(16.00 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Návrh statutu dočasné komise nevychází z již všude osvědčeného evropského dvoustupňového participativního modelu kurikulární politiky, kdy na jedné straně vstupují do tohoto procesu zainteresovaní partneři na vzdělání a na straně druhé podpůrné instituce konzultační, vývojové, výzkumné nebo hodnotící povahy.
Není tedy patrno, čím vůbec rada bude. Půjde o aktivní účast různých aktérů participujících na vzdělání, nebo půjde o jakousi radu moudrých, která bude shlížet na oblast vzdělání z nějakého fiktivního piedestalu? Nebo jinak řečeno, bude to více orgán poradní, nebo orgán samostatně tvořící školskou politiku? Bude její úloha v rovině kurikulární, nebo se rozšíří i na další oblasti? Podle jakých kritérií budou vybíráni členové tohoto kolegia? Přece personální obsazení musí korespondovat s úlohou, kterou má daná instituce plnit. To jsou naprosto zásadní otázky, na které předložený návrh bohužel vůbec neodpovídá.
Z pohledu rozsahu není vymezena přesně vertikální působnost rady, to znamená, zdali se bude vztahovat na všechny stupně vzdělávací soustavy, tak jak je tomu např. v Portugalsku, Řecku či Belgii, nebo zahrne podle německého či francouzského modelu pouze primární a sekundární sféru.
Téměř ve všech členských státech Evropské unie, na Islandu a v Norsku existuje platforma, kde se uskutečňuje konzultace se světem práce. V převážně většině je to na bázi formálních struktur, pouze ve Švédsku se tak děje mimo ně, a to především komunikací zástupců průmyslu s univerzitami. Ve Spojeném království je dokonce tato sféra propojena s oblastí vzdělávání dospělých. V návrhu statutu se však téměř neobjevuje možnost interakce mezi vzděláním a podnikatelskou sférou, a to považuji za velmi zásadní nedostatek, neboť v procesu vzdělávání musí existovat zřejmá zpětná vazba v podobě názoru klientů, tedy těch, kterým je vzdělání poskytováno.
Dámy a pánové, nejen z politického a odborně věcného hlediska je návrh statutu Rady pro vzdělávání problematický. Domnívám se, že v některých případech je dokonce v nesouladu také s duchem jednacího řádu Poslanecké sněmovny, neboť chce např. omezit možnosti dolní komory jako svrchovaného orgánu odvolat člena komise kdykoli.
Zároveň bych chtěl dodat, že pokud bychom takto narychlo ušili horkou jehlou tento velmi důležitý poradní orgán, a to chci ještě jednou zdůraznit, že se jedná výhradně a pouze o poradní orgán, budeme moci sice navenek vykazovat jeho existenci a formálně se přiblížíme k vyspělým státům v oblasti vzdělávání, avšak jak bude rada fungovat a pracovat vzhledem k neurčitosti návrhu, to si dovedu velmi těžko představit.
Vím, že snaha co nejrychleji tento orgán zřídit souvisí s nově připravovaným zákonem o vzdělávání, ale dosavadní zkušenosti s přípravným výborem rady i pokus paní kolegyně Šojdrové ukazují, že všechno chce svůj čas. To potvrzuje i vývoj v oblasti vzdělávání v západní Evropě, kde ve většině zemí zrála doba pro tyto poradní instituce téměř 40 let a prostě tento fakt se nedá nijakým způsobem ošidit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Bartošovi, posledním písemně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Zvěřina. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k otázce takto ad hoc vzniklé a velice rychlou jehlou ušité rady pro vzdělávání mám jen několik málo poznámek.
Je taková stará moudrost všech etatistů všeho druhu, že je-li někde cítit problém, zřídíme na to komisi. Komise bude zasedat, bude jednat, bude vydávat moudrá rozhodnutí. Já si nemyslím, že toto je problém našeho vzdělávacího systému. Souhlasím s tím, že náš vzdělávací systém není ideální, systém však nestojí před žádnou revoluční změnou a komise, která by připravovala takovou revoluční změnu, by byla velice problematická. Potřebujeme citlivé a rozumné regulace a potřebujeme změnu filozofie vzdělávací soustavy. To je věc, která, myslím, není až tak závislá na nějakých starších nebo moudrých ctihodných lidech, kteří se sejdou v nějaké komisi, ale je závislá na konsensu v tomto tělese parlamentu a ve vládě.
Myslím, že pokud cítíte jako pracovníci nebo členové výboru nějaký problém, který byste mohli řešit systémově a strukturálně, zřiďte si na to podvýbor, což je zažitá praxe v této sněmovně, a proč zřizovat takovouto podivnou instituci.
Doporučuji tedy zamítnout a odvolávám se v podstatě na to, co ve svém analytickém vystoupení sdělil sněmovně kolega Bartoš, protože tam všechny námitky padly. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegovi Zvěřinovi. Do rozpravy se dále nikdo nehlásí. Hlásí se pan poslanec Vidím. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jan Vidím: Pane předsedající, vážení dva ministři, kolegyně a kolegové, bez ohledu na to, že nechci podpořit vznik této komise, její zřízení, myslím si však, že pokud tento návrh zde ve sněmovně nezvítězí, je nezbytné, aby tato komise mohla být naplněna. A já si dovolím předkladatelce, samozřejmě prostřednictvím pana předsedajícího, předložit některé návrhy, které by směřovaly, bude-li tato komise sněmovnou zřízena, k tomu, aby mohla být následně naplněna jejími členy. Není totiž zcela jasně patrné z návrhu usnesení, jak by tato komise byla naplněna poslanci na základě principu poměrného zastoupení, tedy ustavena nebo zvolena podle většinového způsobu. Je tedy nezbytné, aby v návrhu usnesení, v čl. III - stanoví, že uvedená komise bude ustanovena nikoli na základě návrhu poslaneckých klubů, jinak komise vzniknout nemůže, ale podle zásady poměrného zastoupení. Tedy čl. III by zněl: Poslanecká sněmovna stanoví, že uvedená komise bude ustanovena podle zásady poměrného zastoupení.
V tom okamžiku se však dostáváme do kontradikce v čl. III odst. 2 předloženého statutu, neboť není možné předjímat nějakým statutem skutečnost, která je velmi precizně upravena v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zvláště pak v příloze č. 2, tedy ve volebním řádu. Není možné předjímat, že členové rady budou voleni tak, že každý poslanecký klub bude mít jednoho, jeden člen bude zvolen na návrh výboru pro vzdělání, výchovu, kulturu, mládež a tělovýchovu a ostatní mohou navrhnout poslanecké kluby z řad odborné veřejnosti. Návrhy prostě podávají poslanecké kluby, a jaká bude jejich vnitřní skladba, nemůže nic, ani tento statut, upravovat. Čili je nezbytné vypustit tento druhý odstavec v čl. III.
Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Vidímovi. Já se obávám, a teď mi poraďte, jestli jsem to vnímal správně, že my v tuto chvíli nebudeme hlasovat o statutu, který rozporoval pan kolega Vidím, ale my bychom měli hlasovat o zřízení.
Poslanec Jan Vidím: Pane předsedající, budeme samozřejmě hlasovat o zřízení, součástí však tohoto zřizovacího procesu jsou i některé nezbytnosti, např. stanovení, jak onen zřízený orgán bude naplněn, zda podle zásady poměrného zastoupení, nebo většinovým způsobem, a předkladatelka navrhuje, aby současně Poslanecká sněmovna při zřizování této komise stanovila, že podrobné zásady jednání uvedené komise stanoví její statut. A já upozorňuji na to, že jedno ustanovení tohoto statutu je v rozporu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Pak bychom nemohli hlasovat o tom, že podrobné zásady jednání uvedené komise stanoví její statut.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Ano. Já jsem tomu totiž rozuměl tak, pane poslanče, že statut bychom schvalovali na schůzi sněmovny, na příští po zřízení, a proto jsem si říkal, že to není v tuto chvíli v rozporu. Je poté ta věta možná trochu nadbytečná v usnesení. Já jsem rozuměl tomu, a to je možná opravdu trochu problém v podkladových materiálech, ale rozuměl jsem tomu tak, že v tuto chvíli bychom hlasovali pouze o návrhu pěti usnesení označených římskými číslicemi. Pokud by byl schválen především bod I, tak bychom na příští schůzi sněmovny schválili statut, a na základě statutu by teprve poté došlo k naplnění této rady. Aspoň tak jsem tento návrh vnímal.
Jestli s mým výkladem souhlasí navrhovatelka, tak pak v problému, na který správně upozornil kolega Vidím, nejsme. Je dobré, že jsme si to vyjasnili, protože pak by vznikly problémy těsně před hlasováním.
Nicméně možná by bylo dobré se vypořádat s připomínkou koncepční kolegy Vidíma, která byla vztahována možná i k bodu III, že alespoň tam se možná mělo objevit na základě principu poměrného zastoupení. Tam si myslím, že návrh kolegy Vidíma možná byl na místě.
Rozprava je otevřena, táži se, zda se do ní ještě někdo hlásí. Paní kolegyně Šojdrová si osvojuje tento návrh, který přednesl kolega Vidím, nicméně obávám se, že procesně se s ním budeme muset vypořádat, takže o něm budeme hlasovat.
Rozpravu v tuto chvíli uzavírám, protože se do ní nikdo nehlásí, a žádám paní kolegyni Šojdrovou, aby vystoupila se svým závěrečným slovem.
***