(18.10 hodin)
(pokračuje Ambrozek)
Procento neplatičů dosahuje 20 %, někde i více. To ovšem ohrožuje celý systém nakládání s odpady a finančně náročnější třídění a recyklaci. Vzhledem ke klesajícím příjmům obcí se tento propad významněji promítá i do sestavování obecních rozpočtů. Proto již na jaře roku 1998 zkoušelo Ministerstvo životního prostředí, tehdy ještě za ministra Bursíka, předložit malou novelu těchto dotčených paragrafů. Vláda ji schválila, ale "díky" předčasným volbám jsme ji nestihli projednat ani v prvním čtení. Na podzim k nám dorazila iniciativa senátní, která chtěla, i když trochu jiným způsobem, řešit stejný problém. Tehdy většina z nás uvěřila ministru Kužvartovi, který sliboval nový zákon do konce června tohoto roku, a iniciativu jsme tedy proto zamítli. Ministerstvo životního prostředí mělo rovněž na podzim připravenu další verzi řešení, ale převládl výše uvedený názor - novelu už nedělat a připravit rovnou nový návrh.
Uběhlo několik měsíců a konečné řešení se odsouvá do nového tisíciletí. Problémy však nevymizely, a proto se předkladatelé rozhodli po diskusi se Svazem měst a obcí návrh dílčí novely předložit. Jejím cílem je pomoci městům a obcím upravit systém nakládání s odpady i způsob jeho financování tak, aby nadměrně nezatěžoval obce a přitom byl funkční.
V § 9 se stanoví, že na území obce nakládá s komunálním odpadem obec nebo oprávněná osoba, která k tomu od obce obdrží písemný souhlas. To bylo ostatně i v § 9 odst. 3 stávajícího znění zákona - proto je výhrada vlády, ta první, uvedená v tisku 229/1, nesmyslná. Udělení tohoto souhlasu se ovšem přesouvá do samostatné působnosti obce, a proto dochází k úpravě § 27, odst. 1.
Možnost vydávání obecně závazné vyhlášky se ponechává. Dále se obci ukládá povinnost zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují. Zákon o odpadech totiž spojuje původcovství obce se skutečností, že fyzická osoba odloží odpad na místě k tomu určeném.
Současně zůstává zachována povinnost obce stanovit místa pro odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu. Povinnost zajistit tyto odpady před odcizením nebo únikem, která je dnes obsažena v § 9 odst. 4, z novely při přípravě vypadla a ve druhém čtení bude opět doplněna.
V odst. 4 - tj. současný § 9 odst. 2 - se vypouští možnost úniku ze systému a povinnost zapojit se do systému stanoveného vyhláškou obce se tedy vztahuje na všechny osoby.
V § 10 se místo úhrady za svoz, třídění a zneškodňování zavádí poplatek za komunální odpad. Obci se dává možnost stanovit vyhláškou v samostatné působnosti poplatek za odpad a upravit i další potřebné náležitosti. Poplatek za odpad je zvláštním druhem poplatku vymezeným v tomto zákoně a jeho poplatníkem se stane vlastník nemovitosti nebo bytové jednotky. Ten pak poplatek rozúčtuje na jednotlivé uživatele bytu. Stejně je tak prováděna i řada úhrad za jiné služby, např. teplo a teplou vodu, které rovněž také platí vlastník a rozúčtovává na jednotlivé nájemce. Jedná se tedy o návrat k původní praxi a do určité míry o legalizaci i dnes používaného způsobu úhrady, který jsou zvláště velká města nucena za cenu velkých nákladů udržovat. Zjednoduší se i faktické vybírání poplatků, jejich vymáhání, které se podle současné úpravy může táhnout celá léta, a je proto jedním z důvodů vysokého počtu neplatičů.
V návaznosti na přesun této kompetence do samostatné působnosti obce se opět upravuje § 27 odst. 1.
Jsem přesvědčen, že tímto zdůvodněním byla vysvětlena i většina námitek vlády. Snad jen tu poslední, uvedenou pod písmenem d) v tisku 229/1, která se týká článku 2, bude třeba diskutovat a doladit v rámci druhého čtení. Poněkud pikantní na stanovisku vlády, které připravilo Ministerstvo životního prostředí, je skutečnost, že předkládaný návrh vychází z verze připravené stejnou institucí do vlády. Vzhledem k podobnosti textu je tak rychlá změna názorů Ministerstva životního prostředí více než zvláštní.
Předkládané novele vyjádřil podporu Svaz měst a obcí, jeho komise pro životní prostředí se podílela na přípravě textů. Podpůrné stanovisko přišlo i ze dvou seminářů, které se zabývaly problematikou hospodaření odpadů ve velkých městech, před čtrnácti dny v Pardubicích a minulý týden v Ústí nad Labem, kterých se zúčastnily většiny statutárních měst a řady dalších okresních měst. Jejich názor ke stanovisku vlády - velmi stručně: předložená stanoviska ministerstev jsou účelová, bez pochopení širších vztahů a zcela odtržená od praxe. Potud citát ze stanoviska zástupců obcí.
Vzhledem k aktuálnosti řešení, které bychom rádi, aby mohlo platit od roku 2000, si vás dovoluji jménem předkladatelů požádat o podporu této normy a její propuštění do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ambrozkovi. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Radko Martínek: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, máme zde před sebou malou novelu zákona, která dle mého názoru má zjistit některé praktické problémy, o kterých se zde obsáhle a poměrně hodně nahlas zmiňoval můj předřečník, takže je nebudu opakovat.
Myslím, že tato novela umožňuje překonat určité období mezi stávajícím zákonem a připravovaným zákonem, který připravuje Ministerstvo životního prostředí. Tato novela umožňuje obcím reálně se vypořádat s velkým problémem, který momentálně nastává.
Pokud se týká stanoviska vlády, jak už zde sdělil pan předkladatel, vláda na svém zasedání dne 19. června 1999 projednala a posoudila tento návrh zákona a vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas. Jsou tam jmenovány celkem čtyři body, které vláda shrnuje jako důvod svého nesouhlasu. Shoduji se s panem předkladatelem i v tom, že nejzávažnější je bod d), který bude bezesporu - pokud zákon projde do druhého čtení - třeba řešit.
Hlavní příčina nesouhlasu je hlavně v tom, že vláda připravuje komplexní zákon, a to je zcela určitě dobře, protože tyto záležitosti je třeba řešit komplexně, komplexním návrhem, a nikoliv dílčími věcmi. Jak jsem však již řekl na začátku, je to věc, která by měla řešit určitý dílčí, ale závažný problém a v tomto smyslu by mohla eventuálně napomoci k překonání jistého časového období, než se nám podaří ve sněmovně přijmout zákon, který, jak věřím, bude komplexní a bude vystihovat celou záležitost mnohem lépe než v současné době.
Ještě bych si dovolil upozornit a vyjádřit potěšení nad tím, že Ministerstvo životního prostředí se věnuje této problematice tak, jak se věnuje, protože problematika odpadů je jednou z věcí, která do budoucna bude zcela klíčovou a pro existenci obcí obzvláště významnou, protože to je záležitost, která bude finančně i organizačně velmi náročná.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Radko Martínkovi a otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Jan Bláha.
Poslanec Jan Bláha: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovoluji si vystoupit v této rozpravě ze dvou důvodů. Nejprve k části té problematiky, jejímž řešením byl pověřen podvýbor výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, jehož jsem předsedou pro využití surovin a odpadů. Když přicházela opětovně taková novela jako senátorská novela, která vznikla na území hlavního města Prahy, protože to jediné tento problém nebylo schopno nebo neumělo řešit, byla touto sněmovnou i na základě stanovisek vlády a Ministerstva financí takřka odmítnuta.
***