Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(19.20 hodin)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji ministru financí a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Kocourek.

Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych přednesl zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1998 a o změně zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 328/1998 Sb., o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1997, a zákona č. 22/1999 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1999, tisk 214.

V první části svého vystoupení bych chtěl shrnout podstatu vládního návrhu. Vládní návrh zákona je předkládán zejména za účelem vydání státních dluhopisů, které mají pokrýt deficit státního rozpočtu České republiky za rok 1998 ve výši 29,330 miliardy korun. Doposud je schodek státního rozpočtu za rok 1998 kryt krátkodobými cennými papíry, státními pokladničními poukázkami. Vládní návrh zákona tedy znamená převedení státního rozpočtu roku 1998 z krátkodobého na dlouhodobý státní dluh. Státní dluh České republiky se tak zvýší celkem na 194,7 miliardy korun.

Vláda však tímto návrhem zákona novelizuje i tři další zákony, a to zákon o dluhopisech, zákon o vydání státních dluhopisů na pokrytí deficitu státního rozpočtu za rok 197 a zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 1999. Účelem novelizace těchto tří dalších zákonů je jednak vypuštění těch ustanovení, která nařizují, že u státních dluhopisů musí být v současné době kromě nominálního rozsahu dluhopisu také pevně stanovena lhůta pro jejich splacení. Vláda ve svém návrhu navrhuje ustanovení o lhůtách splatnosti státních dluhopisů v příslušných zákonech vypustit, a to se zdůvodněním, že v tržním prostředí není vhodné lhůty pro splacení státních dluhopisů stanovovat vzhledem k proměnlivé situaci na trhu dluhopisů, a jednak i proto, že vláda nepředpokládá splacení jistiny dluhopisů. Vláda tedy svým návrhem předpokládá, že státní dluh se bude stále profinancovávat novými a novými emisemi státních dluhopisů.

Dále se nově navrhuje do zákona o státních dluhopisech zakotvit zmocnění Ministerstva financí uzavírat smlouvy se subjekty finančního trhu o prodeji státních dluhopisů v zahraničí, neboť v současné době má ze zákona o dluhopisech zmocnění k prodeji státních dluhopisů pouze Česká národní banka a ta prodávat státní dluhopisy v zahraničí nemůže.

Ve svém stanovisku bych chtěl uvést zejména, že samotnou podstatu vládního návrhu zákona nelze zpochybnit, neboť deficit státního rozpočtu za rok 1998 je nezbytné převést z krátkodobého na dlouhodobý státní dluh, neboť náklady dlouhodobého dluhu jsou levnější než náklady na financování dluhu krátkodobého. Co je však zcela nové, je návrh na vypuštění stanovování lhůt splatnosti státních dluhopisů parlamentem a přenechání této kompetence pouze Ministerstvu financí. Z toho vyplývá, že vláda předpokládá, že u dluhopisů bude platit pouze úroky, přičemž jistiny dluhopisů bude splácet tím, že vydá dluhopisy nové. Tedy nepředpokládá snižování nominální výše státního dluhu, ale oddalování jeho splacení donekonečna.

Zrušení lhůt pro splácení státních dluhopisů také vládě řeší nedávný problém a konflikt Ministerstva financí s Českou národní bankou ohledně definice lhůty 15 let ke splacení státních dluhopisů k pokrytí deficitu státního rozpočtu za rok 1997. Vládní návrh tedy znamená, že praxe, kdy o pokrytí deficitu státních rozpočtů rozhodovala sněmovna speciálním zákonem, skončila, neboť pokrytí deficitu by mělo být řešeno přímo v zákonech o státních rozpočtech.

Vládní návrh také znamená, že Poslanecká sněmovna již de facto nebude přímo stanovovat způsob financování státního dluhu, tj. krátkodobě či dlouhodobě, případně maximální lhůtu pro splacení státních dluhopisů, ale zároveň bude o výši a struktuře státního dluhu informována až pouze při projednávání státních závěrečných účtů.

Chtěl bych zároveň také polemizovat s důvodovou zprávou k návrhu tohoto zákona, kde vláda tvrdí, že stanovit předem výnos z prodeje státních dluhopisů není možné ani orientačně. K tomu bych chtěl říci, že jsem toho názoru, že výnos z prodeje státních dluhopisů musí být minimálně roven výši dluhu, který se má uhradit. Co může být tedy nejisté, je náklad spojený s prodejem a umořováním státních dluhopisů, nikoliv výnos.

Závěrem bych chtěl shrnout, že tento vládní návrh zákona reaguje na novou situaci ve fiskální oblasti a touto situací jsou vzniky státních deficitů a problémy jejich financování. Podle vlády se dosavadní právní úpravy profinancování deficitů neosvědčily, proto předkládá tento vládní návrh zákona, který novelizuje i tři další zákony, které jednak profinancují deficit státního rozpočtu za rok 1998, odejmou sněmovně právo speciálními zákony rozhodovat o způsobu financování deficitu státních rozpočtů, odejmou sněmovně právo speciálními zákony rozhodovat o rozsahu a době splatnosti státních dluhopisů, dávají zmocnění Ministerstvu financí prodávat státní dluhopisy v zahraničí prostřednictvím najatých subjektů finančních trhů, a implicitně nám vláda zároveň sděluje, že v budoucnu nehodlá výši státního dluhu snižovat, tj. splácet jeho jistiny.

Vzhledem k tomu, že považuji za nutné v rámci tohoto vládního návrhu zákona zejména rozhodnout o přeměně financování deficitu státního rozpočtu za rok 1998 z krátkodobého na dlouhodobý dluh, doporučuji sněmovně propustit tento vládní návrh zákona do druhého čtení s tím, že všechny ostatní otázky, jak jsem je zde nastínil, by měly být řešeny v rámci jednání výborů či druhého čtení a měly by vyústit spíše možná v zúžení, zpřesnění či korekci tohoto podle mého názoru v některých oblastech až příliš extenzivního zákona, který se podle mého názoru snaží sněmovně odejmout některé její rozhodovací či kontrolní pravomoci v oblasti rozhodování a kontroly státního dluhu. Tolik má úvodní zpráva.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Nehlásí se do ní nikdo. Končím obecnou rozpravu k tomuto bodu.

Vzhledem k tomu, že nezazněly žádné návrhy na vrácení ani na zamítnutí, ptám se pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Nepřeje. Pan zpravodaj pravděpodobně také ne.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. V rozpravě žádné návrhy nezazněly. Ptám se, zda má někdo další návrh. Není tomu tak.

Kromě toho se bude ještě hlasovat o zkrácení lhůty pro jeho projednání ve výborech o 20 dnů. Tyto návrhy budou předneseny zítra, až se o nich bude hlasovat.

V tuto chvíli přerušuji jednání tohoto bodu.

Dalším bodem je bod

Prosím ministra financí a předsedu prezidia Fondu národního majetku Ivo Svobodu, aby předložený tisk včetně stanoviska vlády odůvodnil.

Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení přítomní, výroční zpráva a účetní závěrka Fondu národního majetku České republiky se předkládá Poslanecké sněmovně ke schválení jako každý rok ve smyslu § 9 odstavec 2 zákona číslo 171/1991 Sb.

Opožděné předložení tohoto materiálu Poslanecké sněmovně je způsobeno skutečností, že sněmovna odvolala dne 17. 4. 1998 většinu členů prezidia, které se tím stalo neusnášeníschopné. Vlastní materiál byl z tohoto důvodu předkládán k projednání ve vládě České republiky po částech.

***