(18.00 hodin)
(pokračuje Martínek)
Tento přístup by byl zcela špatný. Jsem přesvědčen o tom, že tady jde o koncepční změnu. Koncepční změnu právě v tom, aby došlo k určité úměře mezi nejchudšími a nejbohatšími obcemi tohoto státu. Nejde a nikomu nemůže jít o to, aby všechny obce prosperovaly stejně. Nemůže k tomu dojít proto, že každá obec se pohybuje v konkrétním prostředí, jsou zde konkrétní vlivy a je zde i aktivita a iniciativa obecních zastupitelstev.
To nejsou ovšem všechny problémy současného stavu. V současné době existuje institut tzv. územně vyrovnávací dotace, která by měla teoreticky vyvážit tyto problémy. Ovšem jaká je skutečnost? Skutečnost je taková, že okresy, které tuto územně vyrovnávací dotaci získávají, ji používají tak, že jim mnohdy nestačí na mandatorní výdaje, které mají předepsané ze zákona státem. Tudíž nemůže být řeči o tom, že by územně vyrovnávací dotace vyrovnávala propady nebo menší příspěvky do rozpočtu jednotlivých obcí.
Velkým problémem je také další záležitost, a to je sídlo plátcovy pokladny. Tím, že sídlo plátcovy pokladny je mnohdy úplně jinde než tam, kde fyzicky probíhá příslušný výrobní, obchodní či jiný proces, dochází často k tomu, že finanční prostředky neplynou tam, kde tato činnost způsobuje zátěž, ale někam úplně jinam.
Jsem přesvědčen, že návrh zákona, tak jak je předložen, je dopracovatelný. Neříkám, že je ideální. Je pravda, a v tom má pan zpravodaj pravdu, že není v tomto zákoně zcela vyřešena motivace obcí. A na tu bych kladl velký důraz. Na druhé straně si dovolím upozornit, že ani současný stav příliš nedovoluje - pokud se obce nechtějí dopouštět různých experimentů, že vracejí podnikatelům určitou část daní nebo přemlouvají podnikatele, aby působili jako fyzické osoby - příliš motivaci obcí z hlediska příjmů. Samozřejmě, že aktivita obcí - sám jsem se o to ve svém městě snažil také - nesměřuje jen k tomu, aby byla naplněna pokladna, ale směřuje i k tomu, aby lidé měli zaměstnání v příslušné obci atd. Mám pocit, že toto je právě ta část, ve které by jak rozpočtový výbor, tak náš výbor pro regionální rozvoj, se měl spojit a ve spolupráci s Ministerstvem financí, jak nám to pan místopředseda vlády a ministr financí avizoval, dopracovat tento zákon tak, aby byl obecně prospěšný. Myslím, že toto jde.
Proto bych si dovolil apelovat na sněmovnu, aby tento zákon propustila do druhého čtení s tím, že prodlouží jako ve většině ostatních případů dobu projednávání o 20 dnů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, tím, že jsme sloučili rozpravu ke třem bodům, málo se nám to posunulo.
Nejprve bych si dovolil k vládnímu návrhu zákona o rozpočtových pravidlech územního rozpočtu poděkovat vládě za to, že přijala náš námět z výboru, že budou jedna rozpočtová pravidla jak pro obce, tak pro regiony a že se nebudou na jednotlivých stupních lidé muset učit něco detailního.
Nyní dovolte, abych se více věnoval návrhu zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územně samosprávným celkům a některým státním fondům. Myslím, že to, co říkal předřečník kolega Martínek, že u zhruba 2/3 obcí, tedy 4000 obcí, se příjmy zvýší a u 2000 obcí, tedy u 1/3, se příjmy sníží, je legitimní argument, který ale neříká, kolika počtu obyvatel - při znalosti, jak velké obce u nás jsou a že v čísle 6000 je drtivá většina malých obcí - se toto týká. Možná se bude pan kolega Martínek divit, dokonce souhlasím s tím, aby rozevírání nůžek nepokračovalo a pokud možno aby bylo zastavováno. O tom byla změna zákona projednávaného sněmovnou myslím v roce 1995, která rozevírání nůžek zastavila, možná na určitou dobu, ale žádný podklad, který by časovým trendem dokladoval rozevírání nůžek, v tomto materiálu nemáme. To mi velmi chybí. Jestliže zde někdo hovoří o rozevírání nůžek, chce to časovou řadu, a ne pouze používat termín rozevírání nůžek. Navíc si nemyslím, že rozevírání nůžek zabráním tím, že je zahodím. Nemyslím si, že tím, že podpořím - to nejsou má slova - chudší na úkor bohatých, že z chudých udělám bohaté. Nesouhlasím s tím.
Vím, že územně vyrovnávací dotace celou problematiku neřešila a že na okrese Brno-venkov bychom si mohli ukázat paradoxnost situace a mohli bychom to tady diskutovat nekonečně dlouho. Podtrhávám ale, že se motivace obcí výrazným způsobem snižuje. Pro to, abych své tvrzení dokladoval, musím připomenout, jaká je situace dnes.
U obcí, a vynechám nyní daň z nemovitosti, protože se navrhuje stejná a ti, kteří vědí, jak vypadají obecní rozpočty, potvrdí, že daň z nemovitosti není tím gros příjmů obcí - platí, že v České republice zhruba ze 60 - 70 % jsou financovány z daňových výnosů. Je to věc ojedinělá v rámci Evropy. Myslím, že je to věc dobrá, a byl bych rád, abychom v tomto spíše pokračovali.
Jestliže dnes mají obce velmi silný podíl na dani fyzických osob ze závislé činnosti, stoprocentní podíl na dani fyzických osob z podnikání v místě bydliště a nezanedbatelný podíl na dani právnických osob z podnikání, myslím, že je to správný trend. Na základě takto přijatých daňových příjmů od roku 1993 řada obcí pracovala na územních plánech. Územní plán není záležitost jednoho týdne nebo roku, ale je to záležitost, která má časový horizont 15 - 20 let. Tento návrh postihuje především - teď se omlouvám těm, kteří jsou z těchto obcí - satelitní obce, tzn. obce ve větších aglomeracích v blízkosti velkých sídelních měst. Mohu to dokládat na konkrétních příkladech, kdy se obec rozhodla svůj územní plán přizpůsobit tomu, aby nikoli tím, že někomu vrátí část daně, ale tím, že mu umožní příjemné bydlení, získala ty, kteří platí daně fyzických osob z podnikání, a bude muset zřejmě tento územní plán předělat. Postaví tam činžovní bydlení.
Další motivace, která tím mizí, je připravovat investiční nabídky v době, kdy připravujeme v rámci celé republiky investiční pobídky pro příchod zahraničních investorů. Jediná motivace bude snížení nezaměstnanosti. Myslím si, že to není úplně ideální motivace. Onen přechod na stoprocentní systém daňových příjmů koncipovaných na hlavu povede pouze ke zvyšování počtu obyvatel a může to vést ke stejným paradoxům, jako byly některé paradoxy z hlediska získávání poplatníků daně fyzických osob z podnikání ve vyšších penězích. Možná že to povede k fiktivním sídlům, která nebudou mít možná skutečné obyvatele, budou mít pouze trvale přihlášené obyvatele. Starosta, který to bude umět využít, tak to také velmi dobře zvládne. Věřte mi, že to lze zkonstruovat a vytvořit.
***