poslední doprovodné usnesení dát tento text:
Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá vládu, aby urychlila privatizaci strategických podniků s účastí státu a urychleně projednala a předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu návrh dalšího postupu privatizace.
Domnívám se, že pokud skutečně bude vláda schopna rozhodnout - a sleduji, jak stále odkládá harmonogram, který by také zvýšil jistotu toho, že skutečně se dále bude privatizovat i ze strany zahraničí - udělala by tím dobrý krok a bylo by samozřejmě dobré, aby sněmovna byla ihned o té aktualizované verzi informována.
Nebudu dále diskutovat o jednotlivých bodech. Myslím, že prostor k tomu bude při druhém čtení, ať již v případě, že projde tento návrh nyní, nebo nad novým návrhem v lednu příštího roku, což je verze, ke které já se kloním, a proto pro tento návrh, tak jak je předložen nyní, hlasovat nebudu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. On sice nejdřív říkal, že nebude mluvit, ale pak mluvil. Jako další je přihlášen pan poslanec Václavek.
Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedo, pane premiére, dámy a pánové, vystupuji pouze formálně. Předkládám Poslanecké sněmovně návrh usnesení navržený menšinovou skupinou poslanců rozpočtového výboru, tak jak jsem ho přečetl v úvodu projednávání tohoto bodu. Poslancům byl návrh rozdán písemně pod číslem 194 rozpočtového výboru. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Václavkovi. Nyní pan poslanec Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, kdo očekával, že opakované projednávání státního rozpočtu na rok 2000 bude mít věcný charakter, hluboce se mýlil. O tom svědčí samozřejmě i tato diskuse. Hned první reakce politiků poté, co vláda zpracovala a dokonce ještě ani neprojednala návrh, který dnes projednáváme, byla stanoviska těchto tzv. expertů plná politických klišé, bez náznaku rozumného hodnocení kladů a záporů předlohy. I projednávání tohoto návrhu v příslušném výboru, to je rozpočtovém, bylo více než odborné, jak by tomuto výboru příslušelo, výrazně politické. Bylo až groteskní sledovat slovní ekvilibristiky poslanců, kteří samozřejmě podle politické příslušnosti se pustili do hodnocení toho, jak nový návrh respektuje doprovodné usnesení sněmovny, které přijala při zamítnutí prvního návrhu. Předkladateli, to je přítomnému náměstku ministra financí, to v úvodním slově vyšlo asi na 80 %. Těm, kteří ještě nebyli rozhodnuti a čekali na svůj kongres, zda v rámci opoziční smlouvy přece jen nebudou povinováni vládu podpořit, to vyšlo na 50 %. K tomuto výsledku se muselo dokonce použít váhového hodnocení všech pěti bodů s nasazením takových váhových koeficientů, aby to na oněch potřebných 50 % na druhé straně rovnice vyšlo. Říká se tomu přesné součty nepřesných čísel. U některých malých stran, které zde vidí příležitost ke svému zviditelnění, to samozřejmě vyšlo jako absolutní neplnění přijatého usnesení sněmovny.
Říkám to zde jen proto, abych těm občanům, kteří si myslí, o jak odborné téma jde, a třeba vydrží do pozdních nočních hodin sledovat ze záznamu naše jednání, ušetřil zklamání. Je jen škoda, že někteří mí předřečníci z pravé strany se nepřihlásili k tomu, že rozpočet koresponduje se stavem ekonomiky této země, kterou oni dovedli do této krize. Jestliže HDP je na úrovni 96 % roku 1989, pak se to samozřejmě projeví na příjmech a celkovém deficitu předkládaného státního rozpočtu, který tak vehementně kritizují.
Protože vím, že cokoli věcného se v této sněmovně k rozpočtu řekne, bude předurčeno k nezájmu, chci nám všem ušetřit čas, který je drahý, a to myslím doslova drahý. Dokonce mnohem dražší než těch, kteří za svou poctivou práci vůbec nedostávají platy. Ti jsou nuceni živořit a ještě se na nás dívat, jak se zde hašteříme. Vše je totiž rozhodnuto na vlivných stranických sekretariátech. A tak vyzývám sněmovnu, aby tuto velmi trapnou komedii z racionálních důvodů zkrátila. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Po poslanci Gongolovi se hlásí pan poslanec Matějů. Technickou má pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Faktickou, děkuji. Jen chci za nás všechny poděkovat panu poslanci Gongolovi, že jako první v rozpravě vystoupil se skutečně věcným a odborným příspěvkem.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, děkuji vám, že jste mě zbavil nezbytnosti říci z předsednického místa podobnou větu a být za ni peskován. Takže vám skutečně děkuji.
Pan poslanec Matějů.
Poslanec Petr Matějů: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, vážení kolegové, chci se přihlásit k tomu, co řekl pan poslanec Gongol, a chci pronést věcnou poznámku k rozpočtu, ačkoli jsem si vědom toho, že moje poznámka by vlastně patřila do podrobné rozpravy, která se ovšem dnes samozřejmě konat nebude.
Ti, kteří se podívali do návrhu rozpočtu, do kapitoly vzdělání, zjistili věc, která je nepochybně zarážející a je v hlubokém rozporu s programovým prohlášením vlády. To je skutečnost, že do rozpočtu vysokých škol by mělo podle tohoto rozpočtu jít v příštím roce o 12 % méně než v tomto roce. Je to zarážející zejména s ohledem na skutečnost, že je prokázáno, že největší deficit ve vzdělanostní struktuře této země je právě v oblasti terciárního vzdělávání, nikoli v oblasti středního a základního vzdělávání. Z tohoto důvodu 12procentní snížení rozpočtu vysokých škol už bych kvalifikoval jako tragický omyl.
***