(9.40 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Vážené dámy, vážení pánové, vláda České republiky v čase určeném pro předložení nové verze státního rozpočtu provedla ve svém návrhu celou řadu úprav, z nichž velká část byla učiněna ve směru, jímž se vláda snažila vyjít vstříc uvedeným požadavkům Poslanecké sněmovny.
Co se týče příjmové stránky rozpočtu, byly sníženy příjmy z Fondu národního majetku o 6,9 miliardy korun. Znamená to, že tyto příjmy byly zcela vyjmuty z návrhu státního rozpočtu, nový návrh státního rozpočtu s těmito příjmy nepočítá. To, co zbylo ve vztahu k Fondu národního majetku, je položka části kupní ceny Československé obchodní banky, a to té části, která nebyla vlastnictvím Fondu národního majetku, byla vlastněna Ministerstvem financí a příslušné prostředky byly na účtu Fondu národního majetku pouze deponovány.
Dále byly zvýšeny příjmy kapitoly Správa státních hmotných rezerv o jednu miliardu korun z titulu předpokládaného prodeje zásob uranu. K tomu bych chtěl říci, že situace týkající se držby uranu, uranových zásob ve správě státních hmotných rezerv, je taková, že vláda si je vědoma na straně jedné přebytečnosti těchto zásob a potřeb jejího snížení, na straně druhé toho, že je důležité, aby ono snížení bylo provedeno ekonomicky efektivně a racionálně. Uvedený krok bude samozřejmě učiněn v závislosti na vývoji cen na světových trzích této suroviny. V souvislosti s tím je nicméně třeba říci také to, že neočekáváme, že tyto ceny do budoucna budou takové jako domácí těžební náklady. To je věc, kterou nedokážeme překonat.
Co se týče výdajové strany rozpočtu, byla zvýšena rezerva na náklady připojování České republiky k Evropské unii o jednu miliardu korun. Byly zvýšeny výdaje na regionální programy podnikání v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj o 200 milionů korun. Byly sníženy výdaje na důchody o 2,6 miliardy korun, a to v důsledku zákonného odkladu termínu pro valorizaci důchodů. Byly sníženy výdaje na dluhovou službu o 200 milionů korun. Dále byly sníženy o 100 milionů korun výdaje na výzkum a vývoj, byly sníženy investiční výdaje na dopravu o 1,5 miliardy korun, přičemž vláda předpokládá, že uvedené rozvojové projekty, které takto byly zkráceny, budou v budoucnu hrazeny z prostředků Fondu dopravy, a analogicky o 500 milionů korun byly sníženy investiční výdaje na bydlení, kde předpoklad vlády je obdobný, samozřejmě nyní ve vztahu k Fondu bydlení.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dále doporučila vládě zahrnout do výdajů rozpočtu očekávanou ztrátu Konsolidační banky, státního peněžního ústavu, za rok 1999. Vláda se rozhodla v souladu s praxí všech předchozích rozpočtů tento krok neučinit. Má pro to tři základní důvody a prosím, aby tyto důvody byly v Poslanecké sněmovně když ne respektovány, tedy pozorně vyslechnuty.
Za prvé jde o to, že Konsolidační banka je součástí veřejných rozpočtů. Fakt, zda je nebo není zahrnuta tato položka do rozpočtu, nemění nic na tom, že Konsolidační banka a její ztráta či event. jiný výsledek hospodaření je součástí veřejných financí jako celku, a co je rozhodující pro fiskální zdraví České republiky a zdravý vývoj naší ekonomiky, je vývoj právě veřejných financí jako celku, nikoli pouze samotného státního rozpočtu, byť ten je jakousi jeho nejviditelnější částí.
Za druhé existuje zjevná asymetrie mezi režimem, v němž se nakládá s příjmy z privatizace a jímž jsou regulovány výdaje na privatizaci, alespoň zčásti. Tedy, abych to upřesnil, existoval by v případě, že by ono zahrnutí bylo vládou provedeno. Důvod je jednoduchý: Příjemcem privatizačních výnosů je v zásadě Fond národního majetku, zatímco rozhodující část nákladů spojených s předprivatizační přípravou jednotlivých podniků je hrazena právě z Konsolidační banky, a pokud Fond národního majetku je samostatným fondem nepropojeným se státním rozpočtem, vidíme jako logické tuto symetrii zachovat a prostředky Konsolidační banky do státního rozpočtu neúčtovat. Tuto logiku posiluje i fakt, který je běžně znám i Poslanecké sněmovně, když ze zpráv o hospodaření Fondu národního majetku, kdy pravidelně část z výnosů z privatizace, které přicházejí do Fondu národního majetku, je v souladu se zákonem o Fondu národního majetku převáděna na úhradu ztrát Konsolidační banky, čili ona pupeční šňůra mezi těmito institucemi existuje a je Parlamentem kontrolována.
Konečně bych zmínil poslední věc. Jde o proměnnou veličinu, kterou nelze extrapolovat běžnými statistickými metodami, které počítají spíše s kvantitativním vývojem. Položka Konsolidační banky, resp. její ztráty, má do značné míry diskreční charakter, závisí na jednotlivých rozhodnutích, velmi obtížně se odhaduje, čili co bychom byli mohli udělat, je vzít jakousi sumu, o které bychom řekli: to je očekávána ztráta, byť bychom věděli, že ztráta nakonec může dopadnout zcela jinak, a s tou operovat. Myslím, že by to nebyl korektní postup, že by byl naopak v rozporu s trendem, který je za požadavkem Poslanecké sněmovny, a tímto trendem je posilování transparentnosti veřejných financí. My jsme rovněž pro posilování transparentnosti veřejných financí a jsem přesvědčen, že předložený návrh rozpočtu v tomto dále vychází této potřebě vlády i Poslanecké sněmovny vstříc, ale domníváme se, že uvedený krok by takovým krokem nebyl.
Poté co jsem shrnul změny, ke kterým došlo v návrhu státního rozpočtu, mohu uvést souhrnné změny, které se týkají příjmové a výdajové strany, mohu uvést souhrnné údaje. Příjmy státního rozpočtu se změnily do výše 588,1 miliardy korun, výdaje byly upraveny na výši 630,1 miliardy korun, saldo se změnilo na výši ztráta 42 miliardy korun, čili minus 42 miliardy korun. Vedle toho byly udělané určité drobné, rozsahem nevýznamné, ale v konkrétních případech významné věcně, úpravy v některých kapitolách. Uvedl bych tři z nich.
Za prvé: Do výdajové části byla nově zařazena rezerva na sanaci klientů Pojišťovny Morava, jejíž majetek byl poškozen povodněmi v létě 1997, a to na vrub snížení státní rozpočtové rezervy v částce 50 milionů korun.
Za druhé: Restrukturalizací výdajů v kapitole Všeobecná pokladní správa byly vyčleněny prostředky na podporu projektu integrace romské komunity, a to ve výši 21 milionů korun.
Konečně na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byly provedeny přesuny ve vnitřní struktuře běžných výdajů této kapitoly, které vycházejí z přehodnocení stávajících úkolů resortu a stanovení priorit pro rok 2000.
Vážené dámy, vážení pánové, dovolil bych si dále upozornit na některé rozdíly, které se netýkají čísel, ale ostatních součástí návrhu státního rozpočtu České republiky, tak jak byl na druhý pokus vládou předložen.
Za prvé - liší se sám zákon. Zatímco minulé podání zákona obsahovalo část druhou, jejímž obsahem byl státní dluhopisový program pro rok 2000, tento návrh tuto část již neobsahuje. Vláda mezitím podala návrh ve stejném slova smyslu samostatně a já bych rád poděkoval Poslanecké sněmovně, že pochopila urgenci, která je zde v tomto případě spjata s dalším dluhovým financováním, resp. financováním dluhové služby České republiky, a odsouhlasila pokračování režimu legislativní nouze dnes ráno právě pro tento nový zákon, resp. návrh.
***