(18.30 hodin)
(pokračuje Exner)
Jestliže si tato čísla převedete do toho, kolik stěžovatelů v jednotlivých zemích se na ombudsmana obracelo, vyjde vám, že každoročně tato instituce pomohla vyřešit problémovou situaci minimálně stovkám, ale v případě Polska tisícům žadatelů, kteří v normální proceduře se svého práva nedomohli.
Já jsem také proti tomu, aby rostl počet institucí v naší zemi. Jenom si připomeňme, že na této schůzi už jsme schválili další kancelář v souvislosti s povinným ručením, že jsme schválili další kancelář v jiném zákoně, ale protože tady jde o oblast, která se bezprostředně dotýká toho, že lidé, kteří často už neměli jinou šanci, se prostřednictvím této možnosti domohli svého práva, pak se domnívám, že jde o záležitost, kterou je potřeba minimálně prodiskutovat velmi podrobně a zvážit prostřednictvím projednání ve výborech ve druhém čtení.
Chtěl bych vás informovat o tom, že síla ombudsmana, jak naprosto správně bylo řečeno, není v tom, že může spory rozhodnout, ale v tom, že může napomoci tomu, aby spory nebo věci byly napraveny a rozhodnuty správně. K tomu, aby neuplatňoval jenom váhu své autority, přičemž ale musím konstatovat, že všichni ombudsmani, se kterými jsem já i moji kolegové poslanci měli možnost hovořit, byli lidé, kteří požívali vysoké autority - k tomu neslouží jenom právě ta osobní autorita, ale váha celého systému. A v tomto systému je jeden velice důležitý prvek a to je zveřejňování všech případů, resp. těch případů, které jsou hodny zveřejnění, ombudsmany a jejich úřady.
V některých zemích, např. v Rakousku, za tímto účelem má ombudsman vyhrazen ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích svůj pravidelný týdenní čas, aby takového právo mohl uplatnit. Konkrétně ve veřejnoprávní televizi v Rakousku je to 15 minut týdně na to, aby byla veřejnost seznámena s aktuálními věcmi, které ombudsmani řeší, a s problémy a také s výsledky, které jsou spojeny s touto prací. Prostřednictvím zveřejňování, prostřednictvím projednávání v parlamentech, prostřednictvím projednávání v jiných státních institucích vzniká také druhotně velmi významný výchovný efekt. Setkali jsme se např. ve Švédsku s tím, že podání došlá úřadu ombudsmana jsou v podatelně zaregistrována a poté, předtím, než se s nimi může seznámit jakýkoliv úředník, jsou vyložena veřejně proto, aby se s nimi mohly seznámit sdělovací prostředky, což také sdělovací prostředky v této zemi činí.
Informovali nás lidé pracující v úřadu ombudsmana o tom, že často se jim stává, že již večer v televizi je reportáž o tom, čeho se konkrétní podání týká, s možností, aby se k němu vyjádřily obě strany, a ombudsman je tak z druhé strany také tlačen k tomu, aby věc nenechal ležet a své stanovisko k ní zaujal co nejdříve.
To, že tímto způsobem je zveřejňován případ špatného jednání veřejných institucí s občany, to, že v těchto případech jsou také zveřejňovány důvody neoprávněných podání, vede nepochybně k tomu, že styk občanů se státní správou a práce státní, případně i veřejné správy celkově se postupně zlepšuje.
Pokládal jsem na základě vystoupení, která mně bohužel často připadala v této věci založená na nízké informovanosti, za správné, abych tyto věci uvedl, a chtěl bych doporučit poslancům, aby se pokud možno v hojné míře zúčastnili semináře, který již byl k této problematice v PSP ČR oznámen, a byl bych velice rád, kdybychom dali zákonu šanci aspoň do toho seznámení, aby zůstal v jednání. Chci vás na základě toho ještě jednou vyzvat, abyste souhlasili s propuštění zákona do dalšího jednání.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Exnerovi, dále se hlásí do rozpravy pan poslanec Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, zahájili jsme diskusi nad tématem ombudsmana. Navázal bych tady na kolegyni Němcovou, která tady uvedla několik důvodů, proč zrovna nemůže být ombudsman a proč nemůže plnit své úlohy, tak jak se od něho očekává, a dokazovala to na příkladu Matiční ulice. Tento případ je velice zajímavý, nemyslím si však, že by byl průkazný, neboť zde všichni zúčastnění o nic nežádají, ba naopak člověk, na kterého poukazovala, že to řeší a řeší to špatně, je tam vlastně z moci vyšší nebo do toho zasahuje bez toho, že by ho někdo o něco požádal. Asi v tom je pravda, ale právě to je argument pro to, že tato záležitost není řešena žádnou úpravou postupu či přístupu k tomuto problému. A v tom je hlavně ta otázka.
Druhá věc je samotný průběh té akce, která podle mě je velmi nešťastná, ale myslím, že právě tento dokazovaný příklad je podpůrným argumentem pro zřízení této funkce. Není to proto, že by prostě tato funkce byla vyloženě sama o sobě, ale skutečně ten člověk, který ji bude zastávat, si určitě ostruhy, pro které do této funkce bude postaven, musí vydobýt dřív a určitě na jiných kauzách a prokázat svoji objektivitu, svoji nestrannost a svůj přístup k této věci.
Dále potom chci říci jenom toto: hovořila dále v současné době v rámci transformace veřejné správy o krachující veřejné správě. Nevím, co přesně měla na mysli, domnívám se, že právě státní správa prokazuje v této době změn velikou činorodost pro to, aby si obhájila své pozice a dobyla další. Co se týče peněz na ombudsmana, i toto je otázka, protože samozřejmě každá funkce něco stojí a musí se zřídit. Nevím, kdo z vás jezdí Chotkovými sady nahoru, kdo si prohlíží, jak se nám rozrůstá a vylepšuje náš Pražský hrad, nejen o památky, ale i o různé pozinkované, řekl bych, možná hračky pro děti, či prolézačky, nadlézačky. Určitě to není zadarmo a myslím si, že právě v rámci úspor státního rozpočtu bychom s tím mohli počítat v příštím roce a příslušně krátit tento rozpočet.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se někdo dále do rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu k tomuto bodu. Nyní vidím přihlášku předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, řeknu asi překvapující zprávu, když bych v tuto chvíli požádal o přestávku, která přesáhne 19. hodinu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, děkuji registruji tuto žádost a v tuto chvíli přerušuji jednání této schůze a oznamuji, že na základě hlasování této Poslanecké sněmovny bude tato schůze pokračovat v úterý 8. června 1999 ve 14.00 hodin, a to projednáváním tohoto bodu, závěrečnými řečmi navrhovatele a předkladatele a posléze hlasováním. Na shledanou.
(Schůze přerušena v 18.40 hodin.)
***