(14.50 hodin)
(pokračuje Brousek)
2. § 1 odst. 2 písm. e) zní:
"e) závazky stanovené zvláštním předpisem za závazky veřejné služby a advokátní služby". Pojetí závazků veřejné služby je velmi neurčité a z pohledu obcí lze za závazky obdobné závazkům veřejné služby považovat prakticky cokoliv, a tak se zadáním podle zákona úspěšně vyhnout. Přesná dikce je proto nezbytná a je třeba, aby zvláštním předpisem byla upřesněna.
Naopak je třeba doplnit advokátní služby, neboť od mezidobí od doručení žaloby do získání advokáta formou zadání veřejné zakázky již uplynula lhůta pro první soudní jednání. Obce jsou pak donucovány zákon porušovat.
3. § 2a odst. 5 vypustit. Málokterý výrobek je dnes dodáván přímo výrobcem a málokterý výrobek je většinou jen jednoho výrobce. Většinou se vyrábí z různých polotovarů. Stejné to je i s plněním veřejné zakázky. Uchazeč při plnění nemůže operativně měnit své subdodavatele, jejichž živnostenský list při soutěži nepředložil, některé zakázky dlouhodobějšího charakteru mohou proto ztroskotat a jiné se prodraží, neboť dodavatel nebude moci operativně reagovat na změněné podmínky trhu. On ale je přitom zodpovědný za výkon zakázky. Jestli subdodavatele změní nebo ne, by mělo být jedno.
4. V § 29 se vypouští poslední věta vládního návrhu. Zákaz sdělování dalšího obsahu nabídky je absurdním a nesmyslným, když současně je stanoveno, že komise kontroluje úplnost nabídky, tedy i věci uchazečům nesdělované, současně má stanovenou protokolační povinnost a současně je též v § 30 odst. 3 stanoveno, že uchazeči mají právo k podpisu protokolu, tedy k nahlédnutí do něj. Zavedení správního přezkumu postupu zadavatele též znamená, že uchazeč, který takové správní řízení vyvolá, a event. další uchazeči budou mít jako účastníci správního řízení právo do spisu nahlédnout a s veškerým obchodním tajemstvím se tak seznámit. Zbytečně se zde tedy navrhuje komplikovat práci obálkové komise.
5. § 49 odst. 6 zní: "(6) Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů ode dne odeslání výzvy. V případě zadání veřejné zakázky podle odst. 2 písm. a) může vláda určit zkrácenou lhůtu. Pro podání nabídek platí § 9 obdobně.". Počítání lhůty implementací procesního počítání správních lhůt do hmotného práva soukromého je krajně nevhodné. Tento způsob počítání lhůt bude mít za nutný a neodvratný následek to, že ve výzvě nebude moci být stanovena konkrétní lhůta pro podání nabídky, neboť v době odesílání návrhu nemůže zadavatel vůbec tušit, kdy kterému obeslanému bude jeho výzva doručena. Lhůtu k úkonu pro více osob nelze přece vázat na doručení poslední z nich. Lhůta je tak nezjistitelná a musí být stanovena dodatečně. Protože zde jde o hmotné právo soukromé, nemůže se uplatnit institut náhradního doručení. Stačí tedy, aby si jeden z obeslaných výzvu zkrátka nevyzvedl, a všechny časové plány zadavatele padají. Proto je nutno ustanovení o vázání lhůty na doručení vyzvanému uchazeči vypustit nebo změnit tak, jak navrhuji.
6. § 56 odst. 2. Vypustit prodloužení lhůty ze 7 na 10 dnů. S prodloužením lhůt u již tak dlouhého procesu zadávání veřejných zakázek nelze obecně souhlasit.
7. § 57 odst. 2 - totéž. Vypustit prodloužení lhůty ze 7 na 10 dnů. Platí totéž co u bodu předtím.
8. Změnit takto. § 56 odst. 1 v druhé větě se slova "šesti měsíců" nahradí slovy "tří měsíců".
S vládním návrhem nelze souhlasit, neboť jde o posvěcení liknavého postupu orgánů dohledu. Půlroční subjektivní lhůta je skutečně velmi dlouhá, musejí stačit tři měsíce, co tam byly předtím. Je to opět prodlužování veřejné zakázky.
9. § 62 odst. 4. V první větě se ponechává původní lhůta dvou měsíců. Je to opět stejné v bodech předchozích. Čtyřměsíční lhůta pro pořádkovou pokutu je nesmyslná a vybočuje ze systému procesního práva jako celku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Vzhledem k několika dotazům poslanců upozorňuji, že všechny pozměňovací návrhy, které padly v podrobné rozpravě, předtím než byla přerušena, jsou samozřejmě platné, pokud mohu použít tento termín, a tudíž není třeba je v tomto pokračování druhého čtení podrobné rozpravy opakovat.
Dalším písemně přihlášeným poslancem je pan kolega Jiří Patočka, připraví se kolega Petr Bendl.
Poslanec Jiří Patočka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k rozsahu a složitosti původního projednávaného druhého čtení se soustředím na čtyři pozměňovací návrhy, které se zaměřují na zvýšení odpovědnosti zadavatele a vyšší transparentnost veřejné zakázky.
K projednávanému vládnímu návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek dle sněmovního tisku 152, navrhuji tyto následující doplňovací návrhy.
1. K bodu 3 vládního návrhu zákona se v § 2h za odst. 2 vkládá odst. 3, který zní: "(3) Zadávací dokumentace pro veřejné stavební zakázky se stanoví v rozsahu projektové dokumentace nutné ke stavebnímu řízení, rozšířené o výkaz, výměr, soupis prací a dodávek s podrobným popisem požadovaných standardů, které jednoznačně vymezují použité položky."
2. K bodu 15 vládního návrhu zákona se k § 5 odst. 1 doplňuje písmeno n), které zní: "n) závazné prohlášení zadavatele o finančním zajištění budoucího peněžního závazku bez daně z přidané hodnoty".
3. K bodu 35 vládního návrhu zákona se k § 31 navrhuje změna v odst. 1 v tomto znění: "U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. b) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžního závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 20 mil. korun, budou jmenovány členy komise nejméně tři osoby s příslušnou odbornou způsobilostí. V případě vyššího počtu členů komise bude činit počet odborně způsobilých osob nejméně 60 % z celkového počtu členů komise."
4. K bodu 73 vládního návrhu zákona § 74a navrhuji doplnit odst. 4 v tomto znění: "(4) Zadavatel je povinen do 30 dnů od lhůty ukončení svého smluvního peněžního závazku bez daně z přidané hodnoty oznámit jeho konečnou smluvní výši v Obchodním věstníku."
To je vše. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Třetím a zatím posledním písemně přihlášeným kolegou je poslanec Petr Bendl.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, budu velice stručný. Mám dva pozměňovací návrhy. Oba spolu souvisejí. Nejprve je přednesu a pak je zdůvodním.
V § 2 písm. b) bych chtěl zařadit nový bod pod číslem 5, který zní: "5. Česká televize".
Ve stejném paragrafu písmeno b) zařadit bod číslo 6, který zní: "6. Český rozhlas".
Pod čarou v rámci indexu 4f) navrhuji doplnit zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, a zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích.
Důvod, proč navrhuji, aby se mezi subjekty, na které se vztahuje zákon o veřejných zakázkách, zařadila i Česká televize a Český rozhlas, je prostý. Oba subjekty jsou veřejnými institucemi hospodařícími s prostředky občanů, kterým zákonem přikázala zákona placení poplatků určených na financování jejich provozu a plnění funkce dané zákonem o České televizi a Českém rozhlasu.
***