(Schůze opět zahájena v 17.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 17 hodin, budeme pokračovat v ústních interpelacích na jednotlivé členy vlády. Nyní by měla přijít na řadu interpelace pana poslance Výborného, vylosovaná s pořadovým číslem 7, na pana ministra Svobodu. Pan poslanec Výborný se omlouvá a svoji interpelaci stahuje. Budeme tedy nyní projednávat interpelaci pana poslance Langra na pana ministra Grulicha ve věci odvolání ředitele Východočeské správy Policie České republiky Floriana.
Omlouvám se, ještě než dám slovo panu místopředsedovi Langrovi, pan poslanec Výborný si přál, aby bylo oznámeno, že problém byl už vyřešen přímým jednáním s ministrem financí, není tedy nutné interpelovat. Nyní udílím slovo panu poslanci Langrovi k přednesení ústní interpelace.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, před několika dny jste odvolal, nebo policejní prezident odvolal, z funkce ředitele východočeské krajské policejní správy dr. Františka Floriana. Nebudu tuto kauzu obšírně komentovat, nicméně chci připomenout, že šlo o ředitele krajské správy, která dlouhodobě zcela jednoznačně a výrazně prokazovala nejúspěšnější výsledky, pokud jde o objasněnost trestné činnosti a výši nápadu trestné činnosti obecně. Vzhledem k času jsem nucen položit své otázky bez obšírnějšího vysvětlování celého případu.
Nyní tedy otázky, na které bych rád znal vaši odpověď. Za prvé - můžete prosím uvést přesný důvod, proč byly personální změny v naší policii zahájeny odvoláním ředitele policejní správy, která dlouhodobě dosahuje nejúspěšnějších výsledků? Přiznám se, že důchodový věk je pro mě argument nepříliš uspokojivý při pohledu na věkové složení naší vlády. Byl-li důvodem odvolání důchodový věk, je to důvod, který je dlouhodobě znám. Proto se ptám, zda byl již v okamžiku rozhodnutí o odvolání ředitele Floriana znám jeho nástupce nebo zda bude teprve hledán. V této souvislosti by mě zajímal váš názor na stanovisko některých představitelů hradecké sociální demokracie, kteří se netají tím, že hledají vhodnějšího kandidáta na místo odvolaného ředitele pana Floriana.
Poslední otázka, která by mě nyní zajímala, je, zda můžete přiblížit, na čem je založena koncepce střídání a vyměňování čelných funkcionářů policie policejním prezidentem Kolářem, jak o ní hovořil a jak ji avizoval. Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Langrovi a nyní udílím slovo panu ministru Grulichovi.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Paní předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, byly na toto téma celkem přihlášeny čtyři interpelace, dvě na předsedu vlády Miloše Zemana, jedna jmenovitě na mě naprosto ve stejném znění a další, která byla stažena, byla zaměřena trochu šířeji, ale nepochybně se týkala i tohoto předmětného problému.
Samozřejmě že tak, jak odpovídal premiér české vlády minulý týden, nezbytně v této věci jsem nucen odpovídat i já. Nevím, jestli pan poslanec Langer nebyl spokojen s vysvětlením, které zaznělo z úst premiéra. Dobře, probereme tuto otázku ještě jednou, má na to právo, ale předem upozorňuji, že má sdělení a má zdůvodnění pochopitelně nemohou být jiná než zdůvodnění, která zde přednesl premiér.
Pan poslanec Langer začal úvodem, že před několika dny jsem odvolal z funkce ředitele Východočeské správy policie plk. Floriana. Pak se opravil, že jsem to potvrdil. Musím říci, že já jsem nikoho neodvolal a neodvolávám, protože to je samozřejmě ve velitelské kompetenci policejního prezidenta. To člověk, který se chce zabývat bezpečností státu a policií zejména, pochopitelně musí vědět.
Pan poslanec Langer si přeje uvést důvod, proč k odvolání došlo, a to v kraji, který dosahuje nejlepších výsledků. Musím říci, že nešlo o ojedinělé odvolání jednoho jediného funkcionáře. Policejní prezident plk. dr. Jiří Kolář na své poradě s řediteli Policie ČR, správ krajů a správy hlavního města Prahy, která byla konána 13. ledna 1999 v Praze, vyhlásil své personální opatření, které směřuje k tomu, aby policisté zařazení na funkcích, kde pobírají příplatek za vedení a vznikl jim nárok na přiznání starobního důchodu, setrvali ve své funkci nejdéle do konce kalendářního roku, ve kterém jim nárok na starobní důchod vznikl, u rehabilitovaných policistů pak ještě o rok déle. Na této poradě policejní prezident uvedl, že takto bude postupovat ve vztahu k policistům, kteří jsou v jeho personální pravomoci. Současně doporučil zvážit uplatnění tohoto postupu i ze strany ostatních služebních funkcionářů s personální pravomocí.
S přesným zněním zápisu z této porady jsem se seznámil, tak jako se zápisy všech dalších porad, které se tohoto tématu týkaly. Na další poradě 3. února 1999 policejní prezident upřesnil své stanovisko v tom směru, že nemá námitek, aby policisté, kterým vznikl nárok na přiznání starobního důchodu, setrvali nadále ve služebním poměru, avšak v jiných než řídicích funkcích. Na poradě konané dne 18. března 1999 policejní prezident upozornil, že jeho opatření začalo být politizováno a že někteří z těchto funkcionářů začali tuto záležitost medializovat a obracet ji do jiného světla.
Proč policejní prezident toto opatření přijal? Samozřejmě jsem si zavolal policejního prezidenta, když jsem byl s tímto opatřením seznámen, a celou záležitost jsem s policejním prezidentem prodiskutoval. Takže pravda je - ne že já jsem odvolal, ale že jsem byl seznámen - a pravda je, že jsem souhlasil a souhlasím po vysvětlení s opatřením, které policejní prezident provádí jako opatření systémové. Toto opatření v současné fázi se bude týkat přibližně 220 policistů ve vedoucích funkcích na různých stupních, z toho jeden je krajský, 7 okresních, další na jiných různých služebních funkcích.
Policejní prezident v systémových opatřeních, která provádí - a pravděpodobně mi dáte za pravdu, protože jsou to opatření, která mají vesměs pozitivní výsledek v Policii ČR - uvádí, že je nutné provádět proces generační obměny. Proces generační obměny je proveden řádově u 3 - 60 % policistů, kteří jsou ve služebním poměru deset roků a méně.
***