(pokračuje Grebeníček)
Není nereálná představa - a kroky oficiální zahraniční politiky k tomu směřují - že budou vysláni na bojiště i čeští vojáci. Válka na Balkáně je proti zájmům České republiky. Cítím v tomto smyslu podporu veřejného mínění. Jsme přesvědčeni, že republika se nesmí nechat vlákat do rozšíření konfliktu, nesmíme se stát agresorem - to je hlavní krédo našeho přístupu.
K předloženému vládnímu návrhu chci naprosto konkrétně uvést:
1. Celá válečná operace NATO proti Svazové republice Jugoslávie je v zásadním rozporu s mezinárodním právem, Chartou OSN i s Washingtonskou smlouvou. Pokud sněmovna návrh usnesení schválí, dopustí se porušení mezinárodního humanitárního práva, ratifikovaného v Ženevské úmluvě z roku 1949.
2. Návrh se odvolává na požadavky Severoatlantické aliance z 12. dubna a obviňuje vedení Svazové republiky Jugoslávie, že je nepřijalo. Záměrně zamlčuje, že jde o požadavky, které jsou jednostranným diktátem, požadujícím volný pohyb vojsk NATO po celém území Srbska, Černé Hory a Kosova, a nikoliv výsledkem jednání.
3. Navržená předloha vztahuje své usnesení i na státy sdružené v Partnerství pro mír, a to nikoliv - jak by se dalo předpokládat - pro mírová řešení, ale pro jakékoliv, tedy i válečné operace paktu. To pokládám za nepřijatelný rozpor s jednou přijatými dokumenty.
4. Je pro mne nepochopitelné, že zpráva, která je předložena, používá termínu "mezinárodní společenství". Takové označení je ovšem přípustné pouze pro společenství členských států OSN. Takovou terminologii považuji za zneužívání mezinárodních konvencí. Nelze Radu Severoatlantického paktu nadřazovat OSN a klamat svévolnými verbálními výklady světovou veřejnost.
5. V této souvislosti upozorňuji, že předkladatelé by měli být poučenější při používání geografické terminologie. Označení "bývalá Jugoslávie" je zavádějící. Je mi líto, že musím odborníky poučit, že stát, proti kterému se zaútočilo, nese název Svazová republika Jugoslávie. Kdybychom brali výklad předkladatelů doslova, znamenalo by to rozšíření války i na Chorvatsko, Slovinsko, Bosnu a Hercegovinu.
6. Pobuřuje mě i termín "humanitární katastrofa". Humanitární katastrofou, největší ve druhé polovině 20. století, není výlučně Kosovo, ale hlavně, především a v pravém smyslu slova protiprávní agrese proti suverénnímu státu. Hrubé násilí k míru nevede.
7. Je zarážející a naprosto nepřijatelné, že vláda a priori předpokládá neomezené další rozšíření účasti při naplňování spojeneckých závazků, a dokonce jde ve svém opovržení k zákonodárnému sboru tak daleko, že uvažuje o možném modelu následného informování Parlamentu České republiky o konkrétních opatřeních, která vláda přijala. Řečeno stručně - ústava pro Zemanův kabinet nic neznamená.
8. Dovolávání se na spojenecké závazky a na solidaritu s postupem aliance prý v souladu se Severoatlantickou smlouvou pokládám za skandální. Právě z tohoto místa chci připomenout, že v osmém článku této smlouvy se uvádí, že žádná ze smluvních stran nepřijme žádný mezinárodní závazek, který by byl s touto smlouvou v rozporu. Přitom v samotné smlouvě se tvrdí, že aliance se zdrží ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli OSN. Co jiného je útok na Svazovou republiku Jugoslávii? Co jiného znamená než hrubé znevážení základního dokumentu tzv. aliance? Česká republika tak má prostřednictvím zákonodárného sboru vyslovit souhlas s hrubým porušením Washingtonské smlouvy. Svým připojením k útočným akcím NATO se stává přímým agresorem.
9. Souhlas a aktivitami cizích ozbrojených sil na území České republiky a v jejím výsostném vzdušném prostoru není časově omezen. Máme vystavit bianko šek, máme souhlasit s tím, abychom se natrvalo stali hostitelskou zemí agresorů.
Poslanecký klub KSČM takové hrubé porušení práv a závazků odmítá. Nevezmeme si na svědomí následky, které to pro naši republiku může mít. Jsme toho názoru, že česká diplomacie nedostála roli, kterou by měla hrát. Nehledá diplomatická řešení, neupozorňuje na rizika, nesnaží se o vytváření mostů. Po počátečním zbabělém váhání, kdy se ani nedokázala přiznat, co udělala, se nyní plně přiklonila k agresorovi a hájí ho. Svou energii věnuje na objasňování a podporu agrese a neřídí se, jak jsem již uvedl v jiné souvislosti, zájmy České republiky. Ty jsou zcela a naprosto jasné - válečný konflikt a jeho rozšiřování do Evropy jsou pro nás krajně nevýhodné. Je tedy naším zájmem, aby tento konflikt byl ukončen a aby bylo dosaženo takového diplomatického řešení, které svobodně přijmou všechny strany zúčastněné v konfliktu.
V podrobné rozpravě budeme navrhovat neschválit požadavek vlády, aby české území bylo otevřeno pro přímou podporu letecké a pozemní agrese NATO. Naopak chceme zavázat exekutivu, aby se všemožně snažila přispět k diplomatickému urovnání situace a hájila názor, že agrese musí být okamžitě ukončena. Urovnáním situace musí být pověřena Rada bezpečnosti OSN.
Navrhujeme zavázat současný kabinet, aby inicioval jednání NATO, které by se zabývalo otázkou, kdo v Rambouillet požadoval pod záminkou mírových návrhů bezpodmínečnou okupaci Svazové republiky Jugoslávie, kdo a proč tak porušil Washingtonskou smlouvu, která zavazuje státy NATO zasahovat jen při ohrožení členských států a jen na území členských států.
Navrhujeme, aby vláda připravila studie a rozbory, které tuto otázku osvětlí a budou moci být použity jako podklad pro jednání NATO.
Považujeme za nezbytné účinně pomáhat všem, kterým konflikt zničil domov, a zasadit se o uklidnění situace na Balkáně i v celé Evropě. Hlasujme proti válce, ještě máme čas na rozhodnutí, které budeme moci obhájit i před budoucností.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grebeníčkovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jiří Hofman, připraví se řádně přihlášený poslanec Jaroslav Melichar.
Poslanec Jiří Hofman: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, nesmírně mě překvapilo to, co tady bylo řečeno. Ono vždycky bývá pravidlem, že válka skončí tam, kde začala. A já se ptám tady prostřednictvím paní předsedající pana Grebeníčka, kde byl, když se vystřílela Srebrenice, kde byl, když byl zlikvidován Karlovac, kde byl, když byla masakrována Slavonie, kde byl a kdo se ozval, když byl systematicky rozbíjen Dubrovník, kde byl a kdo se ozval, když bylo rozbíjeno a masakrováno Sarajevo.
Já považuji vyloženě za neslušné a nemravné politicky zneužívat lidského neštěstí.
***