(12.10 hodin)
(pokračuje Grulich)
Protože i obce vykonávají jak samosprávu, tak státní správu v přenesené působnosti, jsou v navrhované právní úpravě obecního zřízení zakotveny instrumenty dozoru státu jak nad výkonem samostatné působnosti, tak zejména nad výkonem přenesené působnosti.
Zároveň se však obcím dává možnost podat žalobu k soudu proti rozhodnutí orgánu státu o zrušení usnesení orgánu obce v samostatné působnosti. O zrušení právního předpisu obce, tj. obecně závazné vyhlášky nebo nařízení, bude však rozhodovat i nadále Ústavní soud. Jsou upraveny i nástroje pro případ dlouhodobé nečinnosti zastupitelstva obce a pro případ nerespektování výsledku místního referenda. Jde o rozpuštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra s tím, že obci dává možnost proti takovému rozhodnutí podat žalobu k soudu. Pro zabezpečení výkonu přenesené působnosti obce a nezbytných úkolů samostatné působnosti obce v případech, kdy v obci nebude zvoleno zastupitelstvo nebo dojde k jeho rozpuštění, se zavádí institut správce obce.
Uvedl bych ještě poznámku, že když jsem v této Poslanecké sněmovně uváděl koncepci reformy veřejné správy a když se rozhodovalo o tom, jaký model pro krajskou veřejnou správu bude zvolen, jestli oddělení státní správy a samosprávy, nebo model spojený, uvedl jsem právě ten problém, který bude obtížné řešit, a to je určitý dozor, určitá zpětná vazba nad výkonem státní správy v případě spojeného modelu. Při všech těch jednáních se ukázalo, že skutečně je to problém výrazný, a nepochybně k realizaci této zpětné vazby k určitému dozoru, tak jak je navrhován, bude nejenom z hlediska zákona o obcích, ale i zákona o krajích vedena rozsáhlá rozprava v této sněmovně. Jenom bych byl rád, kdybychom v té rozpravě konstruktivně hledali řešení. Není problém odmítnout některé řešení, je problém najít řešení, které by bylo lepší. Jsem přesvědčen, že tuto cestu si zvolíme.
V souladu s požadavky Evropské charty místní samosprávy se zakotvuje právo občana obce požadovat projednání určité záležitosti patřící do samostatné působnosti orgány obce, je-li tento požadavek učiněn formou petice a podpořen stanoveným procentem občanů obce. Stanoví se povinnost orgánů státu a orgánů kraje projednat s obcí předem opatření, která se přímo dotýkají její samosprávy. Podrobněji se upravují jednotlivé způsoby spolupráce obcí a v souladu s Evropskou rámcovou dohodou o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány i podmínky spolupráce s obcemi jiných států. Na základě Evropské charty o ochraně národnostních menšin návrh právní úpravy obecního zřízení pamatuje i na práva tradičních národnostních menšin, pokud jde o požadavky na označování obcí, ulic a jiných veřejných prostranství v jazyce národnostní menšiny.
Dámy a pánové, tolik v úvodu k prvnímu zákonu z tohoto bloku návrhů zákonů k reformě veřejné správy. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grulichovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Tom Zajíček.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že pan ministr tady obsáhle uvedl sněmovní tisk 422 - návrh obecního zřízení, návrh o obcích, se svými podrobnými poznámkami k tomuto návrhu se přihlásím v průběhu obecné rozpravy. Nechte mě tedy prosím jenom konstatovat na úvod, že tento zákon podobně jako řada zákonů reformních - v uvozovkách řečeno - mají opravdu zvláštní povahu. O tomto zákoně, o jeho předloze, o jeho verzích a postupné proměně svědčí také to, že výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí projednával vesměs tyto předlohy ještě předtím, než byly v oficiální podobě předloženy do parlamentu.
Pokud byste měli možnost porovnat předlohu, která byla k dispozici zhruba před třemi měsíci, zjistili byste, že prodělal opravdu velikánskou změnu a že se v současné době setkáváme s předlohou, do které byla zapracována celá řada požadavků, a bezpochyby tuto normu značně zhodnotily.
Neříkám tím, že neobsahuje ještě sporná místa, místa, která bude třeba dopracovat, ale v této chvíli jsem přesvědčen, že ne formou jednotlivých roztříštěných kosmetických úprav, ale formou komplexního pozměňovacího návrhu, který se v tuto chvíli připravuje, je možné tuto normu uvést do souladu s představami, i když natolik rozdílnými podle velikostních struktur, geografického umístění a dalších komponent, že bude v této chvíli možné pokračovat úspěšně v práci na tomto zákoně.
K jednotlivým podrobnostem se vyjádřím jako poslanec v rozpravě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Jiří Payne, připraví se pan poslanec Pejřil.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji za udělení slova. Vážená sněmovno, vážená vládo, máme před sebou návrh zákona, který je prvním z balíku zákonů, které mají reformovat veřejnou správu. Je asi na místě připomenout, že podobnou reformu veřejné správy jsme udělali - záměrně používám slovo prodělali - před deseti lety a dodnes jsme se z otřesu, který tím byl způsoben České republice, ještě nevzpamatovali. Obávám se, že tento balík přinese opět další katastrofu pro správu České republiky.
Položme si otázku, kam se veřejná správa v České republice vlastně vyvíjí. Musím říci, že srovnání předloženého návrhu zákona o obecním zřízení s bývalým zákonem o národních výborech, že podíl samosprávy je v tomto zákoně menší, než byl garantován původním zákonem totalitním o národních výborech.
Dále musím konstatovat, že tento zákon znejasňuje některé pojmy, k nimž jsme se po těch deseti letech konečně dopracovali, kde jsme se konečně přiblížili k některým demokratickým zvyklostem, kde jsme se konečně přiblížili pojetí práva v tom smyslu, jak se traduje od dob Římské říše, a zde se opět vracíme k socialistickému právu na mnoha místech. Pokusím se to dále ještě doložit.
Při čtení tohoto zákona na mne doléhá ledový dech totality. Občan nesmí téměř nic, stát smí všechno a obec může téměř všechno. Podobně to platí také o krajích. V současné době vidíme v celém postkomunistickém světě trend, kdy režimy po jistém období liberalizace směřují opět k utužení poměrů, k omezení svobody, kdy navenek je vystavena zdánlivá maska demokracie, která uspokojuje Evropskou unii a Radu Evropy. Ve skutečnosti pod touto maskou se skrývá totalitní realita. Dědictví Národní fronty dodnes přežívá v mnoha politických stranách. Dodnes se nevymanily od sklonu k podpoře autokracie a totality.
***