(19.40 hodin)

(pokračuje Gross)

Je zapotřebí, aby uplynula 24hodinová lhůta od rozdání, tudíž musím konstatovat, že tento bod můžeme projednávat nejdříve zítra.

Podobný problém je u dalšího bodu, tj. bod 116 a bod 117, sněmovní tisky 228232, kdy jsme nejprve rozhodli o sloučení rozpravy k těmto dvěma bodům. A jelikož u jednoho z nich, tj. u sněmovního tisku 232, je taktéž usnesení rozpočtového výboru rozdáno jako sněmovní tisk, musí uplynout 24hodinová lhůta od jeho projednávání. Tudíž se domnívám, že nelze tyto body - ani jeden z nich - projednávat, nerozhodla-li by sněmovna, že budeme revokovat své usnesení o sloučené rozpravě. Žádný takový návrh neregistruji, tudíž po mém soudu lze projednávat oba dva body až po uplynutí oné 24hodinové lhůty. Nemá někdo jiný výklad? Ne.

Další bod, který můžeme projednávat - vlastně nemůžeme. Zprávu o činnosti stálých delegací jsme rozhodli, že budeme projednávat až zítra, takže tu můžeme projednat až zítra od 19 hodin.

Dalším bodem je "Informace o situaci v oblasti migrace na území České republiky", je to bod 119 a tento bod projednávat můžeme. Nikdo neprotestuje, takže konstatuji, že zahajuji projednávání bodu, kterým je

 

119.
Informace o situaci v oblasti migrace na území České republiky v roce 1998
/sněmovní tisk 240/

 

O úvodní slovo k předložené informaci prosím ministra vnitra České republiky pana kolegu Václava Grulicha. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Pane místopředsedo, dámy a pánové, každý rok předkládá ministr vnitra vládě a následně vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky informaci o situaci v oblasti migrace na území České republiky za uplynulý kalendářní rok. Činím tedy tak na základě usnesení Poslanecké sněmovny č. 225 z 12. října 1993.

Vzhledem k tomu, že migrace vedle pozitivních dopadů s sebou nese i negativní jevy v bezpečnostní oblasti, je již řadu let řazena vládou mezi bezpečnostní rizika bezprostředně související se stabilitou politického systému. Tak široké téma, jakým je migrace, však nelze vyčerpávajícím způsobem popsat ve zprávách o bezpečnostní situaci v České republice za daný rok, a proto každoročně je jí věnován samostatný materiál.

Problematika migrace zasahuje do působnosti několika ministerstev, proto předkládanou informaci zpracovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem spravedlnosti.

Cílem této informace, kterou jste obdrželi a kterou doplňuji úvodním slovem, je podat přehled o problematice migrace na území České republiky za rok 1998, poukázat na související problémy, informovat o aktivitách České republiky na mezinárodním poli v oblasti migrační politiky. Informace se zabývá legální migrací, tj. krátkodobým, dlouhodobým i trvalým pobytem cizinců na území České republiky, a uprchlickou problematikou.

Po roce 1998 oproti předchozímu roku mírně poklesl přeshraniční pohyb cizinců. Na hraničních přechodech České republiky bylo odbaveno 204 milionů cizinců, v roce 1997 to bylo 213 milionů cizinců. Zájem cizinců o dlouhodobý pobyt v České republice se po obrovském nárůstu v letech 1993 až 1996 zmírnil, počet kladně vyřízených žádostí v roce 1998 se oproti roku 1997 jen mírně zvýšil. V roce 1993 bylo kladně vyřízeno 40 004 žádostí, v roce 1996 to bylo 85 346, v roce 1997 85 299 a v roce 1998 87 628.

Počet cizinců, kterým byl povolen trvalý pobyt na území České republiky oproti roku 1997, výrazně klesl. V roce 1997 bylo kladně vyřízeno 13 559 žádostí, v roce 1998 9 867 takovýchto žádostí. Téměř o polovinu vzrost počet zamítnutých žádostí o trvalý pobyt. Koncem roku 1998 dosáhl počet cizinců s legalizovaným pobytem na území České republiky cca 220 000 osob.

K 31. 12. 1998 žilo na území České republiky řádově 1500 cizinců s přiznaným postavením uprchlíka a více než dva tisíce žadatelů o přiznání postavení uprchlíka. Ve srovnání se zeměmi Evropské unie je tento počet žadatelů o přiznání postavení uprchlíka nízký. I při nízkém počtu žadatelů je ale azylová procedura v České republice stále zneužívána k nelegální migraci.

Při zpracování pasáže o legální migraci jsme věnovali pozornost rovněž otázkám zaměstnávání a podnikání cizinců v České republice a udělování státního občanství České republiky. K 31. 12. 1998 bylo evidováno řádově 50 000 povolení k zaměstnání v České republice a 45 000 podnikatelů cizí státní příslušnosti. V průběhu roku 1998 bylo uděleno státní občanství České republiky přibližně 1100 žadatelů.

Stěžejní částí předložené informace je však problematika týkající se nelegální migrace. Jedná se o případy, ve kterých osoby nedovoleným způsobem překročí státní hranice České republiky. Do této kategorie patří i nelegální migrace, související s porušováním pobytového režimu, která je v současné době popisována pouze nepřímo rozborem vyslovených zákazů k pobytu s tím, že ne každému cizinci, který porušuje pobytový režim, je vysloven.

Od vzniku České republiky do konce roku 1998 bylo zjištěno cca 181 000 osob, které nedovoleně překročily státní hranice České republiky nebo se o to prokazatelně pokusily. Během roku 1998 překročilo hranice 44 672 nelegálních migrantů, což je nejvíce za dobu trvání České republiky. Od roku 1995, kdy nelegálně překročilo hranice 19 172 osob, počet nelegálních přechodů roste. V roce 1996 jich bylo zaznamenáno 23 705 a v roce 1997 29 339. Tuto situaci ovlivňoval především konflikt na území sjednocené republiky Jugoslávie v oblasti Kosova vysokým počtem migrantů ze sjednocené republiky Jugoslávie.

V zimních měsících na přelomu roku 1998 a 1999 došlo k poklesu počtu zjištěných běženců. Od 1. 1 do 24. 5. 1999 bylo zjištěno 12 275 osob v souvislosti s ochranou státních hranic a do 15. června 1999 13 911 osob. Pro srovnání: V období od ledna do konce května roku 1998 bylo zadrženo 15 290 osob. Ve stejném období do 25. 5. 1999 bylo evidováno 2705 žadatelů o přiznání postavení uprchlíka v České republice.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP