(15.50 hodin)
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, padlo tady hodně slov o tom, z jakého důvodu bylo rozdělení Nadačního investičního fondu, ale je také pravdou, že také za mě mnohé řekl místopředsedy sněmovny kolega Langer. Musíme se vrátit k tomu, jak to začalo a co bylo účelem rozdělení této sumy.
Od začátku jsme věděli a od roku 1989 bylo jasné, že v našem občanském životě neziskový sektor silně chybí. V rámci pomoci rozvoji tohoto neziskového sektoru, speciálně nadací, byl potom ustaven tzv. Nadační investiční fond, který měl sloužit k posílení a rozvoji tohoto nadačního hnutí. A skutečně jsme toho tímto rozdělením dosáhli? Myslím, že tímto rozhodnutím jsme petrifikovali to, co zde je, a že se podařilo posekat jakýkoliv další rozvoj tohoto hnutí.
Celý vývoj byl takový, že se postupně oklešťovaly jednotlivé možnosti jakýchkoliv subjektů, které na tomto poli působí, ať už to byl zákon o nadacích, který si samozřejmě všichni vzali za své. a samozřejmě že zde existovala i spousta nadací, které dlouhá léta fungovaly, pouze nedosáhly požadovaných výšek, částek, které byly stanoveny právě omezením v rámci výběrového řízení. Některé dodatky, které tam byly dány ex post a vracely se dva roky zpátky, vyřadily i nadace, kterým se podařilo shromáždit majetek, ale nemohly se účastnit tohoto losování. A že to skutečně bylo určeno jen pro některé nadace, jejichž pracovníci měli možnost toto ovlivnit, stačí i to, když se podíváte, které nadace a odkud byly vybrané, a pak i to, že z toho byly zásadně vyloučeny malé nadace, které se transformovaly do nadačních fondů a byly z toho absolutně vyškrtnuty, protože to je přímo v bodovém hodnocení. Domnívám se proto, že vůbec toto rozložení finančních prostředků neslouží k rozvoji nadačního hnutí.
Na závěr bych si dovolil malou poznámku. Pan ministr Bašta hovořil o tisících děkovných dopisů atd. Já sám jsem tento děkovný dopis viděl a osobně to považuji spíš za lumpárnu, davovou servilitu, protože cyklostylizované poděkování, rozeslané všem nadacím, které se účastnily tohoto výběru, to stojí za pozastavení. Proto já osobně nebudu souhlasit s tímto rozhodnutím, ale jde o rozhodnutí moje.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Kdybych směl jako předsedající vyjádřit svůj souhlas, tak bych ho vyjádřil. Protože ale nemám toto právo, tak nic neříkám. (Veselost v sále.)
Prosím pana poslance Zunu.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych navázat na slova předřečníka a na to, co také řekl pan místopředseda Langer. Úvodem chci říci, že i já jsem v této věci zaujatý, protože jsem předsedou správní rady Nadace Martiny Bajerové.
Mám pocit, že malé nadace jsou tímto způsobem velice diskriminovány a jsou prakticky vyřazeny ze hry. Už nový zákon o nadacích, který uložil malým nadacím mít nadační jmění ve výši půl milionu korun a tyto peníze mít umrtvené na účtu s tím, že dostávají půl procenta úroků, i to mně připadá velice kruté.
Nadace Martiny Bajerové existuje od roku 1992 a prakticky všichni členové nadace pracujeme zdarma a navíc ještě ze svých prostředků do této nadace vkládáme peníze. Činnost Nadace Martiny Bajerové spočívá v pomoci tělesně postiženým mladým lidem v jejich návratu do života. Sponzorujeme NOLU, vozíčkáře, kteří i v zahraničí dosahují maximálních výsledků. Protože ale nejsme schopni jako nadace obrátit jeden milion korun, protože horkotěžko sháníme sponzorské dary, tak jsme v podstatě vyřazeni z jakéhokoliv výběru. Proto považuji tento způsob za velice nespravedlivý.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Brožík.
Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, zaznělo zde mnoho slov, mnoho pozitivních i negativních výtek k onomu návrhu rozdělení finančních prostředků z nadačního investičního fondu. Chtěl bych jenom upozornit, že rozdělujeme něco, co nemáme na ruce. Proto bych chtěl požádat pana ministra i zpravodaje i celý rozpočtový výbor, aby si ověřili, jaké finanční prostředky vlastně v současné době Fond národního majetku, jehož součástí je Nadační investiční fond, z hlediska privatizačních procent má, protože do dnešního dne FNM nemá schválený rozpočet, a myslím, že ani nebude schopen plnit tyto rozdělené prostředky, které zde v tomto návrhu máme. To je jeden poznatek.
Na druhé straně se plně ztotožňuji se slovy kolegy Tomíčka. Ani mně neříkají dnes nic jména nadací, které jsou v příloze uvedeny. Nevím, čím se zabývají, jaké projekty budou financovat, a nevím, jestli tyto prostředky nebudou pouze spotřebovány na provozní náklady těchto nadací. Proto ani já s tímto návrhem nebudu souhlasit.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Nyní se hlásí pan poslanec Martínek.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené dámy a pánové, já jsem svým způsobem podjatý, byť, bohužel, musím říci, že v dnešní době už Nadace Moravsko-třebovské zvony, které jsem byl dlouhá léta předsedou, neexistuje, a neexistuje právě proto, co zde bylo řečeno. Nám členům, kteří pracovali zdarma a veškeré náklady si platili sami, se zdálo být luxusem, abychom tezaurovali půl milionu korun na účtu a nepoužívali je pro to, pro co nadace byla založena, tj. pro ochranu kulturního dědictví příslušného regionu.
Musím se přihlásit k tomu, co říkal kolega Tomíček a kolega Langer. Existují v tomto státě dva druhy nadací - jeden, který bych nazval nadace s profesionálními kádry, a potom existovala řada nadací, která byla tvořena lidmi, kteří z entuziasmu, z lásky k určitému kraji nebo s vědomím potřebnosti v určitém oboru založili organizaci, která měla pomáhat lidem.
Bohužel musím konstatovat, že kritéria, která byla zvolena, vedla celou řadu těchto nadací k likvidaci, protože zjistily, že nejsou schopny splnit tyto podmínky, protože nemají šanci získat tyto státní peníze a musí se soustředit pouze na to, co získají v regionu, a to zejména v chudých regionech není mnoho. Musím konstatovat, že tento systém, kterým byly rozdělovány tyto peníze, je mi zcela cizí, a podle mého hodnocení nadací by to měli dělat lidé, kteří to dělají z entuziasmu, kteří nadační prostředky dávají především těm, kteří to potřebují a cílům této nadace, a ne aby se spotřebovávaly v provozních nákladech. Bohužel to, co jsem si přečetl, není zárukou, že přesně tento účel mnohé nadace splňují. Nejsem si také jist, že mnohé z těchto nadací nespotřebují valnou část těchto prostředků pro své vlastní potřeby.
Proto ani já se nemohu připojit k tomuto návrhu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Martínkovi. Nyní mi dovolte, abych přerušil tento rozjednaný bod s tím, že je 16.00 hodin a máme interpelace.
***