(16.30 hodin)

(pokračuje Špidla)

Navrhnu legislativně technickou úpravu, přičemž žádám o procedurální hlasování o tom, zda sněmovna považuje za možné takovouto úpravu předložit, protože soudím shodně s předchozí úpravou, že je to na hranici legislativně technických úprav. Znění: v bodu 27 se vypouštějí slova "jeho uskutečněním" a nahrazují se slovy "ukončením pracovních poměrů".

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane místopředsedo, možná by bylo dobré, kdybyste nám řekl celý text článku, aby z toho bylo možné jasně vyvodit, zda se skutečně jedná pouze o legislativně technickou úpravu, nebo o změnu.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Klíčový text zní: v důsledku kterých dojde ke kolektivnímu uvolňování zaměstnanců, zahájí projednávání tohoto uvolnění včas, nejpozději 60 kalendářních dnů před jeho uskutečněním, s cílem dosáhnout dohody atd. Navrhuji nahradit slova "jeho uskutečněním" slovy "ukončením pracovních poměrů", protože to nemění smysl odstavce, ale v debatách se ukázalo, že pro lidi, kteří nejsou právně dokonale erudovaní, to přináší výkladové problémy.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Rozumím vašemu návrhu, pane místopředsedo. Nebude-li námitek, rozhodneme i o tomto vašem návrhu v procedurálním hlasování, zda je možné jej přijmout jako legislativně technické zpřesnění.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 392. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 392 z přítomných 138 se pro vyslovilo 75, 47 bylo proti. Tento návrh byl přijat.

 

Hlásí se dále někdo do rozpravy ke třetímu čtení tohoto návrhu zákona? Není-li tomu tak, končím rozpravu ke třetímu čtení.

Nyní se ptám, zda si paní zpravodajka či pan navrhovatel přejí přednést závěrečná slova. Slovo má pan místopředseda Špidla.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokusím se velmi krátce shrnout základní přínosy. Zákon byl formulován na základě praxe úřadů práce. Jeho nejdůležitějšími přínosy jsou lepší ochrana našeho trhu práce před ilegálním zaměstnáváním, možnost zahájit činnost soukromým zprostředkovatelnám práce, mírné zvýšení hmotného zabezpečení, a tím zlepšení situace nezaměstnaných v době vysoké míry nezaměstnanosti. V neposlední řadě je to přiblížení se ke směrnicím Evropské unie. V tomto směru je zákon krokem na základní strategické cestě k Evropské unii.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Špidlovi. Nyní prosím paní zpravodajku, aby přednesla závěrečné slovo a poté proceduru hlasování.

 

Poslankyně Alena Páralová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych okomentovala předložené pozměňovací návrhy obsažené v tisku 93/2.

Návrh zákona stanovuje, že po třech letech zaměstnání cizince na území České republiky je možné tomuto cizinci vydat nové povolení k zaměstnání nejdříve po uplynutí 12 měsíců. Vznikají obavy, že ustanovení postihne i kmenové zaměstnance, popř. manažery velkých firem a bankovních domů.

Je v zájmu České republiky podporovat vstup zahraničních firem a jejich kapitálu. Do této oblasti směřují dva pozměňující návrhy. Návrh výboru číslo A7, který dává možnost řešení mezinárodní smlouvou, a návrh pana poslance Payna pod značkou H. Doporučuji přijmout oba návrhy, jak zde přednesl pan poslanec Payne.

Velmi nešťastné jsou návrhy na zavedení sankcí pro zaměstnavatele, kteří nedodrží kvóty zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností. V současné době jsou tytéž kvóty již zavedeny nařízením vlády. Odvody však jsou nevymáhatelné. Ponechávám stranou fakt, že je problematika řešena sankcemi, a nikoli pozitivní motivací, což se posléze obrátí proti handicapovaným osobám.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, paní poslankyně. Paní kolegyně, páni kolegové, velice rád bych vás poprosila o ztišení v sále, aby paní poslankyně Páralová mohla hovořit v trochu důstojnějším prostředí. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Alena Páralová: Máme k dispozici dva pozměňovací návrhy. Návrh pana poslance Václava Krásy a návrh výboru, který je původně taktéž z dílny pana poslance Krásy. Vím, že v této sněmovně existuje politická vůle přijmout jeden z těchto návrhů. Upozorňuji, že oba návrhy jsou věcně velmi problematické. Nezbývá mi než doufat, že ministerstvo vydá k těmto - troufám si říci - paskvilům dobrý prováděcí předpis, aby se co nejvíce zmírnily negativní dopady do praxe.

Dovolte mi, abych se věnovala návrhům pod body F3 a F4. Pod písmeny A - C se v odstavci 3 uvádějí formy plnění povinností zaměstnavatele. Obdobně odstavec 4 charakterizuje pod písmenem A - C jako povinnost. Naproti tomu tentýž odstavec označuje postup úřadů práce při vyměření penále jako sankci. Návrh tedy koncipuje odvody zaměstnavatele v případě nesplnění povinného podílu jako sankci. Vzhledem k tomu, že by měl být odvod posuzován jako forma plnění povinností zaměstnavatele ve vztahu k osobám se změněnou pracovní schopností, a nikoliv jako sankce, je tento návrh z legislativního hlediska nepřijatelný. Návrh je vnitřně rozporný, neboť používá pro jednoznačnou povinnost zaměstnavatele různé pojmy s rozličnými právními důsledky - sankční odvod, penále - které mohou vyvolávat další procesně administrativní postup zaměstnavatele, žádost o prominutí penále, sankce apod. ve vztahu k orgánům, které sankce vymáhají. Stanovením sankce se návrhy odstavce 3 a 4 § 24 dostávají do vzájemného rozporu.

Ještě jednou zdvořile žádám sněmovnu, aby zvážila, zda nepočkáme na naplnění Národního plánu zaměstnanosti, kde se problematika zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností řeší s plnou vážností a komplexně. Tím, že návrh prošel výborem, mají Ministerstvo práce a sociálních věcí i Ministerstvo financí signál o vůli této sněmovny problém řešit. Mají signál o objednávce této sněmovny. Myslím, že nikdo z nás nepochybuje o tom, že pan ministr Špidla je připraven právě tímto směrem posunovat tým ministerstva k co nejrychlejšímu řešení.

Opět vyzývám sněmovnu, aby nepodlehla populismu a z důvodů věcných oba tyto návrhy - tedy návrh A17 a spojený návrh pod čísly F3 a F4 - zamítla.

Dále mi dovolte dotknout se pozměňovacího návrhu pod značkou B1. Původně jsem chtěla tento návrh odůvodnit pouze zjednodušující zkratkou, ale po zjištění, že existují různé interpretace základních pojmů práva na práci a práva na zaměstnání, že každý chápeme jinak společenskou objednávku plněnou tímto zákonem a že slovíčko "především" by mohlo údajně způsobit kolaps důchodového systému a nekontrolovatelný příliv cizinců, dovolím si zde uvést podrobnější zdůvodnění.

Jedná se o známý odstavec 4 § 1 zákona o zaměstnanosti, který byl do zákona vložen v rámci startování daňové a sociální reformy v roce 1993. Jde o oslabení příležitostí k volnému podnikání, o antiliberální úpravu, která měla usnadnit kontrolní mechanismy nových úřadů pracujících s novými lidmi podle nových zákonů. Pozměňovací návrh se snaží reagovat na novou situaci na trhu zakázek, trhu práce i na skutečnost, že po šesti letech práce již umějí finanční úřady, správa sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovny na jisté uvolnění efektivně reagovat.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP