(14.20 hodin)
(pokračuje Klaus)
Dostáváme se k bodu
2.
Vládní návrh zákona o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999
a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů,
soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry
/sněmovní tisk 335/ - první čtení
Chci vám oznámit, že předseda vlády v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty pro projednávání tohoto návrhu o dvacet dnů.
Z pověření vlády předložený návrh uvede její místopředseda a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vystupuji zde v roli, která není zcela obvyklá, to je, že předkládám návrh na odebrání čili reálné snížení platů nebo některých jiných požitků.
Myslím, že důvody, které mě k tomu vedou, jsou důvody, které jsou vážné a které je vhodné vzít v úvahu. Obecně řečeno, zaměstnanci rozpočtové sféry, od jejichž platů se vyvíjí i plat ústavních činitelů, neobdrží v letošním roce čtrnáctý plat. Považoval bych za nevhodné v takovémto okamžiku nevzít tuto situaci v úvahu a nereagovat v oblasti ústavních činitelů a v dalších oblastech, které jsou upraveny jinými zákony obdobným způsobem.
Vzhledem k tomu, že považuji otázku čtrnáctého platu do určité míry za otevřenou obecně, a předpokládám, že ji budeme ještě dále diskutovat, proto navrhuji z důvodu legislativní ekonomiky uplatnit návrh zákona o odebrání čtrnáctého platu i v roce 2000. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, poslanec Jiří Václavek.
Čas využiji k oznámení, že pan poslanec Palas má náhradní kartu číslo 13.
Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedo, pane premiére, dámy a pánové, k obsahu tohoto bodu se jednání Poslanecké sněmovny schází již třetí rok. Bylo by mi trapné opakovat své loňské slovo zpravodaje o příčinách chybějících finančních prostředků ve státní pokladně a o potřebě solidarity se zaměstnanci veřejné správy, kterým se vyplácí pouze třináctý plat rozdělený na dvě části. Nicméně mi dovolte několik poznámek.
Zřejmě nám bude vyčítáno, že tento návrh zákona projednáváme pro rok 1999 pozdě.
Za druhé. V důvodové zprávě chybí alespoň přibližné vyčíslení předběžné finančního dosahu tohoto zákona na státní rozpočet. Bylo by také příjemné, kdyby tam bylo navíc vyčíslení skutečných úspor ve veřejné správě z toho, že se čtrnácté platy nevyplácely.
Za třetí. Zaměstnanci veřejné správy dle nařízení vlády č. 248/1998 Sb. mají odňat čtrnáctý plat zatím jen na rok 1999, zatímco námi projednávaný návrh zákona, který se týká ústavních činitelů, jde i za rámec roku 1999, to je i na rok 2000. Délka období, kterého by se tento zákon měl týkat, bude zřejmě předmětem rozpravy a možná předmětem pozměňovacích návrhů ve druhém čtení, do kterého vám doporučuji tento návrh zákona propustit. Děkuji za slovo.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Václavkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan poslanec Recman. Dávám mu slovo. Očekávám případně vaše další přihlášky.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi tři poznámky. První se bude týkat otázky retroaktivity zákona.
Jsem si vědom toho, že účinnost tohoto zákona je v § 2 navržena dnem vyhlášení a že snahou vlády i Poslanecké sněmovny je nedopustit retroaktivitu tohoto zákona tak, jak to bylo u zákona, kterým se odňal plat ústavním činitelům a soudcům za druhé pololetí loňského roku. Těmto činitelům vzniká nárok na další plat již po 90 kalendářních dnech v průběhu druhého pololetí, to znamená 29. září letošního roku. Domnívám se, že legislativně není možné stihnout nabytí účinnosti tohoto zákona před tímto datem, pokud by nebyl projednán ve stavu legislativní nouze.
Domnívám se, že vláda měla na tuto situaci reagovat dříve, tak aby první čtení tohoto zákona proběhlo ještě na minulé 15. schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v červenci letošního roku. To se bohužel nestalo. Opakuje se tak stejná chyba stejné vlády ve stejné věci v průběhu jednoho roku.
Druhá poznámka se týká podobné situace, kdy Ústavnímu soudu byla podána stížnost soudce na retroaktivitu zákona, kterým se odňal plat ústavním činitelům a soudcům za druhé pololetí loňského roku. Podle mých informací Ústavní soud ještě nerozhodl o oprávněnosti této stížnosti. Tím se Poslanecká sněmovna dostává znovu do role, kdy i schválený zákon může být Ústavním soudem shledán v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, pokud tento zákon nebude publikován ve sbírce zákonů do 29. září. Myslím, že to není dobré vysvědčení ani pro exekutivu, ani pro parlament jako celek.
Třetí poznámka. Tímto zákonem se sice neotvírá původní zákon č. 236/1995 Sb., o platu ústavních činitelů, ale přesto bych chtěl připomenout, že zde v této sněmovně zástupci poslaneckého klubu KSČM přednesli minimálně dvakrát návrh na změnu základu pro výpočet platů ústavních činitelů. Podstata spočívala v tom, aby byl plat odvozen buď od průměrného platu v ČR, nebo od životního minima, a nikoli jak je tomu dosud od platu státního úředníka.
Závěrem chci říci, že Poslanecký klub KSČM podpoří návrh zákona v prvním čtení. Přesto si vyhrazuje právo přednést ve druhém čtení vyřazení kategorií těch ústavních činitelů a soudců, které nejsou bezprostředně spjaty buď se zákonodárnou, nebo s výkonnou mocí.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Jako další se hlásí pan poslanec Škromach.
Nezlobte se, pane kolego, nedal jste mi písemnou přihlášku, dávno před vámi byl přihlášen pan poslanec Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené dámy a pánové, v posledních letech je tradice, že se vždycky na podzim v Poslanecké sněmovně odhlasovává to, že zrušíme čtrnácté platy ústavních činitelů. Myslím, že by stálo za velmi hlubokou úvahu, možná i ve druhém čtení tohoto zákona, abychom zvážili otázku, zda má cenu vzhledem k celkovému vývoji čtrnácté platy v zákoně mít a jestli by nestálo za vážnou úvahu říci, že třinácté platy navždy rušíme, a tím snižujeme příjem poslanců o cca 7 % ročně nebo měsíčně. Nevidím to jako závažný problém.
Jiná věc je důvod, ze kterého vždycky k tomuto opatření přistupujeme, to znamená , že zákon o platu, které se týká desítek tisíc státních zaměstnanců, a to jak ve státní správě, tak ve školství a ve zdravotnictví, dává možnost, nikoliv povinnost vyplatit třináctý a čtrnáctý plat. V posledních letech vždycky byl vyplácen jen v nějak výši většinou v poloviční. Z toho důvodu Poslanecká sněmovna rozhodla, že si nevyplatí 14. plat, když ho nedostali tito zaměstnanci.
Domnívám se, že by stálo za velmi hlubokou úvahu také říci, že možná příští zvýšení platů lidí, kteří jsou odměňováni podle zákona o platu, bude například realizováno tím, že tento zákon bude upraven tak, že třináctý a čtrnáctý plat v plné výši náleží každému zaměstnanci odměňovanému v tomto režimu. Nebo říci, že žádný čtrnáctý plat nebude a že roční příjem těchto zaměstnanců bude rozpočítán na třináct platů, případně na dvanáct platů. Myslím, že vyplácet třináctý nebo čtrnáctý plat ve výši dvaceti, třiceti nebo padesáti procent platu je nedůstojné. Je to také málo motivující pro lidi, pro které by to měl být normální zdroj příjmů.
***