(12.30 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Ta iracionalita samozřejmě není zcela náhodná. Jen bych tady v této souvislosti a k této konkrétní věci, která souvisí s první interpelací na ministra Grulicha, připomněl to, co tu řekl ministr spravedlnosti Motejl. Byl jsem spolu s řadou z vás u zákonů, které jsme přijímali po listopadu 89, abychom se vyrovnávali s minulostí starého režimu způsobem, kterým to lze právně učinit. Vycházeli jsme z toho, že právně lze řešit jenom některé nespravedlnosti, a zejména pokud jde o vyrovnání s minulostí starého režimu, že to je záležitost, která není především záležitostí právní.
Kolega Koháček nepochybně ví, když se dovolával tady norimberských procesů, že to je jiná záležitost a že i ve Spolkové republice Německo, která mohla svůj právní řád včetně svých právníků vložit jako základ vývoje bývalé Německé demokratické republiky, tedy nových spolkových zemí, pro právní vývoj po sjednocení, že ani tam z hlediska právního postupu vůči bývalým představitelům starého režimu se tento postup příliš neliší od toho, co se děje u nás. A nejednou významní představitelé Spolkové republiky Německo - připomínám tu bývalého prezidenta von Weizsäckera - konstatovali, že vyrovnání s minulostí není záležitostí, a zejména ne především, trestního práva. Čili z tohoto hlediska se mi to, co se tu dnes děje, nejeví jako snaha řešit vážně problémy, ale jako rozpoutávání určité politické hysterie, vyvolávání psychózy, která neznamená nic jiného než oživování určitých nálad, zájmů, momentálních politických cílů. (Potlesk levé části sněmovny.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegovi Jičínskému.
Teď jsem viděl tři přihlášky najednou, dám přednost dámě - jestli dovolíte. První jsem zaznamenal přihlášku paní kolegyně Němcové, poté vystoupí pan kolega Bubník.
Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane předsedající. Vážení pánové ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že interpelace, která zde byla přednesena mou kolegyni poslankyní Alenou Páralovou, je přesně i tím modelem, který vyjadřuje to, co si myslím, že většinu z nás - demokraticky smýšlejících poslanců této sněmovny - trápí nejvíce. To je střet mezi morálkou, přirozenou zakotvenou morálkou jednotlivce ve střetu s právním řádem, který víme, že není v současné chvíli a v této věci nijakým způsobem zneužíván, ale přesto nás trápí to, že nemůžeme dojít naplnění práva, které cítíme, že bylo pošlapáno, a že těmito průtahy, které jsou zcela zjevné ze strany pana Aloise Grebeníčka, nemohou vést k vyřešení tohoto problému. Netrápí to jistě jenom nás, trápí to celou naši veřejnost, protože jde o to, co je zcela zásadní - vyrovnat se se svou minulostí, naprosto přesně určit, kdo byl jejím hlavním aktérem, jakými způsoby poškozovali morálku, zdraví, životy občanů v této zemi. Co všechno se stalo a co všechno poznamenává a bude ještě poznamenávat nejen naše generace, ale také generaci našich dětí.
Nechci zde mluvit o tom, že je pošlapávána úcta k zákonu ze strany nás, kteří podporujeme naši kolegyni. Není tomu tak, my jen cítíme rozpor mezi tím, že nejsme schopni v dané chvíli věc pojmenovat jinak než pouze jako střet toho, co považujeme za morální povinnost každého občana přihlásit se k tomu, co kdy vykonal, a nést za tyto své činy odpovědnost.
Naprosto se mi nelíbí to, co zde říkal pan poslanec kolega Jičínský o tom, že jde o nějakou iracionalitu ze strany našeho jednání, o rozpoutávání politické hysterie. Nevím, jak bych toto dokázala říci do očí těm, kteří - ústy mého ctěného kolegy Marka Bendy - byli týráni a do nichž byl vpravován elektrický proud. To bylo racionální? To nebyla politická záležitost?
Přestože všechno to, co zde říkám, vnímám pouze jako morální apel, který pravděpodobně neposune nijak výrazně průběh jednání, domnívám se, že právě na této půdě a pouze na této ústavní půdě musí tato slova zaznít, musí zaznít jako odsouzení těchto činů a jako podpora toho člověka, který si tuto věc vzal za svou a chce právo těchto lidí prosadit.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní kolegyni Němcové. Nyní vystoupí pan kolega Bubník, připraví se pan kolega Pleva. Prosím, pane kolego.
Poslanec Augustin Bubník: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené poslankyně a vážení poslanci, chtěl jsem vystoupit přímo hned za kolegou Jičínským, protože ten je jenom o několik měsíců mladší než já a já jako nejstarší člen této Poslanecké sněmovny bych k tomuto případu též chtěl zaujmout pár slov.
Jsem také jedním z těch, který prožil tyto lidské krásné věci -
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane kolego, já vás jenom přeruším a požádám všechny z vás, kteří nerespektujete pravidla, která si tato sněmovna dala, tj. že se zde nebudou používat mobilní telefony, abyste je v tuto chvíli vypnuli a respektovali to, co jsme si svým rozhodnutím svobodně určili. Děkuji.
Prosím, pokračujte.
Poslanec Augustin Bubník: Jsem jedním z těch, který prožil tyto krásné lidské způsoby v letech padesátých a právě bych chtěl v tomto případě, kterým je případ Grebeníček - ale tento případ je jenom jediný a já jsem rád, že je takovým hlavním nosníkem, protože těchto případů bychom mohli my, zástupci konfederace, tady předložit stovky, tisíce. A my nechceme dneska tady, abychom znovu tyto lidi odsuzovali ke ztrátě života, posílání do koncentračních táborů, uranových dolů atd. My chceme, aby tito lidé měli morální satisfakci za to, že se to dělo, aby to bylo ukončeno. Přejeme si a doufám, že v této Poslanecké sněmovně uslyším jednou také, že projde zákon o nepromlčenosti těchto případů. (Potlesk zprava.) A nikoliv aby tito soudci a zástupci čekali na to, kdy právě přijde den D, kdy toto všechno se smaže, smyje.
Ale my bychom rádi, aby tito lidé byli jenom ukázáni naší mládeži, našim lidem, co se vůbec tady v tomto státě mohlo v těchto letech dít. A dělal to Čech Čechovi nebo Čechoslovák Čechoslovákovi. A já bych rád, aby tento případ právě byl tím stěžejním pilířem, aby toto všechno se otevřelo a vysvětlilo.
Děkuji vám. (Aplaus pravé části sněmovny.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji kolegovi Bubníkovi. Kolega Pleva stáhl přihlášku, takže slova se může ujmout pan poslanec Nájemník.
Poslanec Václav Nájemník: Dámy a pánové, my tady operujeme s pojmem moderní evropská levice. Naše Komunistická strana Čech a Moravy se k ní chce hlásit. Mučení do arzenálu evropské levice nepatří. Ať se vzdá komunistická strana své minulosti a stane se součástí evropské levice. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Nájemníkovi. Registruji další přihlášku - prosím pana kolegu Zunu, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova. Poté pan poslanec Starec.
Prosím, pane kolego.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, následují po sobě tři interpelace. Ty interpelace mají jedno společné: ukazuje se, že ne každý občan v našem státě má zaručeno právo na spravedlivý proces. Domnívám se, že někteří soudci si svoji nezávislost někdy vykládají jako neodpovědnost.
***