(16.20 hodin)
(pokračuje Grégr)
Zabezpečuje plnění všech úkolů, které vyplývají pro Ministerstvo průmyslu a obchodu z kompetenčního zákona, a to jak pro samotné ministerstvo, tak i pro podřízené, rozpočtové a příspěvkové organizace. Současně se v návrhu rozpočtu realizuje řada opatření směřujících ke zhospodárnění činností zaměřených na snižování administrativních nákladů. Ve svém souhrnu tedy rozpočet kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu je v plném souladu s politikou stanovenou ve vládním prohlášení a troufám si i tvrdit, i požadovanou rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru průmyslu a obchodu České republiky panu Grégrovi. V tuto chvíli vystoupí kolega Ransdorf, připraví se pan poslanec Martin Kocourek. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, nebude se mi v souvislosti s projednáváním státního rozpočtu mluvit lehce, protože je to téma, které se dotýká každého z nás, a byl bych raději, kdybych mohl volit kladnější ohodnocení tohoto dokumentu, než jak učiním.
Je třeba říci, že drtivá většina problémů, se kterými se potýká dnešní Zemanův kabinet, není jeho výtvorem. Musíme připustit, že právě většina těchto potíží byla dána politikou předchozích kabinetů. Nicméně, po mém soudu, k této sumě zděděných potíží přidává Zemanův kabinet ještě některé další v letech svého působení.
Rád bych sdílel optimismus pana premiéra, ale přestože mám k němu úctu, přestože si vážím jak jeho, tak i dalších členů Zemanova kabinetu, musím říci: Amicus Zeman, magis amica veritas, a proto mi dovolte, abych přednesl kritické připomínky k dokumentu, který máte před sebou.
Především bych chtěl zdůraznit, že se rozpočet opírá o nedostatečné vyhodnocení statistických údajů. Ve svazku B můžeme číst velmi optimistické hodnocení prvních úspěchů v oživení domácí spotřeby, ve snižování vnější nerovnováhy a zpomalení inflace. Tedy v podstatě to, co tu velice sugestivním způsobem přednesl pan premiér. Dokonce i současný růst nezaměstnanosti, který znepokojuje v této sněmovně prakticky všechny, zpráva zlehčuje tím, že tvrdí: "Dynamizace zvyšování nezaměstnanosti kulminovala v březnu." Kdo by mi nevěřil, jedná se o str. 5 příslušného svazku.
Chtěl bych říci, že jestliže vyzdvihoval pan premiér snížení inflace, je růst nezaměstnanosti důsledkem restriktivní hospodářské politiky a cenou, kterou platíme právě za zpomalení inflačního vývoje a za určité snížení vnější nerovnováhy.
Hodnocení ekonomického vývoje v roce 1999 obsahuje mnoho popisných detailů v předkládané zprávě, které zakrývají řadu přetrvávajících rizik. Přes optimistické tvrzení, které jak pan ministr financí, tak pan premiér zde prezentovali, totiž že dochází k obratu směrem k růstu, jak se praví na str. 8 předkládaného svazku B, hrozí, že období stagnace a makroekonomické nerovnováhy bude ještě dále pokračovat.
Pan premiér také zmiňoval ve svém projevu růst hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí tohoto roku ve výši 3,6 %, věnoval tomu značnou část svého projevu, ale domnívám se, že tento růst se nemůže přeceňovat. Fakticky totiž jde o stagnaci na úrovni loňského poklesu.
Kolega Tlustý zde zdůraznil, že odvětvová struktura tvorby zdrojů je varující, že tedy neopravňuje přílišný optimismus do nejbližší doby. Minimální vzestup hrubého domácího produktu byl dosažen hlavně díky růstu výkonů ve finančních službách, v obchodu, opravárenské činnosti, pohostinství, ubytování, v lesnictví, zemědělství a rybolovu, zatímco tvorba hrubého domácího produktu v dalších odvětvích hmotné produkce nadále klesala, jak můžeme ve svazku B číst na str. 11 a 12.
Přitom ve finančních službách a v zemědělství byl růst vykázaný ve srovnatelných cenách jen důsledkem mimořádného poklesu cen. V obchodu a pohostinství se pokles cen podílel na růstu cen produktů zhruba polovinou. Výrazný pokles cen ve finančním zprostředkování nevyjadřuje zlepšení výkonnosti tohoto sektoru, ale byl ovlivněn poklesem mezibankovních úrokových sazeb centrální banky. To umožnilo komerčním bankám snižovat klientské úrokové sazby u nových úvěrů. Současně však snížily i úroky u úsporných vkladů a přenesly tak značnou část ztráty ze snížení věřitelských úroků na vkladatele. Takovýto zdroj obnovení dynamiky je vlastně dočasný, do budoucna neopakovatelný.
Také změny ve struktuře užití hrubého domácího produktu v důsledku měnící se poptávky signalizují řadu rizik, a to zejména zastavení hospodářského poklesu - ve druhém čtvrtletí bylo dosaženo jen díky vývozu, zatímco domácí poptávka, jak sami předkladatelé konstatují, dále klesala. Růst vývozu ovšem dosáhl takového rozměru, že dokázal překrýt i oživení urychlení dovozu. Uvnitř domácí poptávky trval nebezpečný pokles hrubé tvorby fixního kapitálu investic. Na to, koneckonců, kolega Tlustý poukazoval ve svém vystoupení také. Znamená to, že v této oblasti se stále ještě nevytvářejí podmínky pro obnovení růstu založeného na vyšší výkonnosti ekonomiky.
Dále je třeba konstatovat, že výdaje na konečnou spotřebu ovlivňoval především růst spotřeby domácností. Struktura prodejů v maloobchodě však pokračuje v tendenci, která byla signalizována už delší dobu, tzn. prohlubuje se příjmová diferenciace. Dynamický růst zaznamenaly pouze prodeje automobilů na jedné straně příjmového spektra, na druhé došlo k vzestupu prodeje potravin, který byl podpořen přechodným prodejem cen. K růstu spotřeby obyvatelstva přispěl růst mezd předstihující produktivitu práce a k růstu spotřeby vlády její financování z rozpočtového schodku. I tento zdroj oživení lze pokládat pouze za dočasný.
Úspěch dosažený v růstu vývozu ve druhém čtvrtletí 1999 není tedy jednoznačný. Přínos rychlého růstu vývozu zboží byl oslaben poklesem vývozu služeb, a protože došlo k urychlení růstu dovozu zboží a stagnaci dovozu služeb, nevyužily se plně existující možnosti ke snížení pasivního salda obchodní bilance.
Panem premiérem propagované zastavení propadu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí 1999 je nutno porovnat s tím, že hrubé zadlužení v konvertibilních měnách vzrostlo k 31. březnu 1999 proti stejnému období minulého roku o 2,5 miliardy dolarů, z toho zadlužení obchodních bank cca o 2 miliardy dolarů a podnikové sféry o 0,6 miliardy dolarů. Ve svém působivém expozé se o tomto výsledku pan premiér vůbec nezmínil. Při tehdy existujícím kurzu 33 korun za dolar to znamená, že během roku vzrostlo zahraniční zadlužení českých institucí o 82 miliard korun. Ve stejné době hrubý domácí produkt ve stálých cenách klesl o 45 miliard. Ani vláda, ani národní banka nebyly schopny zajistit to, aby se dosáhlo makroekonomické rovnováhy.
Dále, pokud jde o hodnocení statistických dat, je podceněn růst nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti roste rychleji, než se předpokládalo, a to dále zvyšuje tlak na rozpočtové zdroje.
Přestože byl slibován ze strany vlády už při nástupu po volbách v roce 1998 koncepční přístup v rozpočtové oblasti, musím konstatovat, že předkládaný dokument se vyznačuje právě neujasněností koncepce, jak zvládnout současnou krizovou situaci.
***