(19.40 hodin)
(pokračuje M. Zeman)
Jsme si přitom vědomi obtíží, které nás provázejí ať již v nepružné práci policie, státních zastupitelství, a kdyby mě moje vrozená úcta k soudům nebránila v kritice soudního aparátu, připomněl bych jistý břidličný důl a nedávný rozsudek, kde miliardový podvod byl tolerován. V každém případě se domnívám, že i zde musíme mnohé změnit. A to nebudou personální čistky nahrazující příslušníky jedné politické strany příslušníky druhé politické strany, to by měly být - chcete-li použít tohoto termínu - čistky, které nahradí neschopné schopnými a nepoctivé poctivými. Je to nesmírně obtížný úkol. Mimochodem, právě dnes Poslanecká sněmovna učinila další krok k této nelehké a dlouhé cestě, když propustila do druhého čtení komplexní novelu občanského soudního řádu, která výrazně upevňuje postavení věřitele a která díky bohu výrazně narušuje postavení dlužníka. Jsme si přitom vědomi, že řada těchto procesů postupuje pomaleji, než bychom chtěli.
Závěrem - protože mám pro vás příjemné překvapení, rozhodl jsem se tuto padesátistránkovou zprávu nečíst, abych odměnil tuto sněmovnu za její neutuchající pozornost mému vystoupení - bych chtěl zcela upřímně poprosit všechny, kterým v této sněmovně záleží na osudu České republiky, aby s vládou spolupracovali. A vláda se stejně tak upřímně zavazuje, že bude velmi pozorně naslouchat námětům vycházejícím z této Poslanecké sněmovny včetně námětů kritických a bude usilovat o to, aby splnila i onu poslední větu svého programového prohlášení: aby předala Českou republiku v lepším, a já bych dodal podstatně lepším stavu, než ji sama zdědila. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk části sněmovny.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády za jeho vystoupení. Nyní bych chtěl upozornit, že mám v tuto chvíli pět písemně přihlášených do rozpravy. Chci se ujistit, zda v případě, že se jedná o přihlášky předsedů klubů, chtějí upřednostnit nebo chtějí využít svého přednostního práva podle jednacího řádu, nebo zda chtějí respektovat pořadí stanovené přihláškami, tak jak mi je dávali. Pokud budou někteří z nich chtít hovořit jako předsedové klubů, dám jim samozřejmě možnost vystoupit jako prvnímu.
První písemně přihlášený do rozpravy je pan kolega Karel Kühnl, kterého vybízím, aby přistoupil k řečništi, a současně ho varuji, že podle vžitých pravidel Poslanecké sněmovny by se jako první vystupující k tomuto bodu mohl stát také zpravodajem k tomuto bodu, pokud s tím bude samozřejmě souhlasit. (Potlesk.)
Poslanec Karel Kühnl: Děkuji za důvěru, pane předsedající, pokud se to obejde bez toho, že bych tady seděl do tří hodin osobně, docela klidně.
Pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, vážený pane premiére, chtěl bych panu premiérovi v jednom směru poděkovat na začátku svého vystoupení. On se naštěstí tou zprávou jako takovou vůbec nezabýval. To je dobře svým způsobem, protože tím nasadil určitou laťku, vytvořil určitou uzanci a já jsem měl upřímně řečeno, když jsem se připravil na toto vystoupení, problém. Ten problém je, že se tou zprávou zabývat nelze, ta zpráva je o ničem. Přístup pana premiéra mi umožní hovořit také trochu o něčem jiném, tak jak to učinil pan premiér. Ono totiž k vypracování zprávy o činnosti vlády je možné přistoupit z velice různých pohledů, z různých úhlů. Vláda se v tomto případě - pan premiér vysvětlil proč - rozhodla pro čistou statistiku, takže se ta její zpráva podobá jakémusi telefonnímu seznamu a je také zhruba stejně tak zajímavá.
Vláda premiéra Zemana je v úřadě téměř rok a já myslím, že je to dostatečná doba k prvnímu hodnocení. Místo hodnocení se v této zprávě dovíme v podstatě jen to, když to velmi zjednoduším, že páni ministři celý rok poctivě chodili do práce. Obávám se, že v případě řady z nich je právě tohle ta nejhorší zpráva. Pro některé z nich nepochybně platí, že pouze ten, kdo nic nedělá, také nic nezkazí.
Ten stodesetistránkový seznam pracovních úkolů jednotlivých ministerstev vyúsťuje v jakýsi výsledný graf, podle něhož plán práce byl splněn na 120 %. S těmito procenty na nás minulost dýchá nejen z celé dosavadní činnosti této vlády, ale právě i z toho pokrytectví, s nímž vláda vydává dýchavičnost za sprint, vydává zatuchlý vánek za smršť a legislativní nedochůdčata - proto jich je 208 - za plnohodnotné návrhy. Ono totiž 208 jakýchsi návrhů dodaných do úřadu vlády, abych citoval doslova, neříká vůbec nic o tom, kolik návrhů dostal k projednání parlament, kolik jich vůbec bylo takových, že se jimi parlament mohl vážně zabývat nebo je dokonce přijmout-
Tato vláda je, dámy a pánové, vládou menšinovou a ani ta iniciační většinová důvěra poloprázdné sněmovny z ní většinovou vládu neučinila. 74 a kolik je 101, pane premiére a páni ministři? Úkol vlády není v žádném případě splněn sepsáním nějakého návrhu, to je to nejmenší. Úkolem vlády je zajistit, aby návrhy byly parlamentem skutečně přijaty. Menšinová vláda tedy neplní svůj úkol, pokud nezačne s partnery z ostatních stran jednat již v okamžiku přípravy legislativních návrhů. Tato vláda je menšinová, tato vláda svůj úkol neplní. Experiment se, dámy a pánové, nepovedl a myslím, že je nejvyšší čas ho bez hluku ukončit.
Činnost vlády se totiž měří především výsledky - a jak se projevilo působení této vlády na zlepšení či zhoršení situace České republiky a na jejích vyhlídkách do budoucnosti? O tom nenajdeme v předložené zprávě ani slovo. Ani slovo o katastrofálním vlivu této vlády na veřejné finance, na vývoj a vyhlídky ekonomiky, na obraz České republiky v zahraničí, ani slovo o hlavách v písku před hrozícím rozkladem důchodového systému a celého systému sociálního zabezpečení, ani slovo o systematickém podkopávání konkurenceschopnosti české ekonomiky, ani slovo o nedůstojném podraze na naše spojence v Severoatlantické alianci s honosným názvem "česko-řecká iniciativa" a nenajdeme ani slovo o neschopnosti vlády, která se ohání Evropou na každém kroku, připravit zemi na členství v EU.
Zpráva o činnosti vlády, tak jak byla předložena, je tedy zajímavá především tím, co v ní není. V tomto směru vyniká např. dokonalá nepřítomnosti předsedy vlády ve zprávě. Existence předsedy vlády totiž nevyplývá prakticky ani z jediného řádku předložených 110 stránek. Co tam ale dále chybí? V oddíle věnovaném místopředsedovi vlády pro zahraniční politiku a bezpečnost se zase např. vůbec nevyskytuje bezpochyby nejdůležitější událost dosavadního funkčního období této vlády - vstup České republiky do Severoatlantické obranné aliance.
***