(15.20 hodin)
(pokračuje Recman)
Včera tu pan ministr financí hovořil o tom, že datum, ke kterému všechno směřuje a ke kterému vláda a Ministerstvo financí uvažují o vstupu, je 1. leden 2003. Je to relativně velmi blízko.
Osobně jsem proti skokovému řešení, proti jednorázovému zvýšení spotřebních daní. V Evropské unii je přitom stanoven systém tzv. minimálních sazeb, který je závazný pro všechny členské státy Evropské unie. Tyto sazby jsou samozřejmě platné k dnešnímu dni, k dnešnímu datu, a očekávaně se samozřejmě budou vyvíjet i v následujícím období.
Dostaly se mi do rukou informace, kdy jsou v návrhu minimální sazby pro rok 2002. Pokud to srovnáme se současnou úrovní spotřebních daní v České republice, došlo by v řadě komodit k drastickému zvýšení. Znamenalo by to zvýšení spotřební sazby v České republice např. u benzinu o téměř 72 %, u motorové nafty téměř 80 %, výrazné zvýšení by bylo u plynu, kde v současné době je nulová sazba, obdobně by zvýšení postihlo i cigarety a tabákové výrobky. Jediná srovnatelná základna, kde by nedošlo k nějakému skoku, je u nás v komoditě lihu a piva.
Chci se proto zeptat ministra financí a místopředsedy vlády, jestli má vláda nebo alespoň Ministerstvo financí připraven harmonogram způsobu slaďování spotřebních daní v České republice s příslušnými normami v Evropské unii. Pokud na něm pracuje, byl bych rád, kdyby tento harmonogram byl dán k dispozici poslancům, minimálně alespoň členům rozpočtového výboru; pokud takovýto harmonogram není zpracován, chtěl bych požádat, aby se na něm začalo urychleně pracovat, protože si myslím, že to bude mít významný dopad právě do fiskální, do měnové politiky v České republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy k těmto dvěma bodům? Pan poslanec Jalůvka. Prosím.
Poslanec Josef Jalůvka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, vyjádřím se jen krátce k jedné části vládního návrhu, který je obsažen v tisku 367, a to je novinka zavedení kolků, nebo v řeči návrhu zákona kontrolních pásek.
Dovolil bych si úvodem konstatovat, že na Slovensku, které zavedlo podobné opatření, je v současné době obrovské množství výrobků vyrobených tzv. načerno, které jsou opatřeny kontrolní páskou. Jsem přesvědčen, že existence kontrolních pásek neřeší samotný problém daňových úniků, jak je avizováno v tisku. Případné zavedení kontrolních pásek přináší nové problémy v případech jejich falšování, jejich nedodání v pravý čas apod. Myslím, že novela dostatečně neodpovídá na dotazy, jak se v těchto případech zachovat, nemluvě o ekonomických problémech výrobců spojených s pořizováním příslušné technologie. V každém případě toto opatření ilegální výrobu a dovoz lihovin neomezí, ale zkomplikuje ekonomickou situaci řádným výrobcům, což může zvláště u malých a středních firem vést až k jejich zániku.
Zkušenosti dalších států hovoří také o tom, že zavedení kolků, v naší řeči kontrolních pásek, bylo neúčinné. Jako příklad můžeme uvést Řecko, kde po zkušenostech od tohoto opatření ustoupili.
Jsem přesvědčen, že avizovaný cíl, tj. omezení daňových úniků z titulu černé výroby a distribuce lihovin, lze docílit zvýšenou aktivitou v jiných oblastech. Věřím, že dobrým počátkem bude důsledný dohled nad dodržováním platných zákonů.
Vzhledem k tomu, že ostatní ustanovení jsou v podstatě obsažena v poslaneckém návrhu, ke kterému současně probíhá rozprava, předkládám návrh na zamítnutí vládního návrhu zákona obsaženém v tisku 367. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ptám se na další přihlášku. Ještě pan kolega Hofman.
Poslanec Jiří Hofman: Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, já jsem se velmi podivil slovům kolegy Jalůvky o tom, jak je proti tomu, aby se zavedlo jedno z prvních opatření, aby náš trh alkoholickými nápoji nebyl zaplavován pančovanými lihovinami, kolikrát zdraví škodlivými, a aby se udělal první krok k zamezení daňových úniků, které v rámci výroby lihovin jsou.
Já jsem se tu seznámil s touto problematikou ve Slovinsku, Chorvatsku a dalších zemích, dokonce i v Polsku, kde toto opatření se velmi osvědčilo. Dokonce i tak liberální stát, jako jsou Spojené státy americké, vydává licence na prodej alkoholu a jsou specializované obchody, které mohou prodávat alkohol, jsou specializované restaurace, které mohou nalévat alkohol. Nedostávají to všichni. Já se velmi divím poslanci, který by měl brát na zřetel to, aby se co nejméně šidilo v rámci trhu s lihem, že tento návrh dává. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Věřím, že zpravodaj registroval vaše vystoupení. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy v rámci prvního čtení. Žádnou přihlášku nevidím a rozpravu tedy uzavírám.
Dávám možnost vystoupení se závěrečným slovem panu ministru financí. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji, pane předsedající. Jen velmi krátce.
Za prvé bych chtěl říci, že myslím, že rozumný je návrh pana poslance Sobotky, kterým žádal o to, aby základem dalšího projednávání v případě, že návrhy projdou do druhého čtení, byl vládní návrh. Důvod je skutečně velmi jednoduchý, rozhodně ne prestižní. Jsme přesvědčeni o tom, že tento návrh je legislativně technicky lépe zpracován a bude proto tvořit lepší východisko pro další projednávání.
Za druhé chci odpovědět panu poslanci Jalůvkovi. Rovněž velmi stručně. Souhlasím s ním plně v tom, že zavedení kolků na alkohol trestným činům kolem černého trhu s alkoholem nezamezí, ale omezí je. Omezí je, a to je velmi podstatné a je to významný krok, který, myslím si, najde velmi silnou společenskou podporu, stejně jako tomu bylo před několika lety se zavedením kolkování cigaret.
Konečně co se týče procesu harmonizace sazeb směrem k Evropské unii. Chtěl bych říci dvě zásadní věci, byť to nebylo předmětem projednávání tohoto zákona.
Za prvé samozřejmě Ministerstvo financí má představu o různých technických možnostech, jak dávkovat, řekněme, kroky a není problém pro členy zejména rozpočtového výboru, aby se s ní seznámili, a toto já zajistím.
Jiná věc, a ta je mnohem významnější - z tónu pana poslance Recmana jsem měl dojem, jako kdyby on pochyboval o tom, zda má smysl dělat takovéto harmonizační kroky, když ještě nejsme členy Evropské unie. Je to přesně obráceně. Pokud chceme být členy Evropské unie, tak bez ohledu na to, kdy budeme členy a jaké další předpoklady budou muset být splněny, konkrétní praktické kroky je třeba dělat teď. Uvědomme si základní fakt, který bohužel unikl velké části české veřejnosti a médií, a to je skutečnost, že od podzimu roku 1997 už nejsme pouhou přidruženou zemí, jsme zemí, s níž Evropská unie zahájila jednání o přistoupení. Všechny takové země v minulosti se poté staly členskou zemí Evropské unie, pokud se samy nerozhodly jinak, jako např. Norsko, čili my jsme dnes ve zcela jiné pozici než např. Slovensko nebo některé jiné země.
***