(16.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
Současná úprava zákona praví, že právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce.
Pozměňovací návrh pak zní: Právnická nebo fyzická osoba plní běžné úkoly vyplývající z předmětu její činnosti především prostřednictvím svých zaměstnanců.
Jedná se o různý výklad mezinárodních dokumentů, a to zejména Listiny základních práv a svobod, Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
Domnívám se, že pozměňovacím návrhem se naplňují výše uvedené listiny.
To, čemu brání § 1 odst. 4 uložením povinnosti používat pro běžné činnosti pouze vlastní zaměstnance, je a musí být zcela běžně překračováno, ať už se tomu říká obchodní spolupráce, nebo kooperace.
Logika konkurenčního boje na trhu zakázek, logika růstu malých firem, logika podpory podnikání působí přímo pro porušování tohoto ustanovení. Zkoušel někdo podnikat tak, že nejdříve vezme zaměstnance a pak hledá zakázky? To je stávající problém restrukturalizace velkých firem. Je to přesně naopak. Nejdříve se bojuje o zakázku. Jestliže mluvíme o rozvoji podnikání, pak zajisté tato zakázka bude přesahovat současné kapacitní možnosti firmy. Bohužel zakázky na trhu, a to ani naše státní zakázky, nejsou dlouhodobé, aby podnikatel mohl okamžitě zajistit všechny kapacity potřebné pro plnění běžných úkolů zakázky vlastními zaměstnanci a mohl tak nastartovat růst své firmy. Část kapacit dle únosné míry rizika pokryje zvýšením počtu zaměstnanců a část porušením § 1 odst. 4 zajistí smlouvou o dílo. Lukrativní zakázky o vysoké ceně, ale krátkém termínu plnění lze zajistit i náborem vlastních zaměstnanců. Důsledky a rizika, které z toho pro firmu vyplynou, není těžké si představit. (Potlesk.)
Mám k dispozici judikát zabývající se tímto paragrafem. Nezpochybnil žádnou z uzavřených smluv o dílo, ale konstatoval a rozhodl, že byl porušen existující paragraf 1 odst. 4 zákona o zaměstnanosti. Nedá se tím pádem vyloučit možnost zneužití tohoto paragrafu v konkurenčním boji firem o zakázky.
Nyní se vrátím zpátky k námitce, že dojde ke zhroucení plateb do státní kasy a nekontrolovatelnému přílivu cizinců.
Prosím pěkně, řešme výběr daní v zákonu o daních z příjmu, výběr zdravotního a sociálního pojištění prostřednictvím příslušných zákonů, pobyt cizinců v příslušném zákonu, v mezinárodních smlouvách a v krajním případě vízovou povinností a nechtějme omezením trhu práce řešit problematiku jiných zákonů. Mám na mysli celý trh, který dává práci, ne pouze trh zaměstnaneckých příležitostí. Nepoužívejme při argumentaci klacek o ochraně zaměstnanců před nepohodou trhu. Vše se dá zakotvit do smlouvy dvou subjektů a podpis smlouvy je svobodným rozhodnutím každého svobodného občana. Každá ne nezbytná pravomoc státu ukrajuje ze svobody občanů rozhodovat se podle svého vlastního rozumu, podle svých cílů. Zvýšení svobody občanů podněcuje jejich aktivitu.
Co je vlastně společenskou objednávkou pro zákon o zaměstnanosti v současné době? Bezpochyby je to zvýšení flexibility pracovní síly, podpora podnikání, zvýšení zaměstnanosti, rozvoj malého a středního podnikání. A to vše vám nabízí pozměňovací návrh pod značkou B1.
Další pozměňovací návrhy, tj. návrh výboru uvedený pod čísly A22 a 23 a návrh pana poslance Zdeňka Kořistky, rozšiřují škálu správních poplatků týkajících se zaměstnávání cizinců. Návrhy vznikly na základě doporučení ředitelů úřadů práce, tedy z praxe, a doporučuji je ke schválení.
Dále jsou zde tři návrhy směřující ke zvýšení horní hranice hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání. Vládní návrh obsahuje zabezpečení maximálně do výše 1,5násobku životního minima, návrh výboru A14 do 2,5násobku a návrh pana poslance Krásy do trojnásobku životního minima a návrh pana poslance Voláka označený písmenem L je průlomový, protože odstraňuje horní hranici úplně.
Ráda bych pana poslance Voláka upozornila na to, že se příslušný odvod do státního rozpočtu nazývá příspěvek na politiku zaměstnanosti, a nikoli pojištění. Je to tedy transfer od zaměstnaných k nezaměstnaným. Umím si velmi dobře představit zneužívání takto postaveného systému. Představa, že propuštěný manažer s průměrným platem 200 tisíc korun měsíčně dostane po dobu tří měsíců 60 % průměrného čistého výdělku a další tři měsíce 50 %, není od věci. Vzhledem k rostoucímu schodku státního rozpočtu doporučuji nepřijmout žádný z těchto návrhů a ponechat původní návrh zákona.
Dále jsou zde návrhy na změnu hmotného zabezpečení, které se stanovuje procentně z průměrného čistého výdělku uchazeče o zaměstnání. Vládní návrh nastavuje výši hmotného zabezpečení na hodnotu před tzv. balíčky, návrh pana poslance Jaroslava Štraita C2 a C3 oproti vládě podporu navyšuje, zatímco návrh pana poslance Václava Krásy označený F1 naopak oproti vládě podporu snižuje, když ji nastavuje na úroveň "balíčků".
Zde sněmovně doporučuji hlasovat pro návrh pana poslance Krásy.
V žádném případě nedoporučuji schválit návrh pana poslance Štraita s označením C1 na prodloužení doby pobírání hmotného zabezpečení ze šesti měsíců na devět.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, paní poslankyně. Paní kolegyně, páni kolegové, prosím o ztišení atmosféry v sále. Já sice chápu, že většina z vás má pocit, že to, co paní poslankyně říká, je značné zneužití závěrečného slova zpravodaje, ale já jako předsedající jí nemohu odebrat slovo. (Potlesk.) Paní poslankyně má tudíž právo svoji řeč dokončit a velmi prosím, aby to bylo v klidném a důstojném prostředí.
Poslankyně Alena Páralová: Tak tedy ještě jednu poslední větu: Vyzývám sněmovnu, aby v zájmu této země nepodlehla populismu. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní zpravodajce, přestože upozorňuji na to, že výzvy obvykle nebývají součástí zpravodajských zpráv.
Pan místopředseda vlády Špidla žádá o možnost doplnění svého závěrečného slova a udílím mu k tomu prostor. Pouze bych ráda poprosila zpravodajku i navrhovatele, aby tady v tuto chvíli nevznikla v rámci závěrečných slov diskuse mezi nimi dvěma, byla by to pro mě pravděpodobně procedurálně velmi obtížná záležitost.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Nemusíte mít obavu, jenom popíšu ve dvou větách problém bodu B1, kde paní poslankyně Páralová se zmínila o tom, že by hrozilo narušení důchodového systému.
Mechanismus je následující: Průměrný zaměstnanec má pojišťovací základ 11 tisíc Kč, průměrná OSVČ 3 100 Kč. Kdyby se přešlo ve velkém stylu, což by tento zákon mohl vyvolat, na poměry směřující k osobám samostatně výdělečně činným, nemohl bych garantovat stabilitu důchodového systému v příštím roce. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli prosím paní zpravodajku, aby oznámila postup při hlasování a poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim stručně vyjádřila spolu s navrhovatelem.
Poslankyně Alena Páralová: Vážená paní místopředsedkyně, navrhuji, abychom postupně hlasovali o jednotlivých pozměňovacích návrzích v pořadí, jak jsou uvedeny v tisku 93/2, s tím, že v případě, že budu podle § 72 odst. 2 zákona o jednacím řádu sněmovně navrhovat orientační hlasování, uvedu to bezprostředně před hlasováním o tomto bodu.
***