Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Slovo má pan poslanec Sehoř.
Poslanec Karel Sehoř: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi upozornit na jeden aspekt, který se mi zdá poněkud diskutabilní u tohoto návrhu zákona. Uvádí se, že nemusí být pojištěna tímto zákonem vozidla, která jsou ve vlastnictví státu, protože solventnost státu při náhradě škody je nezpochybnitelná. Chtěl bych upozornit na to, že třeba obce jsou také dostatečně bohaté a že se nedá jejich solventnost úplně zpochybňovat, ale tuto výhodu nemají. Nicméně mohla by se vyvolat otázka, že každý, kdo dokáže svoji solventnost, by mohl být vyňat ze zákona. Také se tímto přístupem snižuje objem prostředků vkládaných do pojišťoven a tím se zvyšuje potřeba vyššího výběru pojistného u ostatních pojišťoven. Chtěl jsem upozornit na tento fakt. Jinak doporučuji oba návrhy, které zde zazněly, ke schválení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Sehořovi. Ptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Šafařík.
Poslanec Pavel Šafařík: Vážení členové vlády, dámy a pánové, v prvním čtení máme rozhodnout, zda navrhovaná právní norma je potřebná pro naše zákonodárství, pro naši ekonomiku, popřípadě pro některé obory činnosti. I když zde zazněly u předcházejících řečníků určité výhrady, o kterých lze ve druhém čtení diskutovat, domnívám se, že tento nový zákon je impulsem nejen pro pojištění motorových vozidel, ale pro celé pojišťovnictví, že tomuto oboru dá nový impuls, neboť nemá některé prvky tržního prostředí. Jistě vyhovíme přijetím tohoto zákona, ať ve formě, jak je podán, případně úpravami, ke kterým dojdeme, i výtkám, které k nám jsou směřovány ze strany zahraničí.
Domnívám se, že tento zákon bychom v prvém čtení měli podpořit. Zároveň bychom měli zkrátit lhůtu pro projednání ve sněmovně ze 60 na 40 dnů, protože to má určité následnosti, pokud chceme, aby měl platnost od 1. 1. 2000. Pokud nechceme, aby to platilo k tomuto datu, určitým způsobem zkomplikujeme činnost pojišťovnictví. Za klub KDU-ČSL doporučuji propuštění do dalšího jednání.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Šafaříkovi. Slovo má pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Dámy a pánové, paní předsedající, chtěl bych pouze učinit formální návrh na zkrácení lhůty při projednávání tohoto návrhu zákona o 20 dnů.
Dovolte mi ještě, abych se připojil ke skepsi, kterou zde vyjádřil pan poslanec Jičínský. Domnívám se, že skutečně se v lidech v tuto chvíli vyvolávají poněkud neodpovědně velká očekávání v souvislosti s přijetím tohoto návrhu zákona. Domnívám se, že je třeba dívat se na jeho praktické dopady velmi realisticky. Myslím, že v žádném případě přijetí tohoto návrhu zákona nepovede ke dramatickému poklesu sazeb, spíše dojde k jejich vzestupu. Pozitivní účinky se projeví spíše v horizontu několika let. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Sobotkovi. Ptám se, zda někdo dále hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu.
V průběhu rozpravy nezazněl návrh na zamítnutí ani návrh na vrácení. Nyní se můžeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Ještě se ptám, zda si pan navrhovatel nebo pan zpravodaj přejí přednést závěrečná slova. Není tomu tak.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má ještě někdo jiný návrh? Není tomu tak, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání rozpočtovému výboru.
Přistoupíme k hlasování pořadové číslo 124, které zahajuji. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 124 se z přítomných 168 pro vyslovilo 143, nikdo nebyl proti. Tento návrh byl přijat.
Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu, aby podle § 91 odstavec 2 jednacího řádu byla lhůta k projednání ve výborech zkrácena o 20 dní.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 125, které zahajuji. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 125 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 171 vyslovilo 134 a 4 byli proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Dalším bodem je
30.
Vládní návrh zákona o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy)
/sněmovní tisk 154/- prvé čtení
Z pověření vlády jej uvede místopředseda vlády Pavel Mertlík. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.
Místopředseda vlády Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zákon o nouzových zásobách ropy patří mezi normy spíše technické povahy, které Česká republika potřebuje proto, aby zajistila svoji bezpečnost tentokrát v ekonomické oblasti. Jde svým způsobem o obdobný typ normy, která doplňuje branné zákony, které byly projednávány sněmovnou včera. Čili patří do stejného problémového bloku.
Zákon o nouzových zásobách ropy má tři základní části. Za prvé to je způsob vytvoření nouzových zásob, za druhé popisuje nástroje snižování spotřeby v obdobích nedostatku zdrojů, za třetí kontrolní mechanismy.
Dále řeší některé zvláštní problémy. Jednak jsou to skutečnost, že sklady, produktovody a ropovody pro nouzové zásoby považuje za veřejně prospěšné stavby, dále umožňuje skladovat nouzové zásoby v zahraničí a konečně stanoví mimořádnou informační povinnost v období hrozící nebo probíhající krize způsobené nedostatkem zdrojů. V této souvislosti zavádí specifický právní stav, stav ropné nouze.
K těmto skutečnostem bych rád uvedl několik základních faktů charakterizujících tento návrh. Co se týče vytváření nouzových zásob: Za standardní výši nouzových zásob ropy a ropných produktů vyspělé evropské země, ale i Spojené státy a Japonsko považují zásoby ve výši 90denní spotřeby pohonných hmot a topných olejů, resp. 25 % netto ročních dovozů ropy a ropných produktů vyjádřených prostřednictvím tzv. ropného ekvivalentu, který stanovuje Mezinárodní energetická agentura OECD.
Česká republika již má ve svých státních hmotných rezervách vytvořeny zhruba dvě třetiny této povinnosti. Základní podmínkou Evropské unie i Mezinárodní energetické agentury je, aby dispoziční právo k těmto zásobám měla vláda. Poslední direktiva Evropské unie číslo 98/1993 řešící problematiku nouzových zásob ropy z prosince 1998 podstatně zpřísňuje kontrolní mechanismy nad těmito zásobami.
Existují tři způsoby vytváření nouzových zásob. Je to za prvé individuální povinnost dovozců skladovat asi 25 % svých netto dovozů.
***