(17.50 hodin)
(pokračuje Maštálka)
Obávám se, že dojde k vytvoření skutečného ráje pro zločin v České republice.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Hovořil kolega Maštálka. Slova se ujme pan poslanec Milan Zuna, připraví se pan kolega Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Novela trestního řádu má za úkol především urychlit a zhospodárnit trestní řízení. Základní chystanou změnou je přenesení dokazování z přípravného řízení na řízení před soudy. Přenesení těžiště tímto způsobem je nepochybně žádoucí, avšak dle mého názoru nejde v tomto případě o novelu trestního řádu, ale o zásadní rekodifikaci, ke které nejsou vytvořeny základní předpoklady. Jde totiž o tak radikální změnu, že ji nelze uplatnit ihned, bez přechodového období. Účinnost tohoto zákona by podle mého názoru přicházela do úvahy tak někdy od roku 2005.
V případě přijetí této novely dojde za prvé k obrovskému soustředění moci v rukou příslušných územních ředitelů policie a možnosti zasahování vládnoucí politické strany do trestního řízení. Za druhé bude vytvořen nefunkční trestní proces, který povede ke značnému prodloužení trestního řízení před soudem a ke kolapsu činnosti státního zastupitelství a trestních soudů. Za třetí dojde přímo k vytvoření skutečného ráje pro zločin v České republice a o nějaké naději o vstupu do Evropské unie si budeme moci nechat jenom zdát.
Nyní uvedu některé z podstatných navrhovaných změn a jejich důsledky. Každý stát v boji proti zločinnosti vytváří zvláštní orgány, které se zabývají vyhledáváním poznatků o trestné činnosti, trestnou činnost dokumentují a dále rozhodují o vině pachatele a jeho potrestání. Činnost těchto orgánů má donucovací charakter, a proto příslušné funkce a pravomoci v trestním procesu musí být rozděleny mezi několik na sobě nezávislých subjektů trestního řízení. Jde tedy o zákonně formulovanou dělbu moci, přičemž jednotlivé orgány činné v trestním řízení se vzájemně kontrolují. V současné době vyšetřovatel má podle trestního řádu procesní samostatnost a organizačně je vyčleněn a samostatně organizován v rámci Ministerstva vnitra, přičemž nepodléhá okresním a krajským ředitelům policie a policejnímu prezidentovi a ministrovi.
Zrušením jednoho z nejvýznamnějších orgánů činných v trestním řízení, kde pracuje kolem 3 000 vyšetřovatelů, a přeřazením pracovníků, kteří u policie zůstanou, pod složku kriminální služby dojde, tak jak tomu bylo v nedávné minulosti, k obrovskému soustředění moci těchto ředitelů a policejního prezidenta České republiky, kteří podléhají výkonnému státnímu orgánu - ministru vnitra. Vládnoucí politické straně to umožní efektivně ovlivňovat první fázi trestního řízení, to je, kdo bude stíhán a kdo nikoliv. Likvidací vyšetřovatelů v podstatě zaniká druhá, po soudním řízení nejdůležitější fáze trestního řízení, která představuje motor tohoto řízení. Podstatnou část práce vyšetřovatelů bude napříště provádět soud. Nový, předpokládaný model trestního řízení bude značně náročnější, komplikovanější, obtížně proveditelný a prakticky neskončitelný, a to ve fázi řízení před soudem.
Novela bláhově předpokládá, že vymontováním tohoto motoru trestního řízení dojde k jeho zrychlení. V roce 1998 bylo vyšetřovatelem stíháno 106 488 osob, státní zástupce podal žalobu na 73 905 osob a odsouzeno bylo 54 083 věcí. Přeskočením v jedné fázi přípravného řízení a přenesením dokazování před soud však nedojde k očekávaným výsledkům, a naopak to povede k těmto důsledkům:
Vyšetřovatel je ze zákona nezávislý na policii. Policejní orgány kontroluje a ukládá jim úkoly. Vyšetřovatel na základě vlastního rozhodnutí zahajuje trestní řízení sdělením obvinění. Všichni vyšetřovatelé mají vysokoškolské vzdělání, z toho právnické kolem 10 %. Na tomto úseku pracují delší dobu, mají obrovské zkušeností, někteří z nich jsou specializováni na jednotlivé druhy trestné činnosti a představují obrovskou složku boje proti zločinu.
Zrušením vyšetřování a přenesením dokazování až do stadia trestního řízení dojde k tomu, že důkazy, které je nutné bezprostředně po spáchání trestné činnosti zajistit a provést, budou prováděny až po podání obžaloby ve stadiu soudního řízení, to znamená se značným časovým odstupem. Okruh využitelných důkazů a jejich vypovídací a důkazní hodnota se podstatně sníží. Státní zástupce se bude dostávat do důkazní nouze. Z dnešních 2,4 % zproštěných věcí u soudu dojde k značnému nárůstu zproštěných věcí, které podle optimistického předpokladu Ministerstva spravedlnosti budou činit minimálně 30 % všech věcí. Protože bude zachován institut seznámení obviněného se spisovým materiálem, který bude obsahovat údaje o svědcích a údaje o tom, co tito svědci mohou vypovídat při hlavním líčení, umožní se obviněným tyto svědky ovlivňovat.
Dokazování ve stadiu vyšetřování je oproti dokazování před soudem při hlavním líčení nesrovnatelně operativnější a pružnější. Vyšetřování závažné trestné činnosti, tj. trestné činy, jejichž dolní hranice činí nejméně 5 let, nebo je možno uložit výjimečný trest, provádějí krajské úřady vyšetřování. Trestnou činnost, která přesahuje působnost krajů, pak Úřad pro vyšetřování České republiky. Ostatní, méně závažnou trestnou činnost okresní úřady vyšetřování.
Na těchto úřadech vyšetřování jsou specialisté na jednotlivé úseky trestné činnosti. Vyšetřování umožňuje vytvářet speciální vyšetřovací týmy, zastupování jednoho vyšetřovatele jiným vyšetřovatelem. Vyšetřovatel může pověřit policejní orgán k jednotlivým vyšetřovacím úkonům. Jednotlivé vyšetřovací úkony se provádějí zpravidla souběžně, a to i na různých místech, bez ohledu na pracovní dobu, a to i v době pracovního klidu a volna. Vyšetřovatelé jsou k této činnosti po technické stránce náležitě vybaveni. Naproti tomu soud může provádět důkazní řízení v podstatě jen v soudní budově, v jednací síni, v tzv. hlavním líčení. Řízení probíhá před příslušným soudcem, v případě senátního rozhodnutí za přítomnosti všech členů senátu, v přítomnosti obžalovaného, advokáta, státního zástupce, svědka, poškozeného a znalce.
Soudce v průměru za měsíc vyřídí a skončí meritorně 23 věcí. Dále pracuje na dalších, neskončených věcech. Nařídit jednání nově napadené věci může až po prostudování spisu, a to nejméně se 14denním předstihem, neboť doručování se provádí prostřednictvím pošty, která doručuje v dopoledních hodinách. Předvolání je třeba doručit výhradně do vlastních rukou, náhradní doručení není možné. Obviněný musí být navíc vyrozuměn s časovým předstihem pěti pracovních dnů před hlavním líčením, aby měl možnost se připravit k tomuto jednání. Doručení v podstatě závisí na tom, zda obviněný se dostaví na poštu a vyzvedne zásilku. V případě doručování několika nebo více obžalovaným a několika nebo více svědkům, poškozeným a znalcům je téměř prakticky nemožné zajistit účast těchto osob v hlavním líčení.
Každé projednání a rozhodnutí věci je tím rychlejší, čím důkladnější je jeho příprava. Konkrétním výsledkem činnosti vyšetřovatele je vyšetřovací spis, který obsahuje zajištěné procesní důkazy, které je povinen soud probrat v hlavním líčení. Jde zejména o protokoly o ohledání místa činu včetně fotodokumentace, protokoly o výslechu obviněného, protokoly o výslechu svědků, poškozených, odborná vyjádření, znalecké posudky, lékařské zprávy, opisy rejstříku trestů atd.
Podle novely trestního řádu spisový materiál, který bude předkládán státnímu zástupci a soudu, bude obsahovat jen seznam potenciálních důkazů, které by měl soud provést až při hlavním líčení. Výslechy svědků a znalecké posudky se mají provádět až v soudním řízení. Pouze v rámci tzv. neodkladného úkonu technicky neproveditelným způsobem údajně bude moci být vyslechnut umírající svědek a cizinec, u kterého hrozí, že odjede z České republiky. Při výslechu těchto svědků bude muset být přítomen soudce a advokát obviněného. Spisový materiál bude tedy obsahovat pouze úřední záznamy o tom, co se policejní orgán dozvěděl, event. zápisy o výpovědi svědků, přičemž trestní řád zakazuje soudu takovýto důkaz při soudním jednání přečíst a vzít za podklad pro své rozhodnutí.
***