(15.10 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Tyto novely jsou obsaženy ve druhé až čtvrté části vládního návrhu.
Účinnost navržené novely se předpokládá od 1. ledna 2000, ustanovení o značení lihovin pak mají platit od 1. října 2000. Tím se umožní výrobcům a dovozcům lihovin doprodat stávající zásoby lihovin neznačených. Pro obchodníky, tedy další články obchodního řetězu, je umožněn doprodej neznačených lihovin ještě dalšího půl roku, tedy do 31. 3. 2001.
Chtěl bych v této souvislosti podtrhnout to, že novela v tomto bodě na jedné straně je krokem v souladu s programovým prohlášením vlády orientovaným na boj proti hospodářské kriminalitě, a podvody v oblasti prodeje nezdaněného lihu a lihových nápojů jsou významným prvkem takové kriminality v naší zemi, na druhé straně předpokládá velmi pozvolný náběh platnosti tohoto opatření právě proto, aby případnými tvrdostmi nebyli postiženi poctiví obchodníci.
Navržená novela je v souladu s předpisy Evropské unie. Podrobnější údaje jsou o tom uvedeny v konkrétních bodech ve zvláštní části důvodové zprávy.
Ani přijetím této novely se však nedosáhne plné kompatibility s právem Evropské unie. Vláda však předpokládá, že uplatněním dalších postupných kroků v souladu s dlouhodobým legislativním plánem vlády bude k datu vstupu České republiky do Evropské unie zákon o spotřebních daních v plném souladu s evropským právem. Děkuji za pozornost a doporučuji tuto novelu zákona Poslanecké sněmovně schválit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení poslanec Libor Ježek a současně aby také uvedl rozdané usnesení rozpočtového výboru č. 150.
Poslanec Libor Ježek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já bych v tuto chvíli vznesl procedurální návrh, abychom ke sněmovním tiskům 249, 255, 322 a 367 vedli společnou rozpravu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slyšeli jsme procedurální návrh, o kterém rozhodneme hlasováním. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Grůza.
Poslanec Jan Grůza: Pane předsedající, dámy a pánové, k tomuto procedurálnímu návrhu bych měl jiný návrh na proceduru, a to, aby sněmovní tisky č. 249 a 255 byly projednávány v samostatné diskusi a naopak sněmovní tisky 367 a 322 byly spojeny do společné rozpravy. Jde tedy o to, aby rozprava byla strukturována na dvě samostatné oddělené části.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Máme tu dva procedurální návrhy. Budeme hlasovat v tom pořadí, v jakém zazněly. Zrekapituluji to.
První je návrh zpravodaje poslance Libora Ježka, aby byly společně projednávány sněmovní tisky 249, 255, 322 a 367.
Druhý procedurální návrh přednesl kolega Grůza, aby byly společně projednávány sněmovní tisky 249 a 255 a dále aby byly společně projednávány tisky 367 a 322.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 268 a ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Ježka. Kdo je proti?
Z přítomných 185 pro hlasovalo 65, proti 101. Návrh nebyl přijat.
Nyní rozhodneme o návrhu pana poslance Grůzy, abychom projednávali společně se sněmovním tiskem 367 ještě sněmovní tisk 322 a pak abychom společně projednávali se sněmovním tiskem 249 ještě sněmovní tisk 255.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 269 a ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?
Z přítomných 184 pro návrh hlasovalo 118, proti 32. Návrh byl přijat.
Znamená to tedy, že nyní povedeme rozpravu ke sněmovním tiskům 367 a 322. Prosím pana zpravodaje, aby ještě vystoupil jako zpravodaj, neboť zatím k tomu neměl příležitost, protože přednesl pouze onen procedurální návrh.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji, pane předsedající. V tuto chvíli budu hovořit jen krátce, neboť za chvíli vystoupím jako předkladatel. Budu předem avizovat, za kterou stranu hovořím.
Vládní návrh zákona tisk 367, kterým se mění zákon o lihu a spotřebních daních, obsahuje především ustanovení poslaneckého návrhu, tisk 322 (bod 67 - Návrh poslanců Libora Ježka, Vladimíra Doležala a Martina Kocourka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 322, prvé čtení), která jsou doplněna o návrh na zrušení prodejen duty tax free na silničních přechodech, a to k 31. 12. 2001, což byl sporný bod neschváleného vládního návrhu z 15. schůze Poslanecké sněmovny, a zcela nový návrh na polepování lahví s alkoholem.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Otevírám obecnou rozpravu. Mám jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Bohuslava Sobotky, kterému uděluji slovo. Upozorňuji, že vedeme společnou rozpravu ke sněmovním tiskům 367 a 322.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poukázat na své včerejší zdůvodnění k mému návrhu, který se týkal obdobné situace, v jaké jsme se ocitli ve věci novely zákona o dani z přidané hodnoty. Domnívám se, že bychom za základ projednávání měli vzít vládní návrh zákona, zejména proto, že je to daleko širší a komplexnější novela, která obsahuje na rozdíl od novely poslanecké například zavedení tzv. kontrolních proužků. Dovolím si proto navrhnout, aby poslanecký návrh zákona, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 322, byl vrácen předkladatelům k dopracování.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším přihlášeným je pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, pane předsedo vlády, vážená vládo, kolegyně a kolegové, spotřební daně, které nyní probíráme, jsou povinně vybírány nejen u nás, ale i ve členských státech Evropské unie. Předmětem této daně je jak výroba, tak i dovoz příslušných komodit, přičemž příslušné daňové sazby jsou jednak pevné, jednak diferencované.
Chci připomenout, že zatím není rozhodnuto o našem vstupu do Evropské unie obecně, není rozhodnuto ani o datu vstupu, rovněž neproběhlo referendum o možném připojení České republiky do Evropské unie, není dořešen legislativní rámec tohoto vstupu, to znamená, že není přijat zákon o referendu. Přesto jsem přesvědčen o tom, že pokud bychom vstoupili do Evropské unie, musí být na základě jejího rozhodnutí spotřební daně v České republice srovnatelné se sazbami v Evropské unii. To bude mít podle mých informací značný dopad na cenovou hladinu v České republice. Mohlo by dojít k cenovému šoku, došlo by ke zvýšení inflace a všechny tyto problémy by se promítly i do státního rozpočtu a veřejných rozpočtů. Proto se domnívám, že je potřebné z tohoto pohledu kvantifikovat dopady a připravit postupný scénář, jakým způsobem k tomu dospět.
***