(16.40 hodin)
(pokračuje Svoboda)
Jediná námitka, abych nemusel procházet úplně všechny, protože ostatní jsou technického charakteru, je námitka, která se týká postavení Nejvyššího kontrolního úřadu, který podle navrhované právní úpravy by měl být oprávněn podat návrh u Vrchního soudu na vydání rozhodnutí o uložení sankce odvodu desetinásobku hodnoty neoprávněně přijatého daru na účet, který je veden u Ministerstva financí. Tuto námitku vlády akceptuji. Byl to také můj návrh do tohoto zákona. Myslím si, že je možné tuto námitku plně akceptovat a buď tuto sankci ze zákona vypustit, nebo ji modifikovat do jiné podoby. Tady s vládou souhlasím.
Nicméně ostatní námitky se mi zdají, že jsou vyvratitelné. Znovu si dovoluji apelovat na Poslaneckou sněmovnu. Jestliže myslíme vážně otázku zprůhlednění financování politických stran, tak žádám o to, abychom propustili tento návrh zákona do dalšího čtení a rozhodli o jeho osudu hlasováním pozitivně, protože je to vážný nástroj, jak lze učinit financování politických stran průhledným na jedné straně a na druhé straně neomezit možnost financování politických stran z různých zdrojů.
Já sám nejsem příznivcem řešení, že by se měl zvýšit státní příspěvek stranám, protože strany mají usilovat o přízeň voličů, o přízeň občanů, a je-li to korektním způsobem, tak samozřejmě i o tuto formu finančních příspěvků. Znovu si dovoluji požádat o pozitivní posouzení tohoto návrhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Václavek.
Poslanec Jiří Václavek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, máme za sebou v posledních letech řadu aférek z financování politických stran, které skončily někdy více a někdy méně vysvětlením. Tento zákon se pokouší alespoň částečně celou oblast řešit.
Hlavním principem nové právní úpravy je posílit možnost sponzorování politických stran na straně jedné a na straně druhé učinit tento proces transparentní. Navrhovaná změna zákona zavádí nový způsob darovací smlouvy mezi politickou stranou nebo hnutím na straně jedné a dárcem na straně druhé. Dále lépe definuje právnické osoby, které nemohou podporovat politické strany, a ukládá sankci za porušení tohoto zákona. Jsem dalek tvrdit, že novela je dokonalá. Nakonec se o tom zmínil i sám předkladatel pan kolega Cyril Svoboda. Rád bych viděl, kdyby zde byla i pasáž o posílení financování politických stran ze strany státu, neboť stejně jako politické strany, tak i volby, komunální oblast, státní správa, to všechno jsou principy demokratického zřízení a musí společnost něco stát. To vše lze samozřejmě napravit při dalším projednávání tohoto zákona, a proto doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Václavkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Václav Krása, kterému udílím slovo.
Poslanec Václav Krása: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolím si jako jeden z předkladatelů říci také několik slov k tomuto zákonu.
Předkladatel pan poslanec Cyril Svoboda řekl, že tato novela by měla upravit způsob financování politických stran a hnutí. Není tomu tak dávno, kdy za poměrně dramatických okolností volala po takové zákonné úpravě většina občanů této země i zástupci většiny demokratických parlamentních stran. Mnozí političtí lídři slibovali přijetí takové novely na stranických mítincích a v médiích. Domnívám se, že dnes je už nejvyšší čas splnit tehdejší slib lidem jednoduše proto, že sliby se prostě mají plnit, ale také proto, abychom zabránili dalším skandálům a nedorozuměním kolem stranického financování, které tak znechucují veřejnost i politiky.
Novela zákona, kterou vám předkládáme, sleduje několik cílů. Posílit možnost sponzorování politických stran za jasných, srozumitelných a jednoduše kontrolovatelných podmínek. Zprůhlednit financování politických stran umožní daleko lepší kontrolu tohoto financování veřejností a nezávislými státními orgány. Návrh této zákonné úpravy vychází ze zkušeností, že současná norma dostatečně nezabraňuje politickým stranám v přijímání účelových darů a kontrola financování stran je také na poměrně nízké úrovni.
Jak jsem již zdůraznil, tato novela má posílit a zprůhlednit sponzorování politických stran. Domnívám se, že možnost sponzorování stran by měla být rozhodně zachována. Strany by neměly být závislé výhradně na státních příspěvcích. Pokud by tomu tak bylo, pokud by politické strany a hnutí mohly přijímat peníze pouze od státu, došlo by k absurdní a domnívám se, že také protiústavní nedemokratické a vrcholně nespravedlivé situaci, kdy by bylo prakticky znemožněno vzniknout dalším novým politickým stranám, neboť ty by samozřejmě neměly při svém vzniku nárok na státní příspěvek. Neměly by tak peníze na provoz, na politickou činnost, na volby, jednoduše na nic. To by bylo špatné. Myslím si, že strach z případné konkurence může mít jenom totalitou velmi omezený blázen nebo diktátor, a chce se mi věřit, že tyto typy se mezi poslanci této ctihodné sněmovny nevyskytují.
Dalším argumentem proti financování stran výhradně státními penězi je to, že v naprosté většině evropských zemí představuje financování politických stran formou sponzorských darů velmi významný, v jiných nejvýznamnější a v některých dokonce prakticky jediný příjem politických stran a hnutí. Plná finanční závislost stran na státu by nás rozhodně zařadila někam mimo Evropu.
Při koncipování této novely jsme vycházeli také ze zkušeností, především z evropských zemí, s podobnými normami. Dovolte mi alespoň stručně uvést některé z nich. Například v Německu je podle mého názoru slušně upraven zákaz přijímání darů od státních orgánů a organizací, ale také třeba od politických nadací a subjektů, jejichž činnost slouží výlučně k veřejně prospěšným, dobročinným nebo církevním účelům. Kontrola financování stran je na dobré úrovni také v Rakousku, kde dohlíží na sponzorování stran tzv. Účetní dvůr, což je obdoba našeho Nejvyššího kontrolního úřadu, a darovací listiny jsou pravidelně zveřejňovány. Stranické finance jsou v Rakousku také dvakrát ročně kontrolovány nezávislými auditory a výsledky těchto šetření jsou rovněž veřejné. Strany jsou povinny zveřejňovat také své zprávy o hospodaření a listiny darů. Ve Francii je zase nařízeno, že všechny dary politickým stranám nad 1000 franků musí pocházet od neanonymních dárců. K Francii si ještě dovolím ještě okrajovou zmínku. Dalším opatřením, které má ve Francii zamezit korupci a nezákonnému financování politických stran, je povinné předkládání majetkových přiznání všech politických činitelů. Ta předkládají např. starostové obcí s více než 3000 obyvateli, poslanci, senátoři, členové vlády, kandidáti pro volby prezidenta republiky apod. Majetková přiznání politiků jsou ve Francii zcela veřejnou věcí a každý má právo do nich nahlédnout.
Návrh na povinná majetková přiznání politiků jsme do tohoto návrhu novely nezamontovali z obavy, že by to v současné situaci mohlo způsobit potíže. Dámy a pánové, dovolte mi na závěr vyjádřit své osobní přesvědčení. Věřím, že předkládaná novela tohoto zákona bude, byť projednávaná ve druhém i třetím čtení, po důkladné diskusi také schválena. Chtěl bych říci, pojďme o této novele a o všech jejích jednotlivých bodech diskutovat, mluvit a pojďme se třeba i klidně hádat. Ale jednejme o ní. Přijímáme a schvalujeme neustále nová zákonná pravidla a normy chování pro občany této země. Myslím si, že by bylo velmi špatné, kdybychom ukázali, že nejsme schopni nebo ochotni přijmout jasná a průhledná pravidla pro svá vlastní chování. Důvěra veřejnosti je jedním z nejcennějších statků, které může slušný politik vlastnit, a proto věřím, že společně dovedeme projednávání tohoto návrhu do zdárného konce, a věřím, že sněmovna v prvním čtení tento návrh zákona podpoří.
Děkuji za pozornost.
***