(9.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Je to zřetelný návrh, o kterém rozhodneme v hlasování… Pan kolega Křeček - něco nesrozumitelného? Prosím.
Poslanec Stanislav Křeček: Nerad se mýlím, ale má-li být poslední den pátek, tak tam byla zařazena... Dobře, beru to zpátky.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hlasovat budeme o návrhu kolegy Škromacha. Zahajuji hlasování číslo 139. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Z přítomných 183 pro 138, proti 29. Návrh byl přijat.
Můžeme přejít k dalšímu bodu, neboť žádný další návrh k proceduře nevidím.
Dalším bodem je bod č. 45, neboť bod č. 44 jsme si zařadili na úterý 7. 12. Bodem 45 je
45.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 257/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede stejně jako v prvém čtení ministr spravedlnosti České republiky pan Otakar Motejl. Prosím ministra spravedlnosti, aby ho někdo předvedl. Už vidím ministra spravedlnosti.
Hovořit bude ministr spravedlnosti České republiky pan Otakar Motejl, který uvede sněmovní tisk č. 257, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno Parlamentu České republiky, moje úvodní slovo ke druhému čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění občanský soudní řád a některé další zákony, bude poměrně stručné. Důvody mého stručného vystoupení jsou v podstatě dva - nebo dokonce tři. Třetí důvod je ten, že zhusta se stává, že úvodnímu slovu není věnována náležitá pozornost a že ono přísloví o hrachu a zdi se někdy nabízí i člověku, který je na tomto řečništi v životě asi počtvrté nebo popáté. Ale meritorní důvody jsou ty, že rekapituluji výsledky prvého čtení vládního návrhu. Rozprava k němu byla nepochybně poznamenána obsahem a rozsahem tohoto vládního návrhu, který se do jisté míry skutečně vymyká měřítkům, která jsou obvyklá pro novelizaci zákona.
Poslanecká sněmovna nakonec rozhodla, že tento vládní návrh se přikazuje k projednání ústavně právnímu výboru. Poslanecká sněmovna v prvém čtení zvažovala více možností, jak rozhodnout o tomto vládním návrhu. Jestliže rozhodla nakonec tak, jak rozhodla, rozhodla podle mého názoru moudře. Proč? Protože ústavně právní výbor tento vládní návrh projednával velice podrobně, vědom si nejen rozsahu, ale především jeho koncepce a důsledků pro právní praxi, zejména pro činnost soudů a pro účastníky občanského soudního řízení vůbec. Výsledkem tohoto několikadenního projednávání je jeho usnesení označené číslem 70, jímž se doporučuje jednak schválení vládního návrhu, jednak přijetí změn a doplňků, které jsou v tomto návrhu konkrétně uvedeny.
Dostávám se k druhému důvodu mého stručného úvodního slova k tak rozsáhlému návrhu zákona. Druhý důvod spočívá v tom, že mohu vyjádřit souhlas s usnesením ústavně právního výboru, mohu vyjádřit souhlas i s částí 2, tedy s doporučením změn a doplňků, a mohu vyslovit i souhlas s tím, co je připraveno jako doplňující pozměňovací návrh zpravodaje výboru tak, jak posléze odezní. Existence tohoto dalšího dokumentu je do jisté míry dána tím, že vznikly určité potíže při zpracování závěrečného usnesení ústavně právního výboru právě pro složitost materie a pro potřebu redigovat do poslední chvíle připravené texty usnesení.
Vládní návrh doporučil podstatné, mohu říci koncepční změny v té části občanského soudního řízení, které se nazývá nalézacím řízením. Řízení o výkonu rozhodnutí, tedy exekuční řízení, bylo dokonce v zásadě předpracováno tak, že se jedná prakticky o zcela nový text, a rozhodně za této koncepce a touto změnou odpadne možnost dalšího tvrzení, že by zákon preferoval povinného před oprávněným.
Pokud mohu zjednodušeně vládní návrh rozdělit na část řízení nalézacího a na část řízení exekučního, pak mohu konstatovat, že koncepce nalézacího řízení byla v podstatě akceptována závěry ústavně právního výboru, s určitou výjimkou byla navržena změna žaloby pro zmatečnost. Tuto změnu jako předkladatel přijímám.
Další navržené úpravy u nalézacího řízení směřují k upřesnění právní úpravy či zrychlení soudního řízení a souhlasím s nimi rovněž. Usnesení ústavně právního výboru se přiklonilo k navrženému zásadnímu přepracování exekučního řízení. Pokud zde byly navrženy některé změny, souhlasím s nimi, protože se v podstatě na záměru z výše uvedeného sledování, odstranění domnělé či skutečné formální preference povinného před oprávněným, rozhodně tento projekt nerozchází.
Dovolte poslední poznámku. Praktici říkají, že zákon se čte odzadu. Takové úsloví znamená, že se nejprve zkoumá nabytí účinnosti, pak přechodná ustanovení, a teprve potom vlastní obsah zákona. Ústavně právní výbor navrhl, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Schválíte-li návrh zákona, pak se možná taková legisvakance zdá být na první pohled nepřiměřeně dlouhá. Pokud vezmeme v úvahu všechna navržená zásadní opatření a změny, které se dotknou nejen procesní činnosti soudů, ale především procesních povinností účastníků řízení, pak považuji navržené datum nabytí účinnosti zákona za nejbližší možné.
Doporučuji vám proto, abyste vládní návrh po projednání propustili do třetího čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministrovi spravedlnosti panu Otakaru Motejlovi. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako tisk 257/1 a dále nám byl rozdán sněmovní tisk 257/2, což jsou písemně předložené pozměňovací návrhy zpravodaje k tomuto tisku.
Nyní prosím zpravodaje ústavně právního výboru pana kolegu Miloslava Výborného, aby se ujal slova. Prosím, pane kolego.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jako zpravodaj ústavně právního výboru i sněmovny k tomuto sněmovnímu tisku budu pravděpodobně ještě stručnější než pan ministr spravedlnosti, neboť nepovažuji za důležité slovně opakovat to, co máte všichni před sebou v písemné podobě a co jste také nepochybně velmi podrobně prostudovali. Sluší se snad ovšem připomenout, že tomuto vládnímu návrhu zákona předcházela poměrně obsáhlá debata nejen v rámci prvého čtení v této sněmovně, ale také při veřejném slyšení ústavně právních výborů Senátu a Poslanecké sněmovny ve dnech 2. a 3. září tohoto roku, a chci vám připomenout, že tomuto veřejnému slyšení byli přítomni netoliko poslanci a netoliko senátoři, ale také představitelé justiční praxe.
***