(15.00 hodin)
(pokračuje Bendl)
Moje zkušenost z práce člena komise pro sdělovací prostředky mi dává odvahu myslet si, že je to krok správným směrem. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Po mém oznámení se objevily další přihlášky. Je to pan kolega Schling, pan kolega Petr a pan kolega Jalůvka. Slovo má pan poslanec Schling.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, přednesu několik pozměňovacích návrhů. § 1 odst. 2 písmeno t) - je to upřesnění bodu č. 4 z tisku 152. Tento bod by měl znít: "Zakázky pro nákup energie nebo paliv pro výrobu energie, jsou-li zadavateli výrobci, přepravci, nebo distributoři elektřiny nebo tepla, přepravci nebo distributoři plynu anebo obchodní společnosti provádějící průzkum nebo těžbu ropy, plynu, uhlí nebo jiných paliv."
Důvodem tohoto pozměňovacího návrhu je to, aby výrobci energie, včetně tepla, byli postaveni na roveň. V původním znění výrobci tepla nebyli obsaženi.
Dále jde o upřesnění bodu 14 tisku 152, které se týká § 3 odst. 2. Navrhuji toto znění: "Zadavatelé uvedení v § 2 písm. b, bod 1, 5 a 6, jsou povinni vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího závazku ze smlouvy bez DPH, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu, nebo souboru strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční celek přesáhne 20 milionů Kč a v ostatních případech 5 milionů Kč.
Odst. 3 - zadavatelé uvedení v § 2 písm. b bod 2, 3 a 4 jsou povinni vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího závazku ze smlouvy bez DPH, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu, nebo souboru strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční celek přesáhne 50 milionů Kč a v ostatních případech
a) 18 milionů Kč, jestliže jde o provozovatele telekomunikačních sítí a poskytovatele telekomunikačních služeb,
b) 12 milionů Kč, jestliže jde o ostatní subjekty, uvedené v § 2 písmeno b, bod 2, 3 a 4.
Dosavadní odst. 3 se přečísluje na odst. 4. Důvodem tohoto návrhu je doplnění ustanovení o limitech pro tzv. síťové monopoly. Protože se formulace "jsou povinni vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího závazku ze smlouvy bez DPH, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu, nebo souboru strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční celek přesáhne" v odst. 2 a 3 opakuje, pro jasnost a srozumitelnost tohoto ustanovení byl text rozdělen do dvou odstavců.
Dále jde o upřesnění bodu 65 tisku 152. Týká se to § 59. Nadpis § 59 zní: "Přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky". Další text zůstává.
Upřesnění bodu 60 v tisku 152 se týká § 60. Nadpis zní: "Přezkoumání ostatních úkonů zadavatele". Další text § 60 zůstává. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Petr. Připraví se pan poslanec Jalůvka.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, zákon o zadávání veřejných zakázek má řekl bych jistou specifiku, která harmonizuje tento zákon už s evropským právem v tom, že i u přirozených monopolů musí být zakázky zadávány veřejně a na soutěžním principu. V § 3 se říká, že na jednu a tutéž komoditu pro jeden a tentýž kalendářní rok musí být zakázky zadávány veřejně a na soutěžním principu, pokud cena přesáhne 12 milionů Kč a u telekomunikací 18 milionů Kč.
Je poněkud zarážející, že největší přirozené monopoly, tj. výrobci elektrické energie a tepla, jsou vyloučeny z působnosti tohoto zákona. Zdá se pak být naprosto nelogické, aby elektrárny a teplárny, které nakupují paliva v hodnotě přes 1 miliardu Kč v jednom kalendářním roce, měly toto povoleno bez soutěžního a výběrového principu. Uvědomme si, že elektrická energie je trvale regulována a že každá vláda se potýká s deregulacemi, s křížovými dotacemi a podobně. Veškeré důsledky deregulací a křížových dotací v konečném kontextu ponese spotřebitel a ne výrobce.
Domnívám se proto, že by pro výrobce elektrické energie a výrobce tepla, což jsou největší přirozené monopoly, mělo také být zákonem stanoveno, že nákup paliv musí dělat veřejně a na soutěžním principu. Konečným efektem by mohlo být to, že bychom celý efekt nemuseli hledat u konečného spotřebitele, ale také u výrobce.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Uděluji slovo panu kolegovi Jalůvkovi. Připraví se pan poslanec Exner.
Poslanec Josef Jalůvka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dovolte mi, abych předložil dva pozměňovací návrhy.
První návrh se týká § 49, kde navrhuji doplnit nový odstavec s číslem 6, tzn. za odstavec 5, ostatní odstavce přečíslovat. Přečtu text návrhu: "(6) zadavatel si může ve výzvě podle odst. 1 nebo 2 vyhradit právo na odmítnutí všech předložených nabídek".
Stručný komentář - můj návrh směřuje k tomu, aby této možnosti zadavatel využil před svým rozhodnutím o výběru nejvýhodnější nabídky. Pokud již nabídku na základě důkladného posouzení vybere, mám za to, že by mělo být chráněno postavení uchazeče alespoň ustanovením o povinnosti zadavatele uzavřít tuto smlouvu, jejíž porušení umožní uchazeči uplatnit vůči zadavateli právo na náhradu škody.
Upozorňuji, že v podstatě stejná formulace, kterou navrhuji použít v § 49, je obsažena na jiném místě zákona, a to v § 40 odst. 1.
Druhý návrh se vztahuje k § 50 odst. 1 písmeno a), to je výzva jednomu zájemci k podání nabídky. Přečtu navrhovaný text: "K § 50 odst 1 písmeno a) - naléhavé potřeby, jde-li o ohrožení životů nebo zdraví lidí, havárii, přírodní katastrofu nebo hrozí-li nebezpečí škody velkého rozsahu.
Stručné zdůvodnění - předkladatel zatím tento návrh neakceptoval. Zdůvodnění není jasné. Návrh směřuje k odstranění jisté neurčitosti o způsobech zadání veřejné zakázky, neboť nevím, jak se bude odlišovat naléhavá potřeba podle § 49 odst. 2 písmeno h) navrhovaného znění, kde je nutno vyzvat tři zájemce, od naléhavé potřeby podle tohoto ustanovení.
Děkuji za pozornost.
***