(17.50 hodin)
(pokračuje M. Lobkowicz)
Toto jsou důvody, proč je důležité, aby Česká republika usilovala o to, aby začleněním Západoevropské unie do Evropské unie nepřišly země, které jsou členy NATO a nejsou členy EU, o své postavení, které získaly v rámci ZEU. Česká republika je v současné době přidruženým členem ZEU, což ji přináší alespoň částečnou účast na rozhodovacích mechanismech Západoevropské unie. Toto jsou také principy, které hájí česká delegace, to jsou principy, ze kterých vychází při svých vystoupeních jak ve výborech, tak na plenárních zasedáních, to jsou principy, které hodlá česká delegace i nadále hájit a které můžete nalézt v materiálu, který byl předložen.
Na závěr mi dovolte, abych navrhl, aby Poslanecká sněmovna vzala zprávu o činnosti stálé delegace Parlamentu ČR do shromáždění ZEU ve třetím volebním období na vědomí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Omlouvám se za svou chybnou poznámku. Souhlasím s vámi, že o potřebnosti a efektivnosti těchto delegací si udělá závěr každý z nás z předložených zpráv a přednesených vystoupení.
Prosím, aby se dále ujal slova vedoucí stálé delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy pan poslanec Vilém Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Vážené kolegyně a kolegové, alespoň krátký politický pohled na činnost této skupiny. Středoevropská iniciativa byla založena před deseti roky, v roce 1989, a nyní je složena ze 16 států. Česká republika považuje tuto instituci za pružnou, neinstitucionalizovanou regionální iniciativu, vhodnou pro vzájemnou výměnu názorů na otázky stability a míru v Evropě. Je významná tím, že jsou v ní státy, které jsou členy EU, tak některé kandidátské země, které nemají v úmyslu být členem EU, ale přesto chtějí být pevně zakotveny v evropském prostoru.
Zájem o členství ve Středoevropské iniciativě je relativně velký, protože z původních čtyř zakládajících členů - Itálie, Rakouska, Maďarska a Jugoslávie - se rozrostla Středoevropská iniciativa na 16 států. Středoevropská iniciativa má také exekutivní rozměr, ministři zahraničních věcí se setkávají dvakrát ročně, předsedové vlád se setkávají jednou ročně. Středoevropská iniciativa má svůj sekretariát v Terstu, který především organizuje práci pracovních skupin. Skupiny jsou organizovány podle typů úkolů: skupina pro migraci, pro energetiku, pro životní prostředí, pro výchovu atd. Naše delegace se nachází ve zvláštní situaci, protože Česká republika je letos předsedajícím státem ve Středoevropské iniciativě a z toho jí vyplývají četné práce. Jsme v situaci, kdy navazujeme na poctivou práci dřívější delegace, která byla ještě jinak složena, což nám poněkud usnadňuje vstup do těchto záležitostí.
Kromě koordinačních prací a účasti na celé řadě akcí, vyplývá pro ČR povinnost organizovat dvě parlamentní setkání - jedno setkání jako Parlamentní výbor Středoevropské iniciativy proběhl 6. - 8. června tohoto roku a jeho náplní bylo hodnocení desetileté činnosti a plány do budoucna. Nicméně velká část prostoru byla vyplněna diskusí o událostech v Kosovu. V tomto roce zbývá ještě připravit další setkání, které má název Parlamentní konference a které proběhne v říjnu letošního roku a bude orientováno na podrobnou diskusi o Paktu stability pro jihovýchodní Evropu.
Tolik stručná informace a návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje zprávu o činnosti stálé parlamentní delegace do Středoevropské iniciativy."
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji pane poslanče. Nyní jsem si všiml, že je přítomen v jednacím sále pan poslanec Jan Zahradil, vedoucí stálé delegace Parlamentu pro spolupráci s Evropským parlamentem, a proto mu uděluji slovo. Prosím ještě všechny kolegy a kolegyně, kteří jsou členy stálých delegací Parlamentu do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Parlamentu do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a do Parlamentního shromáždění NATO, jsou-li schopni přednést informace o předložených materiálech a přednést návrh usnesení, aby tak učinili.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, pane předsedající. Správně jste si povšiml mé přítomnosti v sále - moje nepřítomnost byla způsobena mou účastí na zasedání tzv. církevní komise, kterou svolal pan ministr Dostál v této chvíli do přilehlých prostor této sněmovny, takže se za svou dočasnou nepřítomnost omlouvám.
Pokud jde o stálou delegaci Parlamentu ČR pro spolupráci s Evropským parlamentem, je to součást parlamentního výboru přidružení České republiky k EU, tj. tělesa, které bylo zřízeno tzv. Asociační nebo Evropskou dohodou, která platí mezi Českou republikou a EU. Poslanecká sněmovna zřídila v loňském roce po volbách tuto stálou delegaci a počet poslanců v této delegaci, zvolila svého vedoucího, což jsem já, a zároveň byla konstituována tak, aby proporcionálně vyjadřovala politické složení Poslanecké sněmovny i složení jednotlivých odborných výborů. Musím říci, že proti minulým obdobím, kdy toto těleso působilo na parlamentní půdě, se jeho práce a náplň poněkud pozměnily, a to v souvislosti s ustavením nového výboru pro evropskou integraci, který převzal od zahraničního výboru prakticky veškerou agendu související se vstupem ČR do EU. Mám zde na mysli agendu parlamentní a tím pádem došlo i k ovlivnění rytmu, stylu a náplně práce této stálé delegace, která do doby zřízení parlamentního výboru pro evropskou integraci, resp. v době jeho neexistence byla vedle zahraničního výboru jediným tělesem a garantem, který se evropskou agendou plně zabýval.
Pokud jde o jednání výborů přidružených a činnost stálé delegace v minulém a v letošním roce, byla ovlivněna několika zásadními věcmi. Jednou z nich bylo vydání průběžné zprávy Evropské komise o pokroku České republiky v integračním procesu, která vyšla 4. listopadu loňského roku a která, jak víte, nevyzněla pro ČR příliš příznivě, takže závěry z této zprávy vyplývající byly předmětem obou jednání parlamentního výboru. První zasedání bylo v souladu s Asociační dohodou a konalo se ve dnech 23. - 24. listopadu loňského roku, druhé jednání se uskutečnilo 17. - 19. března letošního roku. Na obou jednáních vystoupili vždy zástupci Evropské komise, zástupci předsednických zemí EU, tj. v prvním případě zástupce Rakouska, ve druhém případě zástupce Spolkové republiky Německo, dále vystoupili vždy oba hlavní vyjednavači jak za Českou republiku, tak za EU, tj. náměstek ministra vnitra Pavel Telička za ČR a Michael Leigh za EU. Vystoupili také zpravodajové jak z české strany, tak ze strany Evropského parlamentu k jednotlivým oblastem komunitárních politik, resp. sbližování práva v České republice s právem EU.
***