(15.30 hodin)
(pokračuje Bašta)
V návrhu vlády nejde ani o okamžitý nápad, ani o spotřebu. Jde o záměr osm let starý, osm let připravovaný, orientovaný do budoucna a s trvalým významem pro českou společnost.
Slyšel jsem rovněž názor, že by bylo lepší ponechat peníze v celku, nechat s nimi hospodařit stát a každoročně něco nadacím vyplatit. Záměrem vlády však je nadační sektor odstátnit, posílit jeho nezávislost na státu. Samozřejmě je pravdou, že s vyšší částkou je šance na vyšší zhodnocení. Toho jsou si vědomy i nadace. Podle mých informací hodlají příspěvek, který dostanou, společně investovat do banky či investiční společnosti, která uspěje v nadacemi připravovaném výběrovém řízení.
Vyslovena byla i obava z tunelování nadací. Již jsem se zmínil o zákonu, který zredukoval počet nadací z 5300 na dnešních přibližně 200. Cílem samotného výběrového řízení bylo vybrat nadace již osvědčené, které se nevyhýbají veřejné kontrole a které už několik let před výběrovým řízením nechávaly provádět audit svého hospodaření. Každé nadaci, o níž Poslanecká sněmovna rozhodne, poskytne finanční příspěvek Fond národního majetku České republiky. Fond stanoví nadaci způsob, jak s příspěvkem zacházet, povinnost pravidelně informovat Radu vlády pro nestátní a neziskové organizace o hospodaření s příspěvkem a také sankce za nedodržení určených podmínek.
S vládním návrhem na rozdělení finančních prostředků získaných prodejem akcií určených pro Nadační investiční fond vyslovil souhlas rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. K vládnímu návrhu vyslovil několik připomínek. Vláda může tyto připomínky v zásadě akceptovat, protože nejsou v rozporu s jejím základním záměrem. Musím však Poslaneckou sněmovnu upozornit na dva rozdíly oproti vládnímu návrhu.
1. Doporučení rozpočtového výboru oslabuje zdroje pro oblast ochrany lidských práv a ochrany životního prostředí ve prospěch oblasti číslo sedm, což jsou nespecifikované, převážně regionální nadace.
2. Doporučení rozpočtového výboru rozděluje příspěvky poskytnuté v sedmé skupině, a tím i výnosy z nich na příliš malé částky. Tyto malé částky pak neumožní několika posledním nadacím v seznamu dosáhnout základního cíle - být významným finančním zdrojem pro ostatní.
V zásadě si však myslím, že vláda by mohla akceptovat i návrh rozpočtového výboru v zájmu dosažení široké politické shody, protože naším cílem - chci zopakovat ještě jednou - není jenom rozdat peníze, ale naším cílem je vybudovat finančně nezávislý občanský sektor.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře.
Na návrh organizačního výboru předloženou informaci projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 225/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru poslanec Ladislav Šustr, informoval nás o výsledcích jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nezastírám, že problematika Nadačního investičního fondu má vnitřní náboj, proto rozpočtový výbor věnoval této věci velké úsilí. Vyžádal si od vlády veškeré dokumenty, seznamy komisí, také veškeré podmínky výběrového řízení, a proto také došel k usnesení, které předložím.
Usnesení ze 16. schůze dne 30. června 1999 k vládnímu návrhu na rozdělení finančních prostředků získaných prodejem akcií určených pro Nadační investiční fond v první etapě, tisk 225:
Po úvodním slově ministra vlády České republiky Bašty, zpravodajské zprávě poslance Šustra a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona na rozdělení finančních prostředků získaných prodejem akcií určených pro Nadační investiční fond v první etapě, tisk 225, vyslovila souhlas s těmito připomínkami:
1. neprovádět dodatečné výběrové řízení pro oblasti 4 a 5 pro rozdělení částky 95 238 092 Kč;
2. povýšit částky 23 802 523 Kč v oblasti 4 a 5 o 15 milionů každou;
3. povýšit částku 71 428 569 Kč v oblasti 7 o 65 238 092 Kč;
4. v jednotlivých oblastech rozdělit částky proporcionálně podle bodů;
5. zaokrouhlit částky na celé tisíce, viz příloha usnesení - tabulka, kterou jste dostali.
II. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
Ještě si dovolím doplnit, že pokud projde návrh na usnesení rozpočtového výboru, podám v podrobné rozpravě návrh na doprovodné usnesení.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan místopředseda Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, myslím, že mou povinností je oznámit střet zájmů v tomto bodě, neboť jsem předsedou správní rady nadace "Bezpečná Olomouc". Tolik k tomuto bodu a možnému konfliktu. Jen podotýkám, že peníze za svoji činnost v této nadaci nedostávám, naopak ona je příjemcem mých prostředků, a musím podotknout, že nikoliv malých.
K tomuto bodu, který projednáváme. Myslím, že na první pohled věc vypadá velmi dobře. Byly vyčleněny finanční prostředky, byly vybrány nadace, nadacím byly prostředky rozděleny a všechno je v pořádku. Již z dikce mého vystoupení je zjevné, že s tímto prvním pohledem nesouhlasím, a myslím, že je potřeba se podívat i druhým a třetím, možná i čtvrtým pohledem na celou věc.
Byl bych rád, aby bylo jasné, že z tohoto místa nezpochybňuji nadace, které byly vybrány v této první etapě, nezpochybňuji ani osoby, které je vybíraly. Nezpochybňuji ani tak metodu, jakou byly jednotlivé nadace těmito osobami vybírány. Co ale zpochybnit musím, byla kritéria, podle kterých byly nadace vybírány k tomu, aby se staly příjemcem nikoliv malých prostředků v objemu půl miliardy korun.
Pan ministr Bašta řekl, že cílem výběru nebylo ani tak hodnotit činnost nadací, jako najít ty, které budou způsobilé rozdělovat prostředky, najít takové nadace, které budou nejlepším správcem. A já si myslím, že toto, ač to nebylo tak míněno, je přiznáním určité formy rezignace. A to je rezignace na to, skutečně vybírat nadace podle kvality jejich práce, podle jejich prospěšnosti pro společnost, protože rezignací na kvalitu práce bylo podle mne rozčlenění nadací na ty, jež splňují pouze formální podmínky ze zákona, což je v pořádku, ale také že se výběrového řízení mohou zúčastnit nadace, které přerozdělí nejméně jeden milion korun. A já se ptám z tohoto místa, zdali objem přerozdělených prostředků je měřítkem kvality a měřítkem prospěšnosti té či oné nadace pro společnost. A já si odpovídám, že nikoliv. Myslím, že stejně tak dobře je pro své okolí prospěšná nadace, která v průběhu své činnosti rozdělí sto tisíc, je-li to sto tisíc korun, které někomu pomohou a které něčemu pomůžou. Stejně tak logicky opačně může působit argument, že společnosti je minimálně prospěšná nadace, která rozdělí desítky milionů korun, které získá od velkých sponzorů, neboť takováto nadace nedokáže oslovit širší okruh osob. Je to nadace, která žije sama pro sebe, která sama spotřebovává velké prostředky a neustále oslovuje tentýž okruh osob a nemá snahu ani možnost jakoby v dobrém slova smyslu expandovat a oslovit širší část veřejnosti.
Myslím si, že by bylo dobré si uvědomit, že toto se v tomto případě stalo, že paradoxně bohaté nadace v uvozovkách, jestliže už hovoříme o majetku, se díky tomuto rozhodnutí stanou ještě bohatšími, zatímco nadace, které rozdělily méně prostředků, budou ještě chudšími.
***