(16. 40 hodin)
(pokračuje Langer)
Budeme projednávat bod, který máte pod číslem
77.
Návrh poslance Stanislava Grosse na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
/sněmovní tisk 361/ - prvé čtení
Prosím navrhovatele tohoto zákona, kolegu Stanislava Grosse, aby se ujal slova a tento návrh odůvodnil.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, novela zákona č. 90/95 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tak jak je v tomto tisku předložena, reaguje na příliš pomalý legislativní proces v ČR ve vztahu k těm normám, ke kterým se ČR zavázala, že je bude akceptovat a že je přijme do svého právního řádu, podpisem tzv. asociační dohody. Chtěl bych zdůraznit, že i já jako předkladatel si uvědomuji, že touto změnou jednacího řádu nedochází k naprosto žádné dramatické změně, která by celý proces dokázala výrazně urychlit, protože takovýto zákon, kterým vlastně měníme pouze jednací řád, toho ani není schopen. Myslím si, že při této příležitosti je dobré zmínit, že zákon, který by byl schopen velice rychle reagovat na potřebu aproximace práva Evropského společenství, je návrh, který už jednou ve sněmovně byl, a to byl návrh na změnu Ústavy ČR. Možná bylo trochu nešťastné, že ve vládní předloze byly spojeny dvě záležitosti. Jedna z nich se týkala závazků vyplývajících z členství v NATO, druhá se týkala právě zmíněných závazků vyplývajících z tzv. asociační dohody.
V každém případě chci avizovat, že i v případě, že bude schválen tento návrh, považoval bych za nejvýhodnější, kdyby Poslanecká sněmovna přehodnotila svůj postoj k tehdejšímu návrhu na změnu ústavy, a doufám, že i vláda v tomto směru vyvine ještě určitou legislativní iniciativu. A nyní už konkrétně k návrhu, který v tuto chvíli projednáváme.
Jak už jsem zmínil, ČR přijala závazek ke sbližování právního řádu ČR s právem Evropských společenství a tento závazek je obsažen v oddílu 3, který je nazván "Sbližování práva". Je popsán v článcích 69 - 71 Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na druhé straně. Já si dovolím pro oživení paměti - i když jsem přesvědčen, že většina z vás zná znění tzv. asociační dohody - článek 69 citovat: "Smluvní strany uznávají, že důležitou podmínkou pro ekonomické zapojení ČR do společenství je sbližování stávajících a budoucích právních předpisů ČR s právními předpisy společenství.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane kolego. Já bych prosil hlouček poslanců, kteří postávají po mé pravé ruce, aby přestali postávat a šli si sednout nebo přešli postávat mimo jednací sál.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Budu dále citovat článek 69: ČR vyvine úsilí k zajištění postupné slučitelnosti jejích právních předpisů s právními předpisy společenství." Tolik citace článku 69 tzv. asociační dohody.
Zákonodárný proces ke sbližování práva ČR s právem Evropských společenství má usnadnit právě plnění tohoto závazku.
Projednávání návrhu zákona ve zvláštním jednání, tak jak to navrhuji v tomto návrhu novely zákona o jednacím řádu v rámci tohoto speciálního druhu zákonodárného procesu, má být přitom věcně omezeno jen na takové návrhy zákonů, které směřují k provedení závazků aproximace práva. Podle článku 70 Evropské dohody zahrnuje sbližování práva zejména následující oblasti. Jde o celní právo, firemní právo, bankovní právo, daně a vedení účtů obchodních společností, duševní vlastnictví, ochranu pracovníků na pracovišti, finanční služby, pravidla soutěže, ochranu zdraví a života lidí, zvířat a rostlin, ochranu spotřebitele, nepřímé zdanění, technická pravidla a technické normy a zákony a předpisy o jaderné energii, dopravu a životní prostředí.
I když výčet těchto oblastí není taxativní, je zapotřebí, abychom si uvědomili, že takto zní článek 70 Evropské dohody. V případě, že budou předloženy návrhy zákonů, kde vláda požádá o tento zvláštní legislativní proces, bude na vůli zákonodárného sboru, aby posoudil, zda splňují potřebu aproximace práva či nikoliv. To rozhodující slovo zůstává na Poslanecké sněmovně a v tomto duchu bude možná ještě zapotřebí návrh, tak jak je předložen, upravit, aby toto bylo zcela zřejmé, i když samozřejmě i v tuto chvíli by toto mé konstatování nemělo být zpochybňováno. Je možné, že návrh bude třeba o toto procesní ustanovení doplnit v průběhu druhého čtení.
Odlišnosti nově navrhovaného speciálního zákonodárného procesu, tak jak jsou navrhovány, jsou ve své podstatě tři. Tu první změnu představuje vyloučení v rámci prvního čtení dvou možností, z nichž první možnost je, aby Poslanecká sněmovna takovýto návrh zákona zamítla, a druhá možnost, která je vyloučena, je, aby v prvním čtení mohl být návrh takového zákona vrácen předkladateli k přepracování. Důvod, proč toto je dáno, je vcelku jednoznačný. Základní rozhodování sněmovny bude, jestli tyto normy splňují kritéria pro tento zvláštní legislativní proces nebo nikoliv, protože vlastně k závazku na zakomponování těchto norem do českého právního řádu se ČR zavázala již podpisem této asociační dohody.
Druhá změna, která je navrhována, spočívá v tom, že ve zvláštním jednání bude možné přikázat projednávání takového návrhu zákona pouze jednomu výboru v Poslanecké sněmovně.
Třetí navrhovaná změna se týká zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech. Z toho důvodu bude na vytíženost orgánů Poslanecké sněmovny větší tlak. Mohli bychom se dostat do situace, že jednotlivé normy - kterých bude několik tisíc -, které bude třeba projednat za stávajícího ústavního pořádku, budou znamenat tak velký tlak na tyto orgány, že kdyby se jimi zabývalo více výborů sněmovny, vážně by hrozilo, že sněmovna nebude schopna tento úkol zvládnout.
Třetí změna, která se navrhuje, je ta, kterou jsem před chvílí avizoval. Týká se zkrácení lhůty k projednávání ve výborech ze 60 na 30 dnů, přičemž zůstává platné ustanovení § 91 odst. 2 o možnosti zkrátit tuto lhůtu ještě o 20 dní.
Myslím si, že k tomu, abych uvedl návrh zákona, tak jak jej máte v tisku 361, je to, co jsem uvedl, postačující, kromě jedné jediné věci. Chci zdůraznit, že když jsem předkládal tento návrh, dělal jsem to z toho důvodu, že si myslím, že je dobré, aby v Poslanecké sněmovně byl ve hře návrh zákona, kterým se mění jednací řád, kterým bychom dokázali poněkud pružněji reagovat i na zveřejněnou zprávu Evropské komise tak, aby mohl vzniknout konsenzus ve sněmovně o tom, jak může vypadat legislativní proces pro zmíněné právní normy. Chci říci, že si uvědomuji, že návrh, tak jak je v tuto chvíli předložen, může doznat určitých změn; dokonce si dovedu představit, že může doznat podstatných změn. Dříve než jsem předkládal tuto variantu, uvažoval jsem o možnosti, že za vzor tohoto zvláštního legislativního procesu bychom si vzali ustanovení stávajícího jednacího řádu v § 92 odst. 2, 3, 5 až 9, které se týká legislativní nouze, respektive bychom se mohli inspirovat ustanovením jednacího řádu, jež popisuje zákonodárný proces na provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN.
***