Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(10.00 hodin)

(pokračuje Horníková)

Ztotožňuji se se stanoviskem vlády, které uvádí, že většina i dalších ustanovení tohoto zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor z roku 1990 je již překonána. Musím říci, že jsem si prostudovala legislativní plán vlády a prostudovala jsem si materiál, o který požádal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ve kterém žádáme vládu, aby dala své stanovisko, jak hodlá časově některé zákony předkládat. Bohužel tato úprava zákona, kterou vláda připravuje, doposud není v Poslanecké sněmovně, není ani na programu 14. schůze a obávám se, že tato novela nebude včas předložena tak, aby účinnost této novely mohla platit od 1. ledna roku 2000. Stojíme teď tedy před otázkou, zda bude předložena úplná novela, úplná právní nová úprava nájemních vztahů k nebytovým prostorám, nebo zda bude provedena pouze úprava tak, jak ji předkládá předkladatel, zda bude včas připravena úprava občanského zákoníku a následně, zda může dojít k úplnému zrušení zákona 116. Obávám se, že vláda nepředloží včas to, co slibuje, a proto jednoznačně doporučuji, aby tato předloha novely zákona 116, tak jak zde byla přednesena zpravodajem, byla propuštěna do druhého čtení.

Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Hofman.

Poslanec Jiří Hofman: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, toto ustanovení zákona 116/1990 Sb. bylo aktuální v rámci malé privatizace, kdy se obce vyjadřovaly k nájmu nebytových prostor. Dnes se toto ustanovení § 3 jmenovaného zákona jeví vysoce nadbytečné a tvoří určitou překážku v rámci soudních sporů vymáhání nájemného z těchto nebytových prostor, protože spíše nahrává těm neplatičům, kteří tyto nebytové prostory neplatí.

Toto jsem projednal s panem ministrem Císařem a dostali jsme věcný návrh novely zákona 116/1990 Sb., který jsem postoupil spolupředkladateli panu poslanci Sehořovi. Jasně se tam říká, že toto ustanovení je nadbytečné, a toto ustanovení je navrhováno vypustit z tohoto zákona. Bylo přislíbeno, že tato novela tohoto zákona bude do sněmovny předložena v průběhu září, kdy projde legislativní radou vlády a bude zpracována. Do té doby tato záležitost je aktuální, protože ztěžuje soudní spory. Právě proto bych doporučil tuto novelu zákona pustit do druhého čtení. Vždy je dost času, když přijde vládní návrh zákona 116/1990 Sb., tuto novelu stáhnout jako nadbytečnou nebo sloučit projednávání těchto dvou novel tohoto zákona.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Vidím, že se do obecné rozpravy nikdo další nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Nepředpokládám, že by navrhovatel a zpravodajka chtěli vystoupit. Proto se budeme zabývat návrhem na přikázání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Má někdo nějaký jiný návrh? Ne-li, přistoupíme k hlasování. Vidím vás tady velmi málo, tak bych vás raději odhlásil. Zaregistrujte se svými hlasovacími kartami.

Dám hlasovat o tom, kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 270 z přítomných 126 poslanců, bylo 108 pro, proti 6.

Návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodajce.

Přecházíme k dalšímu bodu, kterým je

Než poprosím pana senátora Rychetského, aby uvedl tento návrh, opravdu prosím o klid v jednací síni.

Pan poslanec Hofman úspěšně vystoupil a telefonuje tady. Prosím, netelefonujte. Tak je to někdo jiný.

Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, z pověření Senátu vám zde předkládám návrh zákona, kterým by mělo dojít k novelizaci zákona nesoucího název zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců. Je to platový zákon pro ústavní činitele.

Tento zákon je po delší dobu předmětem soustavné, velmi často opakované publicity, jak u veřejnosti, tak u sdělovacích prostředků. Je to zákon, kterým si Parlament České republiky, a to sobě a dalším představitelům státu a dále všem soudcům v této republice, stanovil plat a další náležitosti spojené s výkonem jejich funkce. Publicita, která je tomuto zákonu věnována, je mnohdy velmi zkreslující a tento zákon je dokonce často podáván jako norma, kterou si ústavní činitelé, mám na mysli zákonodárce, uzákonili jakési neoprávněné výhody, někdy se dokonce říká, že nepřiměřeně vysoké platy.

Dovolte mi, abych jménem předkladatele, tj. Senátu, zdůraznil, že tento postoj, toto stanovisko Senát Parlamentu České republiky nesdílí. Všichni víme, že platy ústavních činitelů v České republice, ať již ve srovnání s platy v soukromém sektoru, nebo s platy ústavních činitelů v ostatních, jak západoevropských, tak východoevropských zemích, jsou naprosto srovnatelné, dokonce v řadě případů lze říci, že relace těchto platů jsou, pokud se týká České republiky, pod průměrem Evropy.

Senát se přesto domnívá, že kritika směřovaná na adresu tohoto zákona je oprávněná. Protože tento zákon obsahuje vskutku několik ustanovení zakládajících neoprávněné výhody, dalo by se říci ustanovení, která v některých případech jsou dokonce absurdní, a dále tento zákon obsahuje jedno ustanovení, které je v lepším případě neústavní, na hranici ústavnosti, v horším případě je ustanovením protiústavním.

Předložený návrh na novelizaci tohoto zákona si tedy nečiní aspirace na změnu základní koncepce zákona, nečiní si aspirace na to, aby zákon doznal větších změn než pouze těch, kterými se pouze odstraní prokazatelné duplicity, absurdity, a to jedno ustanovení, které jej činí normou na hranici ústavnosti.

***