(19.10 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Prosím předsedu vlády, aby doložil své tvrzení, že objekty elektráren, tepláren, civilních závodů, ale i televizních studií a jejich zaměstnanci spadají do kategorie legitimních vojenských cílů a že jejich bombardování je v souladu s Ženevskými a Haagskými konvencemi. Řešení tohoto problému může mít zásadní význam pro mír a bezpečnost v Evropě.
Věřte tomu, že vím, o čem je řeč, že vím, o čem mluvím. Evropská i světová veřejnost v uplynulých týdnech měla příležitost sledovat reprízu toho, co se odehrálo na Balkáně. Ano, mám tím na mysli vojenský postup Ruska v Čečensku. Vojenské operace jsou zde vedeny zjevně s využitím všech zkušeností Severoatlantické aliance z balkánské války. Jsou zasahovány shodné kategorie cílů. Jakkoliv jsou obě situace nesrovnatelné, co se týče příčin, legitimity a průvodních okolností, stejně jako ve válce proti Jugoslávii i v boji v Čečensku má být kapitulace protivníka dosaženo především cestou likvidace civilní infrastruktury a nezměrného utrpení civilního obyvatelstva.
Jsem přesvědčen, že jde o návrat k barbarství, které chtěl civilizovaný svět Ženevskými a Haagskými smlouvami odvrátit. Považuje pan premiér za správné to, co uvedl na obhajobu některých států Severoatlantické aliance, totiž fakt, že se necítí konvencemi ze Ženevy a Haagu vázaný? Přiznám se, že jsem v tak vážné věci čekal jistou dávku otevřenosti. Alespoň takovou, které jsou schopni euroatlantičtí partneři českého kabinetu.
Čekal jsem názor, že bombardování Jugoslávie bylo neodpustitelnou chybou, jak to vyjádřil 27. září t. r. ministr zahraničí Itálie na tiskové konference v OSN. Ten mimo jiné zpochybnil legálnost útoku NATO proti Svazové republice Jugoslávii. Prohlásil, že - cituji: "Intervence ve snaze ukončit rozsáhlé porušování lidských práv nemají právní základ a vyvolávají velkou otázku legitimity, protože k intervenci v Kosovu došlo bez mandátu Spojených národů." Konec citátu.
Přiznal rovněž, že společenství, ne však celé, rozhodlo, že intervence je naléhavá, a vzalo zákon do svých rukou. Zároveň vyvodil závěr, že to se nemůže opakovat. Domníval jsem se, že je české vládě znám postoj italského prezidenta, který otevřeně vyzval již v květnu k zastavení náletů. Opět se opřu o pramennou základnu a budu citovat: "Sledujeme s velkým znepokojením, že se bombardování podle všeho odchyluje od vojenských cílů a směřuje na cíle civilní." To, co česká vláda ústy svého zde přítomného předsedy nazývá vedlejšími škodami v rámci oněch premiérem zmiňovaných dvou setin procenta zásahů, znamená ve srozumitelné řeči dva tisíce pět set mrtvých civilistů, převážně žen a dětí, a přes pět tisíc zraněných, převážně těžce. Znamená to také zničenou civilní infrastrukturu a nenahraditelné ekologické a kulturní hodnoty. A bude to znamenat i lidské oběti letošní zimy. Že stejně jako v Čečensku, ani v Jugoslávii nešlo o omyly, ale o strategii protiprávních represálií, dokazuje vystoupení vrchního velitele vojsk NATO L. Clarka, který 16. května letošního roku prohlásil: letecké údery se budou stupňovat bez ohledu na riziko civilních ztrát.
Dámy a pánové, ve své interpelaci jsem položil otázku, jak vláda ČR reagovala v případech, kdy vojska NATO vedla útoky proti civilistům. Současně jsem se otázal, proč vláda ČR se nedistancovala od těchto válečných zločinů a neudělala žádné účinné kroky, které by zastavily zabíjení a ničení, nebo alespoň vyvázaly republiku z účasti a spoluodpovědnosti na vraždění neozbrojených civilních osob a ničení civilních cílů.
Z premiérovy odpovědi lze vyvodit, že vláda nemá patřičné informace. Snad proto jsem na žádnou z těchto klíčových otázek nedostal odpověď. Vláda tedy, mám-li brát premiérova slova vážně, bez jakýchkoliv připomínek a podmínek souhlasila v zájmu konsenzu s plánem bombardování Jugoslávie především proto, že nic nevěděla o civilních cílech a civilních obětech. Dnes už o nich ví. Jsem přesvědčen, že tak závažné zločiny jako
1. zabíjení a ohrožení zdraví bezbranného obyvatelstva,
2. zničení a poškození hospodářských, sociálních, kulturních, zdravotnických, diplomatických a náboženských majetků a zařízení,
3. napadání objektů životně významných k přežití jugoslávského obyvatelstva, zvláště v nastupujícím zimním období,
4. útoky proti zařízením obsahujícím nebezpečné látky a prostředky,
5. používání raket a bomb z ochuzeného uranu, vyvolávajících šíření radioaktivních látek do atmosféry, půdy, povrchových vod, a dalších zakázaných zbraní, například tříštivé kazetové bomby,
6. vedení ekologické války, tisíce tun výbušnin, jakož i trvalé masové nálety způsobily rozsáhlou a dlouhodobou ekologickou katastrofu, a konečně
7. vynucování sankcí v OSN ve snaze dosáhnout zbídačení a vyčerpání lidu Jugoslávie,
nelze ospravedlňovat.
Podobné postupy nelze, věřím, že se v tom můžeme shodnout, ospravedlňovat nikde v civilizovaném světě. Ptám se tedy, jaký je postoj české vlády k vojenským akcím, které byly vojsky NATO v Jugoslávii vedeny proti civilním cílům a zaměřeny na podlomení vůle a zvýšení utrpení civilního obyvatelstva. Jak bude postupovat česká vláda jako vláda členského státu NATO do budoucna, aby se zasadila o naplňování charty OSN a Ženevských a Haagských konvencí o zabránění utrpení a ztrát civilistů v příštích vojenských konfliktech? Zajistí vláda, aby se ČR a její občané neúčastnili takových akcí a nepodporovali je? Ne, nechci odpověď, která pouze parafrázuje účelová tvrzení generálů z Bruselu. Nechci ani odpověď špatně informovaného úředníka Úřadu vlády. Žádám odpověď předsedy české vlády.
Vážená sněmovno, na základě argumentů, které jsem předložil, a na základě předpokladu, že vláda má dnes už k dispozici dostatek informací, se skoro těším na odpověď pana premiéra. Děkuji vám za pozornost. (Slabý potlesk z levé části sněmovny.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grebeníčkovi. Nyní má slovo předseda vlády Miloš Zeman. Připraví se pan poslanec Kořistka.
***