(16.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, čas určený pro přestávku klubu KDU-ČSL vypršel. V tuto chvíli prosím poslance Svobodu, aby přednesl návrh.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, omlouvám se za komplikaci, kterou jsem způsobil Poslanecké sněmovně svým pozdním příchodem. Doufám, že spíše to nebude mít dopad na předkládaný návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o sdružování v politických stranách a hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
Smyslem této úpravy je učinit financování politických stran průhledným a vynutit si chování určitým způsobem. To znamená, že tento zákon nemá za cíl omezit finanční podporu politických stran, a to v žádném ohledu - s výjimkou darů od státu. Smyslem je, aby bylo vždy jasné, kolik, kdo a kdy politické straně dává. To je totiž to, co činí proces transparentním. Smyslem této úpravy je, aby toto bylo jasné v době, kdy se úkon koná, totiž kdy k darování dochází, neboť jen následná kontrola jednou za rok ve výročních zprávách politických stran po mém soudu není dostatečným nástrojem, jak učinit financování politických stran průhledným.
Jak jsem před chvílí řekl, nikdo není demotivován. Naopak nikomu se nebrání, aby daroval politické straně nebo hnutí peníze. Děje se tak speciální formou, a to formou darovacích poukázek, což není nic jiného než formalizovaná darovací smlouva. Na této poukázce bude jasné, kdo je dárcem, kdo je obdarovaným, bude zároveň potvrzením o tom, že peníze byly složeny na stanovený účet.
Tento proces bude probíhat jedinou možnou bankou v České republice, a to je Česká národní banka, neboť ústava svěřuje České národní bance některé pravomoci a zároveň stanoví, že zákonem může České národní bance být svěřena ještě další pravomoc. Tento zákon nedělá nic jiného, než využívá to, co v ústavě je dovoleno. Důležité totiž je, aby se peníze dostávaly do politických stran jenom jedním kanálem, aby nebylo možné darovat peníze různými způsoby. To neznamená, že politické strany a hnutí mají povinnost mít účet jen u České národní banky. Nevadí potom, když si z tohoto ústavu, totiž z ČNB, peníze převedou na některé jiné účty.
Jde totiž o to, jak jsem před chvílí řekl, aby bylo jasné, kolik, kdo a kdy daruje politické straně, pokud jde o peněžité plnění.
Může být námitka proti tomuto zákonu, že tento zákon se nezabývá jinými možnými dary, jinými možnými plněními. Rozumí se tím například převod movitých věcí, darování nemovitostí, nájemní smlouvy, půjčky apod. Zkrátka tento zákon to nemůže postihnout, protože to by potom znamenalo, že by docházelo k omezování těchto vztahů a činilo by politické strany jakýmisi právnickými osobami sui generis. Tudy cesta nevede.
Pokud jde o nemovitosti, stejně evidence existuje na katastru nemovitostí. Pokud jde o movité věci, stejně by zde asi nebyla možná žádná regulace, protože takovou regulaci ani nelze vymyslet, totiž regulaci, která by vedla ke kontrole těchto převodů.
Znovu opakuji - tento zákon se týká peněžitých darů. Jeho cílem je, aby bylo dopředu jasné, jakým způsobem se peníze dostávají do politických stran. Zároveň tato novela se zabývá ještě některými dílčími problémy, které vyplynuly z fungování tohoto zákona. To bychom potom mohli nechat na debatu podrobnou.
Vláda dostala řádně tento návrh zákona, využila svého ústavního práva. K tomuto návrhu zákona se vyjádřila. Vyjádřila se negativně. Řekla sněmovně, že nesouhlasí s tímto návrhem. Dovolím si komentovat body vyjádření vlády.
Nejprve vláda poukazuje na skutečnost, že sama připraví širší novelu tohoto zákona, kde bude i tato otázka řešena, včetně úpravy sponzorování politických stran a hnutí. Po mém soudu je toto argument, který se používá velmi často, ale žádný takový návrh není ani ne ve formě věcného záměru. To znamená, že je to jen příslib do budoucna. Tento návrh tu není, takže nemůžeme ani posoudit, zda bude řešit tuto problematiku. Proto s tímto argumentem vlády si dovolím polemizovat.
Kromě toho vláda vytýká, že tento návrh zákona obsahuje omezení příspěvku na 25 tisíc korun za rok a že zákonem nelze výši členského příspěvku omezit. Nevím, z čeho vyplývá tento argument, protože zákonem lze uložit povinnost. V tomto případě je tento zákon zcela v souladu s ústavou. Naopak je dobré, když bude alespoň jasná kategorizace mezi příspěvkem, který se poskytuje ve volném režimu, a mezi darem, který je nad tuto částku, který by podléhal režimu zákona.
To znamená, že zase není nikomu bráněno v tom, aby poskytl více peněz politickým stranám. Jenom se výše nad 25 tisíc korun dává do režimu tohoto zákona.
Potom vláda říká, že s ohledem na funkci České národní banky není vhodné, aby Česká národní banka vydávala darovací poukázky. Myslím si, že to je jen úvaha, co je vhodné a co není. Návrh zákona je zcela v souladu s ústavou. Takže je to pouze úvaha, co je vhodné a co není. Naopak bych kladl otázku, zda je zde jiný ústav, který by mohl plnit tuto roli, než nezávislá Česká národní banka.
***