Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(12.30 hodin)

(pokračuje Langer)

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje nesouhlas s odpovědí ministra zahraničních věcí Jana Kavana na interpelaci poslance Miroslava Grebeníčka ve věci hrozících bezpečnostních rizik, ohrožení občanů a hrozby porušování Charty OSN, které vyplývají pro občany České republiky z aktivního členství země v NATO.

V tuto chvíli jsem zahájil hlasování s pořadovým číslem 41. Kdo je pro usnesení, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování s pořadovým číslem 41 z přítomných 121 bylo pro 24, proti 86. Návrh nebyl přijat.

Dostáváme se k dalším interpelacím, které mám k dispozici. Pro vaši informaci chci říci, že se pokusím projednat alespoň tyto dvě interpelace. Uvidíme, jak nám vyjde čas, ale kolem 13.00 hodin bych vyhlásil zhruba hodinovou přestávku na oběd.

Další interpelací, kterou zde mám, je interpelace poslance Oldřicha Vojíře na ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra ve věci energetické politiky vlády České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí pana ministra předkládá jako tisk 227. Uděluji slovo panu poslanci Oldřichu Vojířovi.

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, členové vlády, pane ministře, dámy a pánové, zaslal jsem interpelaci panu ministru Grégrovi 24. února tohoto roku a obdržel jsem odpovědi na ni 9. března tohoto roku. Tato interpelace se netýkala, jak je uvedeno v názvu, energetické politiky, ale dvou konkrétních problémů, které v energetice vznikly, resp. v největším energetickém podniku v naší republice, a to ČEZ, a. s. Tato interpelace by se spíše mohla nazvat interpelací, která reaguje na posilování vlivu státu ve společnostech, jako je např. ČEZ a jí podobných.

Vážené dámy a pánové, v první otázce jsem se tázal na to, jaký podnikatelský záměr byl schválen na mimořádné valné hromadě ČEZ, a. s., včetně záměru na tvorbu kapitálového portfolia.

Ve druhé otázce jsem se tázal na problematiku zastavení retrofitu elektrárny Tušimice I na Chomutovsku.

Na první otázku jsem obdržel odpověď, které jsem se obával. Tato odpověď zní, že na mimořádné valné hromadě ČEZ, a. s., konané dne 5. ledna 1999, nebyl schválen žádný podnikatelský záměr ani záměr na tvorbu kapitálového portfolia. Proto mi dovolte shrnout některá fakta a požádat pana ministr průmyslu, zdali by je potvrdil nebo vyvrátil.

Okamžitě po skončení této mimořádné valné hromady z úst náměstkyně ministra průmyslu a obchodu paní ing. Vlasákové zaznělo, že hlavním důvodem změn v orgánech společnosti byly vysoké náklady této společnosti a problematické řešení dostavby Jaderné elektrárny Temelín. A nyní fakta.

A. Mimořádná valná hromada a její dozvuky:

1. Fond národního majetku, který byl požádán Ministerstvem průmyslu a obchodu, svolává mimořádnou valnou hromadu na 5. ledna 1999.
2. Zástupce státu disponující cca 67 % akcií společnosti odvolává stávající členy orgánů společnosti mimo členy dozorčí rady zvolené podle § 200 obchodního zákoníku.
3. Zástupce státu na vlastní návrh snižuje počet členů správních orgánů a volí nové členy.
4. Minoritní akcionáři jsou ignorováni, podávají protest proti řádnosti mimořádné valné hromady, protestují proti zvolení pana ing. Svobody do představenstva společnosti, který je současně předsedou představenstva a generálním ředitelem Škody Praha, a. s.

B. Skutečnosti, které realizovalo odvolané vedení společnosti ČEZ, a. s.:

1. Cíl maximálně snížit zatížení životního prostředí, jinými slovy řečeno odsíření všech aktivních zdrojů, které vlastní tato společnost, a tento cíl byl splněn ke konci roku 1998.
2. Cíl splnit technické podmínky pro vstup do mezinárodní organizace výrobců a distributorů elektrické energie (UCPTP) prostřednictvím sítě CENTREL. Rovněž v závěru roku 1998 splněno.
3. Progresivní a přitom přiměřená tvorba zisku při minimálním nárůstu cen elektřiny od producenta. Dovolte mi uvést alespoň dva údaje: Zisk za rok 1997 3,4 miliardy korun, zisk za rok 1998 6,1 miliardy korun.
4. Koncem roku 1998 se daří dostat pod časovou i finanční kontrolu většinu smluv dodavatelů stavby Jaderné elektrárny Temelín - tak problematické stavby - a zbývá dokončit dohody s firmou Westinghouse a některé dohody s největšími českými dodavateli, mezi nimiž je paradoxně i Škoda Praha, a. s.
5. Byl uložen cíl založit společnost, do níž má být vložen majetek přenosové soustavy. I tento úkol byl v podstatě k 31. 12. 1998 splněn, neboť od 1. 1. 1999 již existuje Česká přenosová, což je společnost, do které tento majetek bude vložen.

Nyní přistupme k bloku C. Toto jsou kroky nového vedení. Podotýkám, aniž by hlavní akcionář - stát - vytyčil na mimořádné valné hromadě jakékoli cíle.

1. Okamžitě toto vedení koriguje a snižuje očekávání zisku společnosti, které v porovnání s rokem 1998 snižují o 60 % na úroveň 2,4 miliardy korun pro rok 1999.
2. Zastavení investiční akce přestavby odstaveného zdroje Tušimice I. Investice schválená za 4,8 miliardy korun, kde 0,7 miliardy korun je již proinvestováno a cca 1 - 1,5 miliardy korun bude muset být vynaloženo na náklady na odstoupení ze smluv, tudíž celková ztráta může činit až 2 miliardy korun. Pokud by se tato ztráta započetla proti výše uvedenému plánovanému zisku, de facto by došlo k tomu, že zisk je limitně nula. Vedení této společnosti zároveň při zastavení této investiční akce, kterou zdůvodnilo tím, že výkon této elektrárny by byl nadbytečný v daném čase - a tudíž investice by z tohoto pohledu byla i logicky nepřínosná - nabízí tento zdroj k prodeji.