(17.50 hodin)
(pokračuje Zahradil)
Musím říci, že je v každém případě zřetelné, že jednání a činnost tohoto tělesa není jednosměrným procesem, že je procesem obousměrným, že stejně tak jako čeští poslanci se dělí se svými kolegy v Evropském parlamentu o informace o tom, jak probíhá proces sbližování České republiky s Evropskou unií v oblasti harmonizace práva, implementace práva i v jiných oblastech, stejně tak požadujeme, a tyto naše požadavky jsou většinou plněny, abychom byli informováni o tom, jakým způsobem se vyvíjí situace v Evropské unii, jakým způsobem probíhají vnitřní reformy, ať už komunitárních politik, nebo institucí uvnitř Evropské unie. Mám za to, že tyto naše požadavky jsou celkem uspokojivým způsobem plněny.
Musím říci, že pokud jde o aktivitu jednotlivých poslanců v celém výboru přidružení, především na straně Evropského parlamentu, existuje několik poslanců, které lze označit za velmi aktivní, několik poslanců, kteří o České republice mají skutečně velmi detailní znalosti a vědí toho o ní dostatek a lze s nimi diskutovat poměrně věcně a na úrovni. Existuje tam, bohužel, nemalý počet poslanců, kteří jsou členy výboru přidružení spíše formálně a jejichž znalost o České republice lze označit za velmi povrchní, nebál bych se ji označit za takovou, která je čerpána především z novinových titulků a ne z analytických zpráv nebo z hlubších popisů situace v České republice. Z toho pramení určité problémy při našem dialogu s těmito poslanci, protože jim musíme vysvětlovat zcela základní věci, které se týkají ekonomického a politického vývoje v České republice.
Musím také říci, že se v poslední době objevily některé signály, které jsou podle mého názoru poněkud varovné. Mám tím na mysli především pokusy některých evropských poslanců převádět na evropskou úroveň problémy, které jsou čistě bilaterálního charakteru, pokud je vůbec lze označit za problémy. Mám tím na mysli především záležitosti, které by měly být spíše předmětem jednání mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo a mezi Českou republikou a Rakouskem. Byly zde snahy některých poslanců Evropského parlamentu převést na evropskou úroveň záležitosti, které se týkají tzv. Benešových dekretů a které se týkají dostavby jaderné elektrárny Temelín. Za sebe musím říci, že velmi silně nesouhlasím s tím, aby tyto záležitosti byly přenášeny na evropskou půdu, na půdu Evropského parlamentu a na půdu výboru přidružení. Nicméně si myslím, že je nutné, abychom počítali s tím, že se budou podobné excesy vyskytovat s tím, jak bude proces přibližování České republiky s Evropskou unií spíše narůstat, že samozřejmě evropští poslanci budou využívat postavení Evropského parlamentu k tomu, aby mohli prosazovat určité politické zájmy nebo národní zájmy svých vlastních států. Myslím si, že je nutné, abychom se dostatečně argumentačně vybavili, abychom mohli této argumentaci čelit.
Mám pocit, že právě tím, jak bude výbor přidružení pracovat v budoucnosti, odrazí se na jeho práci postupující proces přibližování České republiky k Evropské unii, což bude klást daleko větší nároky na přípravu jednotlivých poslanců, především na české straně, tak aby skutečně byli schopni vyjednávat se svými evropskými kolegy. Není pochyb o tom, že výbor přidružení bude jednou z důležitých vyjednávacích platforem v budoucnosti pro vstup České republiky do Evropské unie. Je to zřetelné i ze skutečnosti, že činnost stálé delegace a činnost výboru přidružení se stále více zaměřuje na praktické otázky předvstupního období.
Jak je známo, proběhly v červnu volby do Evropského parlamentu, takže evropská část výboru přidružení zmizela, tj. dosavadní evropská část, nová část ještě nebyla konstituována. Nicméně již dnes je známo, že někteří poslanci, kteří patřili spíše k aktivní části výboru přidružení z evropské strany, byli znovu zvoleni. Mám tím na mysli především pana Olssona, což byl švédský předseda výboru přidružení, pana Posselta z bavorské CSU, což je poslanec, který rád a opakovaně zvedá na zasedání výboru přidružení otázku Benešových dekretů a je to soupeř poněkud nepříjemný. Byl také znovu zvolen labouristický poslanec pan Whitehead, kterého si já osobně za jeho aktivitu a přístup k České republice velice vážím.
Myslím si, že bych mohl závěrem doporučit, aby se členové stálé delegace České republiky snažili lépe individuálně pracovat s jednotlivými poslanci Evropského parlamentu, kteří mnohdy nejsou dobře a podrobně informováni o aktuální situaci v České republice, a také bych chtěl apelovat na své kolegy, aby lépe využívali mezinárodního zakotvení svých politických stran v evropských politických organizacích, a tudíž i kontaktů v jednotlivých frakcích Evropského parlamentu. Mám tím na mysli např. stranu evropských socialistů, resp. jejich frakci v Evropském parlamentu - to se týká kolegů ze sociální demokracie. Mám tím také na mysli frakci evropské lidové strany v Evropské parlamentu - to se týká kolegů z KDU-ČSL, a mám tím na mysli i další frakce, jako např. frakce evropských liberálních a reformních stran apod.
Myslím si, že do budoucna, v dlouhodobém horizontu by bylo dobře uvážit jednu organizační změnu. K této úvaze jsem se nechal inspirovat pohledem na stálé delegace v zemích, které jsou ve stejné situaci jako my, tzn. že jsou to země přidružené, kde se většinou stálá delegace parlamentů těchto zemí do Evropského parlamentu zcela personálně ztotožňuje s příslušným výborem pro evropskou integraci. Mám pocit, že by to do jisté míry usnadnilo a zefektivnilo naši práci.
To je vše, co jsem chtěl říci jako komentář ke zprávě, kterou máte ve svých materiálech. Můžete si ji přečíst, nebudu vás zdržovat.
Závěrem mohu navrhnout, aby tato zpráva byla schválena. Nejsem si přesně jist formulací, zda se zpráva bere na vědomí, nebo schvaluje. Ať tak či onak, doporučuji, aby k ní Poslanecká sněmovna zaujala kladné stanovisko. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Pro zbylé kolegyně a kolegy mám radostnou zprávu. Jsou zde přítomni zástupci tří zbývajících delegací, které ještě svůj materiál nepředložily, a návrh usnesení jsme nenavrhli.
Prosím zástupce stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění Rady Evropy paní kolegyni Němcovou, aby nám prezentovala materiál stálé delegace a přednesla návrh usnesení.
Poslankyně Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych poněkud improvizovaně přednesla zprávu, která se týká činnosti stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Dovolím si pouze z této předložené zprávy ocitovat krátký úryvek, protože mi hodnotící soudy nepřísluší. Nejsem předsedou této parlamentní delegace ale věřím, že podrobnosti, které jsou ve zprávě uvedeny, máte možnost si každý přečíst.
Poslanecká část stálé delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy byla zvolena na 5. schůzi 3. volebního období dne 16. října 1998 tak, že paritně odráží výsledky posledních řádných voleb do Poslanecké sněmovny. Dalšími řádnými členy této delegace jsou čtyři senátoři. Vedení stálé delegace tvoří její předsedkyně paní poslankyně Vlasta Štěpová a místopředsedové poslanec Miroslav Ouzký a poslanec Cyril Svoboda.
Ihned po volbě bylo dohodnuto zařazení do výborů a Radě Evropy byly předány pověřovací listiny nových členů.
***