(17.10 hodin)
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Pane místopředsedo, já tuším, že jako člen vlády mohu přímo oslovovat pana poslance. Potřeboval bych vysvětlení jedné věci, jestli pan poslanec pochopil, že v prvé řadě jde o decentralizaci státní správy. Pokud vzniklé kraje chtějí vést svůj kulturní život, pokud chtějí založit svoji kulturní infrastrukturu, pokud chtějí, aby v tom vzniklém kraji bylo určité kulturní klima, můj bože, pak k tomu potřebují kulturní instituce. Ty kulturní instituce jsou v této chvíli, pane poslanče, zřizovány státem. Co je to za logiku, kdybych kraji převedl muzea bez sbírkových předmětů, tedy bez majetku, co je to, pane poslanče, za logiku, kdybych kraji převedl galerii bez obrazů, které galerii dělají galerií!
Domnívám se, že ve vašem případě jde o zásadní odpor k decentralizaci tohoto státu a že se prostě budete muset smířit s tím, že pokud někde zřizujeme instituce, ty instituce bez majetku nemohou prostě existovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Pane ministře, jen vás musím upozornit, že jako kterýkoli jiný řečník musíte prostřednictvím předsedajícího, ale pan kolega Payne, doufám, mi promine.
Hovořit bude kolega Jiří Payne s faktickou poznámkou.
Poslanec Jiří Payne: Jen bych zareagoval na toto vystoupení. O tom, zda kraje chtějí nebo nechtějí vykonávat kulturní politiku, o tom si prosím v decentralizovaném státě musejí rozhodnout samy. Nemůže jim to přikazovat ministr kultury.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovořil pan kolega Jiří Payne a nyní vystoupí v rozpravě řádně přihlášený pan kolega Radko Martínek. Připraví se pan kolega Vladimír Doležal.
Poslanec Radko Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, někteří mí předřečníci převedli řeč nad tímto zákonem, který je ve své podstatě technickou normou - a tady bych se s velkou vážností zabýval některými věcmi, které tady přednášel pan zpravodaj, nad kterými je zcela určitě nutné se ve druhém čtení zamyslet - ale dovolím si upozornit na to, co mí předřečníci tady předvedli. Je to to známé, co je první - slepice, nebo vejce? Myslím, že právě o tomto se tu nyní hovoří. V této fázi se vyčítá reformě, že stát byrokraticky, centralisticky někomu něco vnucuje. Vzápětí nastane jiná otázka - proč zřizujeme kraje, když nevíme, co budou dělat?
Jsem přesvědčen o tom, že ani první, ani druhý přístup není správný, ale samozřejmě jsou tady věci, které jsou nutné a možné, to znamená, jestliže zakládáme něco nového, jestliže decentralizujeme stát, tak nedílnou a nezbytnou součástí decentralizace je převádění majetku, převádění financí. Že převádění majetku a financí není bezproblémová záležitost, víme všichni, kteří jsme se touto věcí někdy zabývali. Ale tak jak už tady řekl pan ministr Dostál, pokud ty kraje mají něco dělat, tak v okamžiku svého vzniku pro to musí mít připraveny základní předpoklady, na základě kterých samozřejmě bude pokračovat další proces. Já již jsem ve svém předcházejícím vystoupení vysvětloval, že si nemůžeme vykládat reformu jako jakýsi uzavřený proces jedné etapy, dvou etap nebo tří etap. Je to stálý proces, ve kterém, jak pevně doufám, bude docházet k dalšímu převodu dalších a dalších kompetencí směrem z centrálních orgánů na orgány krajské. A v tom je podstata zvýšení demokracie a decentralizace tohoto státu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Radko Martínkovi. Nyní bude hovořit pan kolega Vladimír Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Stručně jen splním procedurální povinnost, a to tím, že navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovořil pan kolega Doležal. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Ano, je tomu tak. Pane kolego, přistupte k řečništi. Hovořit bude pan kolega Jalůvka.
Poslanec Josef Jalůvka: Děkuji. Pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte krátké vyjádření k této závažné tematice. Myslím, že v návaznosti na předchozí přednesené připomínky si asi každý uvědomí, že projednávaná problematika je skutečně nelehká a že zvládnout balík více než desítky zákonů a souběžně je projednat je téměř nemožné. Přednesené připomínky už k tomu prvnímu, tj. k zákonu o obcích, byly natolik závažné, že dnes nikdo netuší, jaký výsledek vyjde a s jakými postuláty budeme pracovat u zákonů, které se od tohoto zákona odvíjejí.
Nicméně moje připomínka je k předložené normě, kterou považuji za nedostatečnou, a to z následujících důvodů. Na základě tohoto zákona má do vlastnictví nově zřízených samosprávných celků přejít rozsáhlé množství majetku, práv a závazků, aniž by tento zákon upravil režim tohoto přechodu především v oblasti povinností organizačních složek státu, jak jsou nazvány, při jejich předávání. Mám totiž jako bývalý starosta špatnou zkušenost s podobnou formou, která byla obsažena v novele zákona č. 172/91, o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, konkrétně se zákonem č. 10/93. Touto novelou byl tehdy novelizován § 3 odst. 3 zákona 172/91. Na základě zmíněného ustanovení přešly do vlastnictví obcí rozestavěné objekty komplexní bytové výstavby k 31. 12. 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, pokud splnily některé další podmínky zákonem stanovené. Tolik úvodem.
Jaký byl důsledek tohoto rozhodnutí? Obce se ze dne na den staly vlastníky rozestavěných staveb a účastníky dodavatelsko-odběratelských vztahů založených původními investory, tj. okresními úřady, o jejichž obsahu mnohdy neměly žádnou povědomost. Zákon obdobně jako ten, který teď projednáváme, neupravil režim předávání tohoto majetku, neuložil okresním úřadům povinnosti při jeho předávání, a tak mnohdy obce nemohly včas uplatňovat svá práva a plnit povinnosti z příslušných smluv. O újmách, které tento zákon způsobil obcím, a o velmi složitých soudních sporech, které se díky nedostatečné právní úpravě řeší dodnes, bych mohl dlouze hovořit. To však není účelem mého příspěvku.
Myslím, že v případě takto závažné normy je potřeba zúročit minimálně příspěvky, které dnes byly předneseny a ještě na tomto zákoně v návaznosti na předchozí normy pracovat. Proto navrhuji, aby tento návrh zákona o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů byl zamítnut. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji kolegovi Jalůvkovi. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Ne, obecnou rozpravu uzavírám. Prodloužení lhůty bylo avizováno, budeme o ní normálně potom hlasovat.
Kolegyně a kolegové, byla ukončena obecná rozprava. Já se nyní zeptám ministra financí a místopředsedy vlády ČR pana Pavla Mertlíka, jestli využije možnosti závěrečného slova. Vidím, že ano. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Využiji, a to proto, pane předsedající, dámy a pánové, že se musím vyjádřit velmi zásadním způsobem k onomu návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Pokud by sněmovna skutečně zamítla tento návrh zákona, tak vyklešťuje celý obsah reformy. Učinili bychom to, že bychom k nějakému datu zřídili kraje, které by byly prázdnými slupkami bez odpovídajícího majetku, a tedy také bez odpovídajících kompetencí.
***