(11.50 hodin)
Poslanec Pavel Svoboda: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych tento ústavní návrh uvedl do širšího rámce, protože je vhodné, abychom změny všech ústavních pořádků a právních řádů vůbec neposuzovali z hlediska našich domácích potřeb a tradic, ale abychom je srovnali s ústavními systémy a právním řádem zemí Evropské unie, do které - jak věřím - budeme časem přijati.
Chci tedy upozornit na to, že v Evropské unii z 15 členských států je referendum součástí ústavního systému ve 12 zemích, z toho v 11 psaných ústavách, ve dvanácté zemi, to je Velká Británie, se přijímají zvláštní ústavní zákony pro každé jednotlivé referendum. Úprava referenda v jednotlivých ústavách je různá a různá je i šíře referenda od relativně restriktivní úpravy až po úpravy velmi složité, obsahující celý komplex různých lidových hlasování.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento ústavní návrh vychází z toho, že náš ústavně politický systém je založen na fungování zastupitelské demokracie a že referendum má být - a to zdůrazňuji - mimořádným doplňujícím prostředkem této zastupitelské demokracie. Pokud jde o užívání referenda, myslím si, že je nutné tento ústavní instrument používat pouze v těch případech, které se vztahují ke vstupu České republiky do svazku s jinými zeměmi, s nimiž je spojeno omezení státní suverenity. V tomto případě pouze o vstupu České republiky do Evropské unie.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh ústavního zákona je podle mého názoru skutečně přijatelný - a to podtrhuji - pro všechny parlamentní strany. Věřím, že k příznivcům i přes nesouhlasné stanovisko, se kterým nemohu souhlasit, patří i vláda.
Pokud jde o prováděcí předpis k projednávanému návrhu ústavního zákona, vycházím ze skutečnosti, že této sněmovně byl předložen návrh prováděcích předpisů sice původně k jinému návrhu ústavního zákona, ale použitelný i k provedení projednávaného návrhu ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dosud jsem z vašich řad neslyšel jakékoli zpochybnění potřeby referenda o vstupu naší země do Evropské unie. Pokud tento stav stále ještě platí, žádám vás o podporu mého návrhu. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh ústavního zákona dokončuje velkou diskusi o institutu referenda v našem ústavním systému v této Poslanecké sněmovně. V Poslanecké sněmovně již v poslední době bylo projednáno více návrhů na referendum. Lze ocenit podle mne jakýkoli návrh, který zavádí institut referenda do našeho ústavního systému. Rovněž lze ocenit i to, aby při vstupu České republiky do Evropské unie bylo v této věci rozhodováno nejdříve referendem.
Nicméně se nedomnívám, že naše ústava stojí na stanovisku, že by mělo být referendum zavedeno ústavním zákonem, vždy konkrétním zákonem pro konkrétní případ. Nemyslím si, že bychom měli schválit takovou normu, která by omezovala institut referenda pouze na přijetí do Evropské unie. Tento filozofický rozdíl v přístupu k referendu je podle mne také hlavní důvod nesouhlasného stanoviska vlády, když ostatní legislativní námitky vlády by byly řešitelné dalším projednáváním návrhu zákona. I z toho důvodu, že sněmovna vlastně již ve druhém čtení bude projednávat na příští schůzi jiný návrh ústavního zákona o referendu, který má obecnou povahu a který umožňuje i konání referenda o předpokládaném vstupu České republiky do Evropské unie, se domnívám, že sněmovna by se měla soustředit na tento ústavní zákon a tento návrh by neměl být připuštěn do dalšího čtení. Navrhuji zamítnutí.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Do rozpravy, kterou otevírám, se přihlásil pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, vážení shromáždění, chci se připojit k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu ústavního zákona, a to zejména proto, že si myslím, že naší ústavní kultuře neodpovídá přijímání zákonů pro jednotlivé případy. Naše právo jako celek a ústava zvláště jsou založeny na tom, že stanoví pravidla pro neurčený počet případů, neřeší jednotlivé konkrétní záležitosti.
Samozřejmě lze namítnout, že v minulém období jsme přijali takový ústavní zákon. Je to pravda, byl to ústavní zákon o zkrácení volebního období, ale všichni si dobře vzpomínáme - pokud jsme tu tehdy byli - že to bylo východisko z nouze, protože ústava nedávala ústavní možnost pro řešení tehdy vzniklé politické krize. Z tohoto jednotlivého případu by se neměl stát precedens. Měli bychom obnovit to, co je normální v systému kontinentálního práva i v systému práva českého včetně české ústavní tradice.
Znovu připomínám, že ústava stanoví v článku 2 odstavec 2, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Čili je tam vid nedokonavý. Počítá se s tím, že takovýchto případů vykonávání státní moci přímo lidem může být více. Záleží právě na formulaci ústavního zákona. Podle mého soudu není pro nás přijatelná ústavní praxe Velké Británie, která nemá psanou ústavu. V poslední době, jak je známo, konala několik referend - referendum o řešení situace v Irsku, referendum o autonomii Skotska, referendum o autonomii Walesu, ale pro každý takový případ přijímala zvláštní zákon. Ale to souvisí opravdu s jiným typem právního systému, než je systém náš.
My bychom měli tedy přijmout obecný zákon o referendu. My - a myslím, že mluvím za všechny své kolegy - jsme pro to, aby, pokud dojde ke vstupu do Evropské unie, to bylo spojeno s lidovým hlasováním, ale jemu by měl předcházet obecný zákon o referendu, na jehož základě by bylo lidové hlasování vypsáno. Opakuji tedy svůj návrh na zamítnutí.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako další se přihlásil místopředseda sněmovny Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, ve svém vystoupení v rámci prvého čtení bych si dovolil nejprve upozornit na obecnou souvislost tohoto zákona s tím, co již zmínil můj předřečník pan kolega Jičínský, a to je obecné téma referenda. V tuto chvíli - projednáváme-li tento návrh zákona - se setkáváme s odlišnou koncepcí, která nám až dosud byla předkládána, kdy prvotní návrhy, které sem přicházely a ještě jsou v Poslanecké sněmovně, znamenají obecný ústavní zákon o referendu, následně zákon prostý "prováděcí", zatímco zde máme koncepci tzv. ad hoc referenda, tudíž speciálního ústavního zákona o tom, k čemu referendum provádět.
Souhlasím pouze s částí toho, co říkal pan kolega Jičínský. To znamená, že potřebujeme zákon o referendu, nicméně bych ho definoval jako zákon prováděcí. To znamená zákon prostý, podle kterého bude jasné, jakým způsobem referendum prováděno bude, jak bude postupováno v jednotlivých krocích. Nicméně tento zákon má povahu podle mého názoru ryze technickou.
Co ovšem je důležité: je důležité se rozhodnout a zvážit, zda chceme jít cestou širokého zákona, který by skutečně umožňoval téměř ke všemu za jakýchkoli okolností vypisovat referendum, nebo zda přijmeme praxi, která nám je navrhována navrhovateli, že v každé zásadní otázce, kdy to bude parlament považovat za důležité, bude vypsáno speciální referendum na základě speciálního ústavního zákona.
***