(17.00 hodin)
(pokračuje Matulka)
Náš poslanecký klub shledal - pokusím se o stručnost - velké výhrady vůči tomuto návrhu. Návrh je skutečně krátký, skutečně velmi závažný a skutečně velmi špatně napsaný. Kromě těch závad, o kterých zcela racionálně hovořil pan poslanec Koháček, lze namítnout velmi mlhavý termín "zákon směřující k provedení závazků vyplývajících z Evropské dohody". Hrozí riziko, že tady budeme případ od případu hlasovat, zda o takovou věc vůbec jde nebo nejde, a zda tedy takový mechanismus bude nebo nebude platit. Nepřijatelné zkrácení lhůty na 30 dnů bez ohledu na právní sílu, právní význam, rozsah toho zákona je tak zjednodušující schéma, že ani nějaký posudek Evropské komise nezdůvodňuje takovou cestou jít.
Návrh zakládá neuvěřitelnou nerovnost mezi navrhovateli zákona. Zatímco v odstavci 1 počátkem textu nebourá nic na tom, že návrh zákona směřující k provedení závazků vyplývajících z Evropské dohody může podat kdokoliv, to znamená poslanec, vláda, Senát a dokonce - zatím to stále ještě platí - vyšší územně samosprávné celky, čili kdokoliv je navrhovatelem takového zákona, tak ale jen vláda má možnost žádat, aby byl projednán takový návrh ve zvláštním jednání. Co to je za režim? Jaká tu je rovnost navrhovaných subjektů? Jaký to má vztah k tomu, o jaký zákon se vůbec jedná? Vláda je sbor moudrých, který jej bude žádat o to, aby parlament v takovém či onakém řízení projednával? Jenom vláda? Jako jeden z navrhovatelů? Nebo dokonce když ani navrhovatelem není? Neuvěřitelný návrh je to.
Osobně se domnívám, že takto jednoduše, jak je navrhováno, nelze mechanismus legislativního procesu spojený s naším připravovaným vstupem do Evropské unie provést. Domnívám se, že mechanismus legislativního procesu skutečně změnit budeme muset, ale bude to muset být daleko gruntovnější úprava jednacího řádu. Osobně se obávám i toho, že některých ustanovení ústavy, legislativního procesu, tak jak je nastíněn v ústavě.
Nedomnívám se, že by bylo možné v racionální době tento návrh projednat a spravit ve výborech. To je nemístný optimismus a nemístný alibismus. To je nejenom názor můj, ale i našeho poslaneckého klubu, takže nejen jménem svým, ale i jménem poslaneckého klubu navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona hned v prvém čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Posledním přihlášeným kolegou do rozpravy je pan poslanec Jaroslav Zvěřina. Prosím.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Dámy a pánové, situace, která se vyvinula s naším integračním procesem, bohužel nedovoluje strávit čas mnoha týdnů nebo měsíců přípravou naprosto dokonalé normy. Myslím, že propuštěním tohoto návrhu zákona do druhého čtení získáme platformu pro diskusi v pravý čas. Uvědomíte-li si, že Evropská komise bude hodnotit jenom ty zákony, které budou přijaty do konce června příštího roku, tak zjistíte, že jestliže nějaký režim, který urychlí průchodnost proevropských zákonů touto sněmovnou, nebude platit velmi rychle, tak vlastně nejsme schopni tu implementaci právních norem Evropských společenství nějak zásadním způsobem urychlit.
Chci ujistit všechny vážené pány kolegy, že všechny země, které přistupovaly k Evropské unii, integrační proces v jednacích procedurách svých parlamentů nějakým způsobem zohlednily. Prakticky nenajdete žádnou zemi Evropské unie, která by v procesu integrace neměla pro evropské zákony jiný režim než pro běžné legislativní normy.
Souhlasím se všemi výhradami k předloženému návrhu zákona, ale nejsem takový pesimista jako kolega Matulka a poslanecký klub komunistické strany. Domnívám se, že jsme schopni v našem výboru a ve výboru ústavně-právním tuto normu upravit tak, aby vyhovovala, a zejména chci ujistit, že nejsme vedeni žádnými postranními úmysly nějak upřednostňovat exekutivu, spíše naopak - domnívám se, že rozhodující slovo k celé té proceduře musí zůstat samozřejmě sněmovně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Registruji dvě přihlášky. Přednostní právo má pan kolega Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, paní a pánové, dovolil bych si udělat jednu, respektive dvě malé poznámky. Jedna poznámka se týká smluvní - nesmluvní opozice v této sněmovně proti vládě. Málokdy se dostaneme do situace, kdy se návrhu zákona odpustí tolik vad. To je jedna poznámka.
Druhá poznámka je spíše faktického charakteru. Jsem přesvědčen o tom - a nikdo o tom nepochybuje -, že proces integrace je proces, který je procesem suverénního státu, který se vzdává části své suverenity ve prospěch určitého celku. Odkaz na předpisy, které pro nás ještě nejsou platné - pokud si správně vykládám asociační dohodu, respektive zákonodárství v Evropské unii, a náš postup, který je podle asociační dohody z roku 1995 pro nás závazný, myslím si, že neopravňuje nikoho k tomu, aby snižoval úroveň suverenity našeho státu pod přijatelnou mez.
Dovolím si navrhnout, abych zmírnil návrh kolegy Matulky, možnost jinou a myslím si velmi správnou v tuto chvíli - návrh na vrácení k přepracování. Myslím, že kolega Koháček, který tady vystoupil, mi mluvil z duše, když pojmenoval některé vážné problémy tohoto zákona. Legislativně, nemluvím o našem sporu politickém, to vůbec ne. Ale pokud jde o legislativní vady, asi tomu rozumíme stejně. Opravdu bych nemohl přijmout takovou normu, která je zde předkládána, a její přepracování ve výborech. Jenom se dostaneme k tomu, že v jednotlivých výborech nenajdeme společnou řeč na společná usnesení a budeme se vracet stejně složitě do druhého čtení při projednávání prvního kola druhých čtení.
Uvědomte si, že onu závažnost té normy, onu potřebu projednávání norem, které se týkají naší integrace do evropských struktur, je potřeba udělat způsobem, který byl diskutován na půdě této sněmovny při přijetí pana kancléře Schrödera, kdy bylo jednoznačně potvrzeno, jak ze strany německé, tak ze strany české - a ti, kteří tam u toho seděli, mi to potvrdí - že není možné dělat rychlé zákony. Je potřeba je dělat rychle, ale dobře. Prostě jeden princip neplatí, platí oba principy. Byl bych rád, aby i princip tohoto zákona byl princip dobrý, a pak může být dobrý a rychle přijatý zákon. Ale podle této normy určitě ne.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan kolega Karel Vymětal se vzdal své přihlášky. (Z pléna: Není nemocný?) Kolega Jičínský má slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, mluvím proto, že jsem tu byl svým způsobem citován. Ano, skutečně se hlásím k tomu, že u zákonů principiálních, týkajících se fungování státu, je především povinností vlády předkládat jejich předlohy, ale v této věci je třeba mít na zřeteli více momentů.
***