(10.20 hodin)
(pokračuje Gross)
V tuto chvíli můžeme přistoupit k projednávání bodu
10.
Vládní návrh zákona o veřejných dražbách
/sněmovní tisk 156/ - druhé čtení
Tento návrh zákona jsme projednali ve druhém čtení na 15. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme po obecné rozpravě návrh vrátili hospodářskému výboru k novému projednání. Hospodářský výbor návrh zákona znovu projednal a jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 156/3.
Táži se ministra pro místní rozvoj pana kolegy Císaře, zda chce v úvodu tohoto druhého čtení vystoupit, byť je to opakované druhé čtení. Je tomu tak? Je tomu tak. Hovořit bude ministr pro místní rozvoj České republiky pan kolega Císař.
Prosím pana ministra, aby přistoupil k řečništi, ostatní kolegy, kteří nechtějí sledovat jeho vystoupení zde v síni a nepochybně jej budou sledovat bedlivě na monitorech v předsálí, prosím, aby svými projevy nerušili ty, kteří chtějí být přítomni a pracovat zde v jednacím sále.
Prosím, pane ministře, můžete hovořit.
Ministr pro místní rozvoj ČR Jaromír Císař: Pane předsedající, dámy a pánové, velmi stručně bych vás chtěl požádat o podporu tohoto zákona a zároveň bych chtěl poděkovat poslancům ústavně-právního a hospodářského výboru za pozměňovací návrhy. Myslím si, že přispěly ke zkvalitnění zákona, a dokonce si myslím, že neruší základní principy, které jsme sledovali před vládní předlohou tohoto zákona.
Děkuji a doufám, že budu spokojen.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu ministru Císařovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jaroslav Plachý a informoval nás o výsledcích jednání výboru.
Prosím, pane kolego, vidím, že se již zabydlujete u stolku zpravodajů, v tuto chvíli můžete hovořit.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, hospodářský výbor projednal vládní návrh zákona o veřejných dražbách, tisk 156, na svém jednání 30. září. Usnesení, které máte před sebou a které bylo včera večer opraveno rozdáním komplexní opravy, kterou, doufám, máte všichni před sebou, obsahuje především to podstatné - doporučení Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit tisk 156 ve znění pozměňovacích návrhů.
Bohužel musím konstatovat, že i přes opravu, kterou jsme včera večer avizovali a která byla provedena, zůstalo v usnesení ještě několik míst, která si zasluhují, abych je opravil na mikrofon. Omlouvám se tedy, ale bohužel nezbývá nic jiného.
V bodě 9 písm. d) platí následující:
Písm. d) se nevztahuje k § 13, ale k § 14. Proto d) je nutné vypustit z bodu 9 a zařadit nový bod k § 14, který zní: V odst. 3 nahradit "zvláštní zákon" termínem "zvláštní právní předpis".
Další oprava se týká bodu č. 15 c), které bude znít:
Úvod odst. 3 zní: S výjimkou podmínek v tomto zákoně nebo zvláštním právním předpise… atd.
Poslední oprava se týká bodu č. 41, který se vztahuje k § 59.
Písm. a) v odst. 3 je nutné nahradit textem v odst. 2.
To jsou všechny opravy, které se nám bohužel nepodařilo do včerejšího komplexního návrhu usnesení zapracovat. Děkuji za pochopení.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Plachému. Jen poprosím, abychom formálně učinili vše, jak má být, tak bude zapotřebí tyto pozměňovací návrhy přednést ještě v podrobné rozpravě. Není jiné řešení, není-li to v podkladovém materiálu uvedeném ve sněmovním tisku 156/3.
Budeme pokračovat dál. Táži se v tuto chvíli, zda chce vystoupit také zpravodaj ústavně právního výboru pan kolega Milan Zuna. Ne, děkuji.
V tuto chvíli mohu tedy otevřít obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám přihlášeného pana kolegu Rozehnala a to je vše, co je do obecné rozpravy z písemných přihlášek.
V obecné rozpravě vystoupí pan kolega Aleš Rozehnal. Prosím, pane kolego, můžete hovořit.
Poslanec Aleš Rozehnal: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, předem bych chtěl říci, že jsem zřejmě asi osoba podjatá, protože se dražební činností zabývám již přes deset let a zřejmě se jí i zabývat v budoucnu někdy budu.
Chtěl bych vás seznámit se svým stanoviskem, které se týká jedné části projednávaného návrhu zákona. Dražby lze definovat jako jednu z forem prodeje. Pro některé okruhy činností tvoří dražby zásadní a nenahraditelný cenotvorný nástroj. Výsledky asi tisíce aukčních firem z celého světa, které se zabývají aukcemi umění, vycházejí každoročně v publikaci, která je jediným objektivním ukazatelem cenové hladiny výtvarného umění na světě. Výsledky Sotheby's, Park and Barrrnet, Christie's, Dorotheum, Neumaister, Ketterer a stovky dalších aukčních síní tvoří v součtu cenovou hladinu děl jednotlivých autorů.
Současně probíhají aukce poštovních známek, mincí, koní, starožitností, aut a čert ví čeho, a to řádově v statisících na celém světě a i kolem pěti set u nás.
Chtěl bych obrátit vaši pozornost k okruhu problémů, které by vznikly, pokud by byl zákon o veřejných dražbách přijat ve znění vládního návrhu. Domnívám se, že jakýkoli nový zákon by neměl zhoršovat právní stav a negativně měnit prostředí, které existuje, pokud pro to nejsou dostatečně závažné důvody. Chápu sice, že důvody, na základě kterých byl zákon koncipován, tj. pomoc rozvoji výstavby bytů a modernizaci domovního fondu zlepšením funkcí finančních trhů, jsou závažné, ale tento návrh je tomuto důvodu zcela poplatný.
Musím ale konstatovat, že řada změn, které navrhovaný zákon o pořádání dražeb zavádí, způsobí naprostý kolaps a zastavení jakýchkoli dobrovolných dražeb movitých předmětů. Uvedený návrh by ve své podstatě znamenal ukončení těchto dražeb v České republice, a to paradoxně v době tržního nebo sociálně tržního hospodářství.
Zákon 174/1950 vznikl v době plánovaného a regulovaného hospodářství jako zákon omezující aukce, dražby. Avšak bylo podle něj možné dražby konat. Navrhovaná právní úprava tuto možnost naprosto vylučuje.
Teď se pokusím o věcnou argumentaci. Neznám důvod, aby na dražbách movitých věcí dražitelé odkrývali svou totožnost, jak to ukládá § 10 tohoto návrhu. Dražby těchto předmětů byly a jsou v celém světě anonymní, pokud si prodávající a kupující nepřejí výslovně jiný přístup. Neznám důvod, aby samostatná movitá věc nabízená v dražbě byla opatřena zvláštním odborným odhadem jinak než formou stanovení nejnižšího podání, a to i když půjde o kulturní památku, tak jak je to v § 12. Neznám důvod, aby výše příhozu byla stanovena ve zvláštní dražební vyhlášce, když je možné vydat běžný dražební řád. Tato povinnost však v návrhu zákona naopak dražebníkům uložena není. Důvod neznám.
V desetileté praxi se aukční řády naopak osvědčily. Neznám důvod, aby dražební vyhláška u dražeb movitých věcí byla zasílána jejich vlastníkům. Po léta se tak neděje a nezdá se, že by zájmy vlastníků utrpěly. Termíny a podmínky dražeb jsou nezřídka aproximovány přímo v obstaravatelských smlouvách o aukčním prodeji. Neznám důvod, aby na dražbách movitých věcí dražitelé odkrývali svou totožnost a zapisovali se do seznamu účastníků dražby, jak ukládá navrhované ustanovení § 22 odst. 2. Nikde ve světě nikdo nedokládá svou totožnost a nezapisuje se do seznamu.
***