(pokračuje Kavan)
Její hlavní výhodou je rozsah členství, který umožňuje při diskusích o bezpečnostních otázkách reflektovat názory všech zainteresovaných států a pružnost, která je dána politickým charakterem závazků v rámci OBSE. Tato organizace by se v budoucnu měla zaměřit zejména na preventivní diplomacii a postkonfliktní rehabilitaci, zejména budování demokratických institucí a organizací voleb na všech úrovních. Vláda má za to, že tyto výhody může OBSE prokázat při realizaci paktu stability pro jihovýchodní Evropu, který má být přijat na ministerské organizaci v Petersburgu dne 10. června, tedy zítra.
Česká republika a Evropská unie. Zdůrazňuji, že jednoznačnou a dlouhodobou prioritou české zahraniční politiky je vstup do Evropské unie. Považuji za potřebné opětovně zdůraznit tezi, kterou vyslovila česká vláda při předkládání oficiální přihlášky v lednu 1996, a sice, že vstup České republiky do Evropské unie nemá alternativu. Zabývat se nyní na politické úrovni jinými scénáři, jak to některé politické síly v České republice činí, zpochybňuje úsilí naší země o začlenění do této rozhodující evropské organizace a má neblahé vnitropolitické i mezinárodněpolitické důsledky. Vláda nesdílí euroskeptické názory, i když si nyní říkají eurorealistické, zejména pokud jde o sociální a ekologický aspekt Evropské unie a hospodářskou a měnovou unii.
Evropská unie není jen jednotný vnitřní trh, ale jde o typ vyššího integračního uskupení. Vláda se neobává, že by se Česká republika mohla v Evropské unii rozplynout. Soudí naopak, že členství České republiky v Evropské unii posílí českou národní identitu a poskytne zároveň širší celoevropský prostor pro její prosazování. Dokladem pro to jsou zkušenosti jednotlivých členských zemí unie a zvláště členských zemí menší velikosti.
Česká republika se pro členství v unii rozhodla svobodně. Nyní se dostala do rozhodujícího stadia, kdy se jedná o smlouvě o přistoupení k unii. Je pouze na ní, aby této historické výzvě se ctí dostála.
Koncepce předpokládá, že Česká republika bude připravena na vstup do unie v roce 2003. Rok 2003 je datum nejen reálné, ale plní i úlohu nezbytného referenčního bodu pro nás, samozřejmě i pro Evropskou unii. Obdobně postupují i další státy, které jednají o členství v unii. Maďarsko a Polsko si dokonce kladou ještě náročnější cíle než naše republika, neboť počítají se vstupem do unie již v roce 2002.
Historie vytváření Evropské unie ukazuje, že stanovení časových horizontů sehrálo důležitou roli v rozvoji integračního procesu, mělo významný stimulativní a mobilizační charakter a vnášelo do integračního procesu potřebnou dynamiku, umožňovalo překonávat setrvačnost myšlení a odpor ke změnám. Nedomnívám se - a historie rozšíření unie to opět ukazuje - že kvalita členství a rychlost jsou v rozporu. Vstoupit do unie nejdříve je v českém zájmu, stejně jako tomu bylo v případě Velké Británie, Dánska a Irska v 70. letech či Řecka, Portugalska a Španělska o desetiletí později. Naopak opoždění by nás připravilo nejen o politický vliv v unii, možnost rozhodovat o dalším rozvoji integračního procesu, ale i o možnost získat významné prostředky z rozpočtu unie k urychlení restrukturalizace české ekonomiky.
V transformaci se samozřejmě nemůžeme spoléhat pouze na Evropskou unii. Bylo by ale krajně nezodpovědné, kdybychom nevyužili možností, jež se nabízejí nejbližším vstupem do unie. Neskrýváme přitom, že příprava na vstup do unie vyžaduje velké a soustředěné úsilí.
Je nutné zdůraznit, že v současné době se Česká republika již nachází ve fázi důležitých jednání o přistoupení k unii. Dne 31. 3. loňského roku byla zahájena technická jednání - tzv. screening - o vstupu České republiky do Evropské unie. V průběhu screeningu je porovnávána stávající česká legislativa s legislativou Evropských společenství - to je ten první pilíř - a s acquis, což je druhý a třetí pilíř unie. Z tohoto srovnání plyne pro Českou republiku - a konkrétně pro vládu a samozřejmě pro Parlament - řada úkolů. Technická jednání by měla být dokončena do července letošního roku, kdy projde screeningem všech 31 kapitol. K 26. dubnu letošního roku bylo proscreeningováno již 28 kapitol.
V souladu s usnesením vlády z 30. března 1998 předkládá po dokončení screeningu každých šest kapitol Ministerstvo zahraničních věcí vládě průběžnou zprávu o jejich průběhu a výsledcích. Dosud byly předloženy čtyři tyto průběžné zprávy. První v červnu 1998, druhá již této současné vládě v září 1998, třetí v lednu 1999 a čtvrtá pak počátkem května 1999.
V návaznosti na ukončený screening některých kapitol předala Česká republika Evropské unii poziční dokumenty, čímž započala rozhodující fázi negociací. To je vlastní vyjednávání se všemi členskými státy unie o podmínkách budoucího členství České republiky v unii.
Česká republika zatím předložila poziční dokumenty k 15 kapitolám, předběžně bylo uzavřeno sedm kapitol. Předpokládáme, že do konce letošního roku předloží vláda poziční dokumenty ke všem 31 projednávaným kapitolám.
Ministerstvo zahraničních věcí věnuje jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii prvořadou pozornost. Důležitou roli mělo ministerstvo též při přípravě tzv. národního programu přípravy České republiky na členství v Evropské unii. Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s ostatními resorty připravilo návrh aktualizovaného národního programu, který prošel připomínkovým řízením, a v květnu 1999 byla definitivní verze předložena vládě a Evropské komisi.
Vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení zavázala přispět k lepší informovanosti veřejnosti v oblasti zahraniční politiky. S tímto úmyslem budeme naplňovat komunikační strategii.
Vztahy se sousedy a regionální spolupráce - alespoň pár slov. Vláda stanovila jako jednu ze svých priorit posílení spolupráce se sousedy a regionální spolupráce. V této oblasti s úspěchem naplňuje svůj cíl nadstandardních vztahů se Slovenskem, s nímž proběhla jednání jak na úrovni ministrů zahraničí, tak předsedů vlád. Na všech fórech a při všech příležitostech prosazujeme český zájem na co nejrychlejším začlenění Slovenska do euroatlantických struktur.
Pozitivně se i na nejvyšší úrovni posunul i díky práci Ministerstva zahraničních věcí bilaterální dialog se SRN, kde se otevírá pro prostor projednání některých sporných otázek, např. odškodnění českých občanů totálně nasazených za druhé světové války.
***