(12.00 hodin)
(pokračuje Kavan)
Vláda ji schválila 17. února letošního roku. Základem pro jejich zpracování je vládní prohlášení, jež tato sněmovna schválila 12. srpna loňského roku. Koncepce byla předmětem jednání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a výboru pro zahraniční politiku, obranu a bezpečnost Senátu.
Jak už řekl pan poslanec Zaorálek, koncepce zahraniční politiky je koncipována jako otevřený dokument, který bude pravidelně hodnocen a podle vývoje situace doplňován. Předkládaný dokument je rozdělen do dvou částí. V první části se zabývá východisky zahraniční politiky České republiky, definuje její principy, zájmy a cíle. Ve druhé části stanoví konkrétní agendu a úkoly zahraniční politiky ve střednědobém horizontu. Koncepce zahraniční politiky byla v této podobě a v tomto rozsahu zpracována poprvé od vzniku samostatného českého státu. Vznikala v tvůrčí diskusi, které se účastnili vedoucí pracovníci všech sekcí na Ministerstvu zahraničních věcí. Poprvé v praxi české zahraniční politiky byly do tvorby dokumentu tohoto typu zapojeni i odborníci v oblasti mezinárodní politiky, z akademických, politických a novinářských kruhů, kteří byli jmenováni do nově vytvořeného grémia externích poradců. Jejich připomínky k první verzi koncepce napomohly v řadě oblastí definovat přesněji záměry české zahraniční politiky.
Dovolte mi, vážené poslankyně, vážení poslanci, abych se stručně zastavil u některých postulátů, z nichž předkládaný dokument vychází. V první řadě chci zdůraznit význam, který vláda ve své činnosti zahraniční politice přikládá. Česká republika je evropskou zemí střední velikosti a jako taková musí uskutečňovat aktivní zahraniční politiku jak k prosazení svých zájmů navenek, tak pro nastolení optimálních podmínek pro vnitropolitickou stabilitu, bezpečnost a blahobyt svých občanů. Z tohoto důvodu musí česká zahraniční politika
1. působit v mezinárodním společenství k dosažení konkrétních, jasně formulovaných cílů,
2. vycházet z dobrých znalostí o vývoji a problémech mezinárodního společenství a politiky jeho jednotlivých subjektů, jakož i zájmů České republiky, jejich možností a omezení daných vnitřními mezinárodními podmínkami,
3. registrovat současný vývoj ve světě a v Evropě a reagovat na něj,
4. předvídat vývoj a uvažovat o variantních postupech.
Vůči zahraničním partnerům musí tato politika být důvěryhodná, transparentní, předvídatelná a ve svém směřování stálá. Vůči občanům musí být otevřená, připravená vést trvalý dialog s občany a všemi součástmi občanské společnosti.
Teď pár slov o kontinuitě a konsensuálnosti. Vláda usiluje ve své zahraniční politice o kontinuitu a konsensuálnost. Navazuje na činnost vlád předchozích a usiluje o podporu hlavních politických sil, pokud jde o hlavní zahraničněpolitické zájmy a cíle české zahraniční politiky. To přirozeně nevylučuje soutěžení politických stran a idejí v oblasti zahraniční politiky. Ty však nesmějí ohrozit životní a strategické zájmy státu. Konsensuálnost však nelze chápat tak, že vláda by měla být omezena ve své pravomoci operativně jednat a reagovat na konkrétní mezinárodní politické události či procesy.
Role koncepce zahraniční politiky. V praktické politice plní koncepce několik důležitých funkcí.
1. Orientuje činnost vlády i jednotlivých resortů v oblasti zahraničněpolitické.
2. Oslovuje zahraniční partnery, jimž napomáhá orientovat se ve střednědobých záměrech České republiky.
3. Slouží jako základ pro zpracování dílčích koncepcí Ministerstva zahraničních věcí, a to jak v bilaterálních vztazích, tak ve vztahu k mezinárodním organizacím.
Zájmy České republiky. Částečně se o nich zmínil již pan poslanec Zaorálek. Pro formulování zahraničněpolitických cílů jsme přesvědčeni, že je důležité definovat zájmy státu. Předložená koncepce věnuje zájmům státu značnou pozornost. Podle významu je dělí na životní, strategické a dílčí zájmy.
Životním zájmem České republiky je zajištění existence státu, jeho státní suverenity, územní celistvosti, zachování ústavního pořádku, demokracie a bezpečí jeho občanů. Na ochranu svých životních zájmů použije Česká republika všechny dostupné prostředky včetně krajních.
Strategické zájmy. Strategickým zájmem České republiky je napomáhat vytváření a posilování příznivého mezinárodního prostředí a začlenit se do stabilních mezinárodních bezpečnostních a ekonomických struktur, které umožňují realizovat cíle české zahraniční politiky. Strategickým zájmem České republiky je i vytvoření vnějších podmínek pro hospodářský růst a prosperitu státu, udržení a posilování komparativních výhod České republiky a posilování koupěschopnosti českých vývozců. Česká republika je zainteresovaná na dlouhodobě udržitelném a vyváženém rozvoji světového hospodářství a na vytváření podmínek pro účinný postup proti globálním hrozbám a rizikům, jako je degradace životního prostředí, drogy, transnacionální zločin a terorismus. K prosazování svých strategických zájmů bude Česká republika používat prostředky přiměřené svým možnostem.
Dílčí zájmy. Od životních a strategických zájmů se odvíjí soubor konkrétních dílčích zájmů České republiky. V současném proměnlivém mezinárodním prostředí nelze vystačit s chápáním těchto zájmů jako s objektivně existující a neměnnou kategorií. Její definování je kontinuální proces, který probíhá v nespočetnu konkrétních situací a interakcí. V souvislosti s takto definovanými zájmy formuluje koncepce cíle zahraniční politiky. To je především zajištění vnější bezpečnosti státu, vytvoření podmínek pro mírový rozvoj a prosperitu státu a pro svobodný a všestranný rozvoj jeho občanů.
Cílem zahraniční politiky České republiky je zařadit Českou republiku do společenství vyspělých demokratických zemí, jimž bude rovným spolehlivým a důvěryhodným partnerem, a převzít přiměřený díl odpovědnosti státu demokratického společenství za vývoj v Evropě a ve světě. Česká republika uskutečňuje své zahraničněpolitické cíle rozvíjením dobrých vztahů se sousedními a ostatními státy začleněním České republiky do mezinárodních organizací, které zajišťují mír, bezpečnost a stabilitu na evropském kontinentě a ve světě a vytvářejí podmínky pro ekonomický růst a prosperitu v evropském a světovém měřítku.
Vstupem České republiky do transatlantických a evropských struktur dochází a bude docházet k posunům a změnám v definování i v praktickém prosazování zájmů našeho státu a cílů jeho zahraniční politiky. Operativní část koncepce tyto změny předjímá. Vychází z toho, že členství v NATO a budoucí členství v Evropské unii a v Západoevropské unii vnáší do chápání zájmů České republiky novou dimenzi, a to evropskou a transatlantickou. Například v rámci NATO se Česká republika podílí jako plnoprávný členský stát na zásadních jednáních a rozhodování o politice aliance.
****