(11.30 hodin)
(pokračuje Vetchý)
Může být přijat samostatně jako speciální zákon, který upravuje právě ty oblasti, o kterých jsem hovořil. Jinak mám tady poznámku, že SOFA byla projednána v Poslanecké sněmovně v Parlamentu v České republice v roce 1996, PFP SOFA společně s tím. Mám tu pořadové číslo, pod kterým vyšly.
Jinak vás chci upozornit, že při své poslední návštěvě ve Francii jsem jednal na Ministerstvu obrany o tom, aby se upravovaly i další vztahy, vzájemné vztahy, dvoustranné vztahy v této oblasti a připravované jsou smlouvy s Francií a se SRN. Jinak nemám co k tomu dodat.
Co se týká údajné jednotky, to samozřejmě zjistím, ale vzhledem k tomu, že mnohé připomínky od poslanců KSČM, které tu zazněly, se nakonec ukázaly jako ne zcela podložené. Nebudu na ně reagovat. Panu poslanci to zjistím a odpovím.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Vetchému a udílím slovo přihlášenému místopředsedovi Poslanecké sněmovny Stanislavu Grossovi.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, nejsem si jist, jestli v tuto chvíli není povinností v logice věci podat návrh na odročení tohoto hlasování po projednání vládního návrhu na změnu Ústavy České republiky, protože by mi připadalo poněkud zvláštní, kdybychom v tuto chvíli propustili do druhého čtení tento prostý zákon, který je věcně vázán na schválení změny ústavy, a kdyby se poté stalo, že sněmovna v prvním čtení rozhodne o zamítnutí tohoto vládního návrhu na změnu Ústavy České republiky, tak bychom se poté dostali do trochu těžce řešitelné situace. V tuto chvíli bych požádal zpravodaje, jestli s tímto výkladem bude souhlasit, tak bych formálně tento návrh předložil. Pokud nikoliv a vyvrátí mé obavy, tak můžeme hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má zpravodaj Petr Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Děkuji. K této věci se vyjádřím. Tuto otázku jsem si s panem ministrem vyjasňoval a vzhledem k tomu, že ani on neodkázal ve svém úvodním slově na tuto souvislost, neučinil jsem tak ani já, ale vzhledem k tomu, že pan ctěný místopředseda této sněmovny tuto otázku znovu otevřel, nezbývá mi než to, co jsem pro úsporu času vynechal, zdůraznit. Tento návrh nemá žádnou věcnou souvislost s novelou ústavního zákona. Jedinou věc, a to je v § 1 a v § 2, definuje to, co předpokládá novela ústavy, to znamená rozdělení cizích vojsk na spojenecká a ostatní cizí. Jedině to, že je tu definuje, je jediná vazba na ústavu. Jinak to ostatní je opravdu technicistní norma, která se zabývá právními důsledky pro hostující vojáky a pro naše občany, kteří by nějakým způsobem se dostali do střetu s těmito hostujícími vojáky. O ničem jiném není. Je absolutně nezávislá na tom, jak dopadne změna ústavy, a to i proto, že vždycky bude někdo rozhodovat. Jestli bude rozhodovat parlament, nebo vláda, je v této věci naprosto bezpředmětné. Domnívám se, že není vůbec nutné tuto záležitost svazovat, a asi by bylo dobré zeptat se pana místopředsedy, jestli na svém návrhu na odročení trvá, nebo ne.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano. Děkuji. Pan místopředseda Gross po tomto vysvětlení na návrhu netrvá.
Poslanec Petr Koháček: V tom případě, paní předsedající, bych jenom shrnul, že pan poslanec Frank dal návrh na zamítnutí, o kterém je potřeba hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 170, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 170 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 182 pro vyslovilo 19 a 141 bylo proti.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 171 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 171 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 183 pro vyslovilo 154 a jeden byl proti.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost.
Dalším bodem je
76.
Vládní návrh na sjednání Rozhodnutí Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími
a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé
o podmínkách pro účast České republiky v programech 5. Rámcového programu
Evropského společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje a demonstrací
(1998-2002) a ve výzkumných programech a výukových aktivitách
5. Rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum
a výukové aktivity (1998 - 2002)
/sněmovní tisk 185/ - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 185. Z pověření vlády tento návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan ministr Eduard Zeman, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Paní předsedající, dámy a pánové, budu ve svém úvodním slově velmi stručný. Jedná se o pokračování programů, které jsou běžným standardním mechanismem, a domnívám se, že by naše republika ani v tomto případě neměla zůstat mimo tento rámec. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Zemanovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vladimír Laštůvka.
Poslanec Vladimír Laštůvka: Paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, proti svému předřečníkovi nebudu tak stručný, a to z několika důvodů. Nicméně nebudu příliš napínat vaši trpělivost. Myslím si, že předložený tisk 185, který máme projednávat, je hoden pozornosti nejen pro svůj obsah, ale i pro svou formu. Obsah je naprosto zřejmý. Je to velmi významná záležitost pro nás, neboť nám umožní, aby Česká republika, především naši výzkumní a vývojoví pracovníci, se účastnila v rámcových programech Evropského společenství, a to nejen na jejich aktech, ale především v řídicích a rozhodovacích procedurách. To je věcná stránka předlohy.
Ta druhá je velmi důležitá podle mého názoru proto, že se poněkud vymyká běžným mezinárodním smlouvám, které běžně v této sněmovně projednáváme. Pevně věřím, že jak se budeme více blížit k Evropské unii, tak budeme takovýchto nařízení, směrnic či rozhodnutí evropských institucí projednávat podstatně více než doposud. Dovolte mi, abych při této příležitosti připomenul, že projednáváme návrh rozhodnutí Rady přidružení. Rada přidružení je zřízena čl. 104 Evropské dohody, zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně Evropskými společenstvími a již členskými státy na straně druhé. Podle čl. 105 je Rada přidružení složená ze členů jmenovaných vládou České republiky na jedné straně a ze členů Rady Evropských společenství a ze členů Komise Evropských společenství na straně druhé.
Podle čl. 106 Rada přidružení pro účely dosahování cílů této dohody je nadána pravomocí přijímat rozhodnutí a v případech v ní stanovených. Přijatá rozhodnutí budou závazná pro obě strany. Svá rozhodnutí a doporučení bude Rada přidružení formulovat po dohodě obou stran.
Účast České republiky v rámcových programech je založena na čl. 76 Evropské dohody, spolupráce ve vědě a technice. V bodě 3 čl. 76 dohody se praví: "Spolupráce podle rámcového programu společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje bude naplňována podle zvláštních ujednání, která budou sjednána a uzavírána v souladu s právními předpisy každé strany."
Vzhledem ke skutečnosti, že projednávané rozhodnutí má stanovit výjimky v některých zákonech České republiky, je návrh o rozhodnutích rady, v tomto případě Rady přidružení, předkládán s ohledem na čl. 49 Ústavy České republiky k vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky. Tak nemusí být vždycky. Má-li se Česká republika, a to zdůrazňuji na závěr, efektivně zúčastnit tohoto programu, je nezbytné, aby rozhodnutí Rady přidružení bylo schváleno do poloviny září 1999. Tady se dostávám k meritu důvodů, proč jsme opakovaně žádali, aby byl tento bod předřazen v jednání sněmovny.
Je třeba zdůraznit, že jsme zde v určitém časovém tlaku, neboť tento tisk byl projednán Evropskou radou v únoru 1999, Evropským parlamentem 24. 4. 1999. Rada ministrů pro výzkum jej projednala včera 20. 5. a v tento okamžik, 21. 5. 1999 zasedá Rada přidružení a na programu jednání je právě tento bod.
Vzhledem k těmto skutečnostem považuji za nezbytné projednat tento bod v nejkratší době a doporučuji Poslanecké sněmovně propustit předložený tisk do druhého čtení a především zkrátit lhůtu k projednávání ve výborech o 20 dnů. Navrhuji, aby tisk 185 byl projednán ve výboru pro evropskou integraci, v zahraničním výboru a ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu.
Děkuji vám za pozornost.
***