(9.10 hodin)
(pokračuje Koudelka)
Navrhovatelé se také domnívají, že není dobře, aby vznikly kraje, které budou tzv. plnohodnotné, tzn. vedle krajského zastupitelstva samosprávného orgánu tam bude i krajský soud, případně krajské státní zastupitelství, a kraje, které budou mít pouze samosprávný orgán bez těchto dalších krajských orgánů z hlediska jiného členění státu.
Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že zmenšením počtu krajů se ušetří i státní prostředky vynakládané ze státního rozpočtu na zřízení krajů, a to zvláště u plnohodnotné varianty, kdy náklady na vybudování nejen krajských úřadů a zastupitelstev, ale i případně nových krajských soudů a dalších orgánů by dosáhly řádově výše několika miliard.
Ke stanovisku vlády navrhovatelé poukazují, že přes nesouhlasné stanovisko vlády vláda ve svém stanovisku neuvedla argument, který by věcně nesouhlasil s tím, aby vznikly spíše kraje v menším počtu, ale kraje větší, ekonomicky silnější. Kromě několika technických výtek, které mohou být akceptovány navrhovateli, vláda vytkla ústavnímu zákonu, že dává účinnost ode dne vyhlášení. Chci poukázat na to, že pro zřízení krajů není podstatná účinnost daná v ústavním zákoně, ale je podstatná účinnost jednotlivých prováděcích zákonů. I účinnost stávajícího zákona je dána k 1. 1. 2000, přičemž je jasné, že nejdříve je možné, aby samospráva na úrovni krajů vznikla na podzim příštího roku, takže i zde nebude termín účinnosti nijak dodržen. Je běžné, že u ústavního zákona účinnost není rozhodující. Například i účinnost naší ústavy byla velmi dlouho bez Senátu, dosud je bez Nejvyššího správního soudu, ale také dosud je bez krajů.
Navrhovatelé stojí také na stanovisku, že předpokládaná změna hranic, která je v tomto návrhu umožněna hraničním obcím na základě místního referenda, vychází z respektu k místní samosprávě, kdy obce na hranicích si samy mohou rozhodnout, do kterého kraje budou patřit. Navrhovatelé se nedomnívají, že tento proces povede k lavinovitému počtu přeřazení obcí z jednoho kraje do druhého, ale domnívají se, že tato možnost by měla být zachována jako možnost, která může být využita, byť to nebude příliš časté, protože takovýto institut změny hranic považují za prospěšný pro demokracii.
Navrhovatelé stojí na stanovisku, že nyní je ještě čas změnit krajské zřízení bez toho, že by si tato změna vyžádala náklady ze státního rozpočtu, a bez toho, že by byla ohrožena reforma veřejné správy. Zde bych chtěl poukázat na prohlášení ministra vnitra na zasedání sněmovny, kde se debatovala koncepce reformy veřejné správy, kde výslovně uvedl, že změna krajského zřízení z hlediska počtu krajů nebude znamenat ohrožení přípravných prací na reformě veřejné správy.
Navrhovatelé jsou si vědomi, že změnit počet krajů je věc velmi problematická z hlediska politického, že existují velké rozdíly mezi jednotlivými kraji. Navrhovatelé jsou připraveni ve druhém čtení znovu posoudit v rámci pozměňovacích návrhů navrhovaný počet krajů, neboť se skutečně domnívají, že mezi nově zřizovanými kraji jsou kraje extrémně malé, což jsou např. Karlovy Vary, nebo kde existuje malá daňová výtěžnost a přímo velký tlak na změnu hranic, což je příklad Jihlavského kraje, kde i na této schůzi bude projednáván návrh na změnu hranic, který vychází z požadavků místních obcí dvou okresů, které se v absolutní většině jak podle počtu obcí, tak podle počtu obyvatel vyslovily proti zařazení do toho kraje, vedle těchto příkladů jsou některé nově zřizované kraje, které mají své opodstatnění, a v rámci druhého čtení může být vycházeno i z jiných variant pro zmenšení počtu krajů, než je uvedeno přímo ve sněmovním tisku.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Koudelkovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Tom Zajíček. Současně prosím o klid v jednacím sále.
Poslanec Tom Zajíček: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, v první řadě vám chci poděkovat za pochopení, které jste projevili svým hlasováním včera a odložili tento bod. Umožnili jste mi se jeho projednání zúčastnit.
Na začátku chci učinit stručnou rekapitulaci, ve které chci sdělit, že poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců návrh zákona na vydání ústavního zákona o zřízení VÚSC 2. 4. 1999. Návrh byl poslán poslancům jako sněmovní tisk 174. Vláda se k němu vyjádřila ve svém stanovisku dne 6. 5.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Domnívám se, že v takovémto hluku vůbec není možné jednat. Ještě jednou prosím všechny členy této Poslanecké sněmovny, zda by umožnili důstojné projednání tohoto návrhu zákona.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji vám, paní předsedající.
Vláda se vyjádřila k tomuto návrhu ústavního zákona 6. 5. 1999 a její stanovisko je negativní. Zástupce předkladatelů zde uváděl důvody, které tuto skupinu poslanců vedly k předložení tohoto sněmovního tisku. Jako hlavní důvod uvádí snížení počtu krajů, v důvodové zprávě se zmiňují efekty finanční a ekonomické na snížení nákladů na vybudování tohoto článku budoucí veřejné správy.
Po mém soudu má tento návrh dvě závažné vady. Především musíme konstatovat, že návrh na vydání ústavního zákona v této věci nemá příliš racionálního podtextu, a to ani ve své podobě, ve které byl přijat v minulém volebním období Poslaneckou sněmovnou. Pro č. 14 budete hledat jen velmi obtížně oporu v racionální části uvažování. Podle mého soudu je to záležitost více politická než racionální. K této úvaze o počtu nevedly až do této doby žádné analýzy podstatného druhu, nejsou uváděny ani v důvodové zprávě k přijatému ústavnímu zákonu v minulém období a nejsou ani zde. Jediným kritériem je prostý počet, v prvním případě prostý počet vyšších územně samosprávných celků, který odpovídal potřebné hladině poslanecké podpory v této sněmovně, v druhém případě odpovídá pouze tomu, že úvaha, že čím méně je VÚSC nebo v tomto případě krajů, tím menší náklady.
Předkladatelé se pokoušejí tento nedostatek nahradit tím, že dávají alespoň variantní řešení. S ohledem na to, že i na tomto programu Poslanecké sněmovny je další předloha, která ke stejnému tématu hovoří, jsem přesvědčen, že toto řešení nebude mít podporu v Poslanecké sněmovně a že nemá o mnoho více racionálních důvodů než ty, které vedly k přijetí původního ústavního zákona o zřízení VÚSC.
***