(18.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Domnívám se, a jsem o tom opravdu hluboce přesvědčen, že takovéto řešení, jak je přijal výbor pro obranu a bezpečnost, je řešením protiústavním. Postup, který zvolil výbor pro obranu a bezpečnost, to je přeřazování odsouzených do typu věznic, podle mého názoru není možné svěřit ředitelům věznic místo soudům. Myslím, že zde neobstojí žádný argument v konfrontaci s požadavkem článku 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článku 90 Ústavy České republiky, podle kterých rozhoduje o vině a trestu výlučně soud. Nepochybně rozhoduje soud o určení způsobu výkonu trestu odnětí svobody a o typu věznice, řečeno jasně.
Pan ministr Motejl zde zmiňoval nález Ústavního soudu, a tak jak jsem přikyvoval v prvních dvou bodech argumentace, kterou zde uváděl, nerozumím tomu zásadně protichůdnému závěru, který použil při zdokumentování svého souhlasného stanoviska s pozměňujícím návrhem výboru pro obranu a bezpečnost. Podle pana ministra jde v případě přeřazování a zařazování odsouzených do typu věznic o rozhodování o míře ostrahy, a já si dovolím v tomto s ním velmi ostře polemizovat, neboť srovnáme-li jednotlivé věznice, tak jak je někteří z nás známe - nikoliv z důvodu našeho pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody, ale z působení ve výboru pro obranu a bezpečnost -, víme, že existují zcela zásadní rozdíly mezi jednotlivými věznicemi, které jsou určeny pro výkon trestu odnětí svobody, a tudíž nemůže v žádném případě jít pouze o rozdíl v míře ostrahy mezi jednotlivými věznicemi, jak argumentoval pan ministr.
Z toho důvodu oznamuji, že v podrobné rozpravě předložím svůj pozměňovací návrh, resp. návrh na vypuštění té části pozměňovacího návrhu, jak jej přijal výbor pro obranu a bezpečnost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Langrovi.Slovo má paní poslankyně Ivana Hanačíková.
Poslankyně Ivana Hanačíková: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já bych chtěla reagovat na slova, která zde přednesla paní poslankyně Němcová. Týká se to práv dítěte. Já si myslím, že nejlepší pro dítě je, aby bylo s matkou, protože stávající úprava je taková, že matka je s dítětem do jednoho roku doma a pak odchází do výkonu trestu, a dítě je jí vlastně odejmuto.
Navrhovaný zákon to řeší tím, že budou vytvořeny předpoklady pro to, aby matka mohla být s dítětem. V současné době pro to existuje speciální zařízení. Je to výkon trestu Ruzyně, objekt Řepy. Tam bude matka umístěna s dítětem, budou maximálně dvě matky se dvěma dětmi, bude k tomu speciální tým, který bude učit matku, jak se má o dítě starat. Budou k tomu samozřejmě hygienické předpoklady. Myslím si, že je to mnohem lepší, než aby dítě šlo do ústavu, protože se jedná o děti, které nelze umístit jinde než v ústavu, pokud je nechce matka matky nebo není nikdo jiný v rodině, kdo by to dítě mohl vychovávat. Je na zvážení, zda je lepší v zájmu dítěte, aby bylo stále s matkou a bylo jí vychováváno, než aby bylo od matky ve věku jednoho roku odtrženo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně. Nyní uděluji slovo panu poslanci Výbornému.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, v obecné rozpravě vystoupím stručně, protože pan předsedající, který se přihlásil dříve než já, uvedl mnoho argumentů proti usnesení výboru pro obranu a bezpečnost, které bych použil i já. Přesto považuji za vhodné opravdu upozornit na to, že také podle mého přesvědčení nečiní dobře výbor pro obranu a bezpečnost, když doporučuje svým komplexnějším pozměňovacím návrhem svěřit ředitelům věznic rozhodovací právo o tom, do které věznice bude zařazen, popřípadě přeřazen, odsouzený. Obávám se, že uzákonění takové věci by bylo opravdu protiústavní.
Kromě toho se domnívám, že řada argumentů, které ve prospěch tohoto pozměňovacího návrhu a v neprospěch vládního návrhu přednesl pan ministr spravedlnosti, může být předmětem složité diskuse a koneckonců může být shledána oprávněnými, s výjimkou argumentu jediného. Ten argument mě - promiňte - poněkud urazil. Já rozumím tomu, že by to bylo praktičtější, ale to není argument ministra spravedlnosti pro uplatnění takové záležitosti, kde to je na hranici ústavnosti.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. O slovo požádal předseda poslaneckého klubu KSČM Vojtěch Filip, který má přednostní právo vystoupit před poslancem Pejřilem.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Paní a pánové, chtěl bych říci jen jednu připomínku, o které bylo dlouho diskutováno právě v petičním výboru a která se týká toho, o čem začalo být diskutováno po vystoupení paní kolegyně Němcové.
Podvýbor pro vězeňství, který je podvýborem výboru pro obranu a bezpečnost, zorganizoval návštěvu zařízení v Řepích, které má řešit individuální, velmi speciální případ, který se může v České republice stát při cca 23 tis. odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu. Jde o to, jestli má dojít k tomu, že dítě ve věku jednoho až tří let je umístěno v takovém zařízení, kterému říkáme vězení a které vězením je. Já v žádném případě nejsem zastáncem uvězňování dětí a bylo by mi to značně proti mysli.
Těm, kteří byli poslanci tohoto zákonodárného sboru v minulém volebním období, je jistě známo mé vystoupení při návrhu, který tady byl projednáván a jehož projednávání bylo skončeno právě proto, že nebyla vyřešena otázka umístění takových dětí s matkou. Jde o to, abychom si oddělili od sebe uvažování o uvězňování dětí a umístění dítěte do jeselského zařízení, chcete-li použít tohoto výrazu, kdy matka má kontakt s dítětem, nebo jestli jde o zařízení, kdy dítě je ve vězení.
***