(9.50 hodin)
(pokračuje Výborný)
Ústavně výbor projednával tento sněmovní tisk nejprve 16. září a věnoval jeho projednání celý pracovní den a rozhodl se pokračovat ve svém jednání ve dnech 29. a 30. září, aby pak završil své jednání konečným usnesením z 18. listopadu 1999. Toto usnesení máte před sebou jako sněmovní tisk 257/1. Zjišťujete z tohoto usnesení, že ústavně právní výbor:
Za prvé: Doporučuje schválit vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád včetně změn dalších zákonů.
Za druhé: Zmocňuje mě jako zpravodaje, abych vás s tímto stanoviskem seznámil.
Za třetí: Je patrno, že ústavně právní výbor doporučil současně Poslanecké sněmovně, aby přijala k předloženému vládnímu návrhu zákona celou řadu změn.
Tyto změny jsou však vesměs změnami dílčími a podstaty návrhu zákona se nedotýkají, s výjimkou těch pozměňovacích návrhů, které jsou souhrnně uvedeny pod bodem 41 a 42 a které v podstatě jinak konstruují mimořádné opravné prostředky institucionalizací, žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost. Všechny tyto změny byly důkladně konzultovány nejen s Ministerstvem spravedlnosti a ministrem spravedlnosti osobně, ale také s představiteli soudní praxe, zejména soudci Nejvyššího soudu, a také s představiteli teorie, zejména katedry občanského práva právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
K tomu se sluší podotknout, že i v této pozměněné podobě, která nekopíruje vládní návrh, se objevily připomínky, které ji kritizují. Nicméně ústavně právní výbor dospěl - a já bych rád zdůraznil, že fakticky konsensuálně - k tomu názoru, že právě v této podobě má být vládní návrh zákona schválen, nikoli tedy v podobě původní.
Rád bych, dámy a pánové, upřel ještě vaši pozornost na sněmovní tisk 257/2. Jsou to písemně předložené pozměňovací návrhy mé, pozměňovací návrhy zpravodaje k tisku 257, resp. 257/1. Je patrno, že tyto pozměňovací návrhy, které ve svém souhrnu jsou na mnoho stránek písemného textu, bylo by možno přednést ústně v této sněmovně. Mně se zdálo rozumnější, abychom pro větší sevřenost našeho jednání neobtěžovali se zbytečnými řečmi, ale měli písemný pozměňovací návrh k dispozici před sebou, a dokonce ještě v předstihu, nikoli až v rámci druhého čtení.
Vy jste si dobře vědomi toho, že tyto mé pozměňovací návrhy v podstatě jednak upřesňují to, co již usnesl ústavně právní výbor, aniž by jakkoli smysl toho, co bylo předmětem rozpravy ve výboru, a jednak promítají ty změny, které výbor provedl do ostatních ustanovení zákona, a to proto, že občanský soudní řád jako základní procedurální norma civilního procesu je samozřejmě zákonem velmi složitým. Změna jednoho ustanovení se musí promítnout do celé řady ustanovení jiných a právě proto toto promítnutí je realizováno v těch pozměňovacích návrzích, které jsou obsaženy v tisku 257/2.
Dámy a pánové, při prvém čtení zazněly návrhy, myslím že opakované, aby tato norma, která má charakter kodexu, která má charakter víc rekodifikace než novely, byla projednávána v podstatě způsobem takovým, že nebude přijímáno příliš mnoho pozměňovacích návrhů, že bude buď přijata, nebo odmítnuta. Je to myslím docela rozumný názor, ale právě proto, že tento názor považuji za rozumný, chtěl bych vás ujistit, že ústavně právní výbor, byť přijal celou řadu změn a velmi je doporučuje akceptovat, má podle mého mínění za to, že rozmělnit naši debatu dalšími a dalšími změnami, které by zazněly v rámci druhého čtení, neprospělo by ani této předloze, ale to není tak důležité, ale neprospělo by především našemu civilnímu procesu, a tím zájmu našich občanů.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegovi Miloslavu Výbornému. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se hlásí kolegyně Dundáčková.
Prosím, paní poslankyně, řečniště je vaše.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Pane předsedající, přítomní členové vlády, dámy a pánové, já po vzoru svých předřečníků rovněž nebudu sněmovnu unavovat dlouhým rozebíráním jednotlivých paragrafů, ustanovení a nových institutů, které mají být po schválení novely občanského soudního řádu vneseny do řízení před soudem. Zmíním se jen o několika zásadních otázkách a o věcech, které mě více nebo méně trápí.
Smyslem jakékoli úpravy v tuto chvíli, která ať už vede k reformě, nebo změně obecně, by mělo být dosaženo zrychlení a zefektivnění nalézacího a především vykonávacího řízení. Sami předkladatelé, resp. autoři tohoto návrhu, když jej obhajovali na půdě ústavně právního výboru, hovořili o tom, že se snaží do řízení před soudem vnést řád. Potud musím říci, že vnesení řádu, sjednocení atd. určitě po formální stránce s precizností autorům vlastní nepochybně provedli. Vedlo to na jedné straně k daleko větší formálnosti řízení, která jistě nemusí být nutně totéž nebo nutně vést k jeho zrychlení.
Pan zpravodaj hovořil o tom, že se jedná v podstatě o rekodifikaci. Pak já musím říci, že má-li to být rekodifikace, která na dlouhou řadu let, možná na deset, bude jedinou změnou, jedinou zásadní změnou, pak pro mne neobsahuje ty prvky, které bych tam ráda viděla, a to především snížení mimořádných opravných prostředků, odbřemenění soudů od některých činností, které podle mého názoru vykonávat nemusí a o nichž je dlouhou řadu let vedena diskuse a týkají se např. obchodního rejstříku, toho, zda musí být veden před soudem a zda náhodou soudci, kteří dnes jsou vázáni touto činností, nemohou být uvolněni pro jinou rozhodovací činnost.
Tato novela také rozšiřuje možnosti pro vstup státního zástupce do netrestní oblasti, a to je věc, která ve mně vyvolává veliké obavy.
Na druhé straně přináší řadu velmi pozitivních věcí na poli výkonu rozhodnutí. Přináší do našeho řízení lhůty, a to překvapivě sami autoři, jakkoli soudci, přinášejí lhůty do předběžných opatření, což považuji za velmi pozitivní. Poslanci v rámci projednávání v ústavně právním výboru doplňují do návrhu lhůtu pro zápis do obchodního rejstříku, a to jsou všechno věci, které jsou velmi pozitivní a které skutečně ke zrychlení řízení před soudem vést mohou.
Proto nic z toho, co jsem říkala na začátku, není pro mne důvodem, abych navrhovala zamítnutí tohoto návrhu. Nicméně dostanu se k problematickému paragrafu č. 9, který přináší věcnou příslušnost a který je tím krokem reformním. Je tím prvním, asi zásadním krokem, který má vést ke změně jednání před soudy a který také kromě stránky formální samozřejmě přináší s sebou reorganizaci personální, reorganizaci spisů a dalších věcí.
Nemohu nevyjádřit obavy, které v této souvislosti mám, nad tím, že to není jediná reorganizace, která nás čeká a která určitě nepovede ke zrychlení jednání. Očekává nás pravděpodobně změna celé soustavy soudů, čeká nás nový zákon o soudech a soudcích, čekají nás pravděpodobně zásahy do ústavy. Jsem-li správně informována, tak máme mít třístupňovou soustavu soudů - prvoinstančních, odvolacích a Nejvyššího soudu - což je krok, který bych velmi podporovala.
***