(10.40 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Jako další argument proti nárokovému principu držení zbraní je uváděna statistika vražd spáchaných legálně drženými zbraněmi, která podle těchto údajů dosahuje neuvěřitelných 89 %. Některá procenta tady již moji předřečníci zmiňovali. Musím říci, že statistiky, které Ministerstvo vnitra dalo k dispozici, jsou přinejmenším úsměvné. Při bližším pohledu se totiž ukazuje, že se jedná o číslo velmi zavádějící. Většinu z těchto zbraní tvoří také bodné a sečné zbraně, kuchyňské nářadí, kuchyňské nože. Jen 27,6 % připadá na legálně držené střelné zbraně, a i tento podíl by se jistě zmenšil, pokud bychom z něj vypustili legálně držené zbraně pro sportovní, lovecké a bezpečnostní účely a soustředili se pouze na zbraně určené k ochraně života nebo majetku, tedy na kategorii, která je především vládě tak moc trnem v oku.
Dámy a pánové, podmínky pro nabývání, vlastnictví, držení a nošení zbraní a střeliva lze nepochybně dále zpřísnit. Základním předpokladem takového kroku však je zachování rovnosti občanů před zákonem, zachování nárokového principu, který občanovi zaručí, že při splnění určitých, třeba i velmi přísných podmínek má právo na střelnou zbraň bez toho, aby musel prokazovat účel a důvod této své potřeby.
Návrat k povolovací policejní proceduře by byl nejen krokem zpět od právního státu, jak už jsem řekla, ale vyvolal by i řadu praktických problémů. Dosavadní držitelé zbraní by totiž mohli v masové míře raději nahlásit ztrátu nebo krádež, aby si tak mohli své zbraně ponechat, anebo v horším případě je nelegálně odprodat.
Navržené znění zákona by tak mohlo ve svém důsledku citelně zvýšit počet nelegálních nekontrolovatelných zbraní a nepřímo tak způsobit odliv zbraní z legální sféry přímou cestou k pachatelům trestných činů. A věřím, že toto je důsledek, který si nepřeje nikdo z nás, a věřím, že si toto nepřejí ani předkladatelé, ani tato vláda. A také proto se domnívám, že zákon je třeba odmítnout již v prvním čtení, protože celá jeho koncepce je naprosto špatná.
Připojuji se samozřejmě ke všem svým předřečníkům a navrhuji tento zákon zamítnout. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Vlastě Parkanové. Slovo má pan poslanec Milan Zuna, připraví se pan poslanec Ladislav Šustr.
Poslanec Milan Zuna: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Úvodem chci konstatovat, že nejsem a nikdy jsem nebyl držitelem žádné střelné zbraně, takže se nedá u mě hovořit o střetu zájmů. Tvrdím však, že nezadatelným právem každého občana je chránit své zdraví, život, majetek, a to i se zbraní. Způsob pro vydání oprávnění k nabytí a držení zbraně má být nárokový, tzn. že občan, který splnil předepsaná kritéria, byť byla sebepřísnější, má nárok na vydání a držení zbraně. Navrhovaný povolovací způsob, kdy úředník okresního ředitelství policie bude zkoumat, zda žadatel věrohodně doložil, že by mohl být ohrožen útokem na své zdraví, život nebo majetek, je pro mne naprosto nepřijatelný. Dále je pro mne nepřijatelné, aby bylo v kompetenci policejního úředníka rozhodovat, zda povolení udělí, či nikoliv.
Přijetí tohoto zákona by vracelo naši společnost zpět do totality. Je to další návrh zákona sociální demokracie, který nahrává protekci a korupci.
Z důvodů shora uvedených se připojuji ke všem svým předřečníkům a navrhuji tento zákon zamítnout v prvním čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Milanu Zunovi, slovo má pan poslanec Ladislav Šustr, připraví se pan poslanec Bohuslav Záruba.
Poslanec Ladislav Šustr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. K tomu, co již bylo řečeno, několik poznámek.
Domnívám se, že zůstává nezměněna nebo se zvyšuje konfliktnost jednotlivých paragrafů. Filozofie současného platného zákona je totiž jiná než filozofie novely. Novela značně omezuje legální možnost držení zbraní, což přinese pouze zvýšení množství nelegálně držených zbraní mezi obyvatelstvem. Nesníží se nárůst kriminality, spíše dojde k tomu, že útočník si bude jistější, protože napadený nebude moci být ozbrojen. Filozofie povolovacích řízení bude napomáhat i k růstu korupce při vlastním povolování.
Nutno konstatovat, že zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku občanů ze strany státu a policie je dosud na nižší úrovni. Občané budou zbaveni možnosti vlastní ochrany. Současné požadavky na získání zbrojního průkazu fyzickou osobou v České republice jsou v podstatě odpovídající požadavkům při vydání povolení podle Evropské unie, dokonce je navíc existující podmínka odborné způsobilosti.
Návrh úpravy neřeší situaci držitelů zbrojních oprávnění střeleckých klubů apod., není totiž řešeno, kdo bude žádat o povolení a jak a komu bude možno dát do ruky zbraně.
Mění se situace asi u 170 000 legálně držených zbraní, které byly zakoupeny v posledních letech. Přijetí navrhovaných restriktivních opatření znamená při dodržení Listiny lidských práv a svobod vykoupení nebo vyvlastnění těchto zbraní za náhradu. Oproti asi půl milionu registrovaných zbraní v ČR, pro které splňují jejich držitelé v porovnání s Evropskou unií velmi tvrdé požadavky, je u nás pravděpodobně daleko vyšší množství nelegálně držených zbraní všech kategorií, včetně zbraní zakázaných, o čemž svědčí jejich používání při násilných trestných činech.
Novým institutem je povolování zbraní. Do kategorie povolování by se dle této novely zařadily téměř všechny sportovní pistole a revolvery. V § 3 písm. s) bod 2 sportovní zbraň, a to pistole a revolver o celkové délce zbraně menší než 350 mm a perkusní revolver. Tato kategorie zbraní se ve směrnici Evropské unie vůbec neobjevuje. Je možno upravit u § 9 písm. d) u zbraní na povolení též účel, na který bylo povolení vydáno, § 46 odst. 2 písm. c). Předpokládám, že nebude dotčena možnost, aby právnická osoba, to jsou střelecké svazy, které budou mít zbraně na povolení, je nebudou moci půjčovat dalším svým členům, kteří mají zbrojní průkaz, nebo s nimi provádět výcvik osob, které nemají ještě zbrojní průkaz. Podle bodu 10 důvodové zprávy Ministerstva vnitra České republiky k návrhu novely by vlastník, fyzická osoba, zbraně podléhající povolení nemohl půjčit např. sportovní zbraně střelcům, které trénuje, a to ani držitelům zbrojních průkazů. Podle mého názoru toto navrhované ustanovení nemá oporu ve směrnici Evropské unie. Tam se naopak doporučuje vytvářet vhodné podmínky pro loveckou a sportovní střelbu, např. v článku 2 i článku 5 směrnice Evropské unie.
Mezi sportovními střelci je řada těch, zejména mládež, kteří si drahou sportovní zbraň nemohou zakoupit a nemohou ji vlastnit. Musí si ji tedy půjčovat, a to jak od právnické osoby, střeleckých klubů apod., nebo fyzické osoby, např. člen klubu, otec, trenér. Toto ustanovení se jeví jako nadbytečné, nemůže ovlivnit množství zbraní na povolení, ani třeba bezpečnost. V § 16 písm. b) uskutečnění sportovní, kulturní a zájmové činnosti se obávám, že sportovní střelec bude povolovacímu úředníkovi Policie ČR obtížně prokazovat, že pro svoji sportovní činnost dle mezinárodních a národních pravidel potřebuje např. 5 pistolí a revolverů, dále např. perkusní zbraně, zbraně pro disciplíny kovové siluety, atd. Posuzování úředníka policie bude jen subjektivní a asi v každém okrese jiné. To může vést k velkému počtu odvolání a možná také k soudním sporům.
Vážené dámy a pánové, domnívám se, že základní a podstatný nedostatek novely předkládané Ministerstvem vnitra ČR a schválené vládou je snaha implementovat filozofii rozhodování o držení zbraně do zákona, který je již postaven na hlubokém prověřování osoby možného držitele zbraně.
***