Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, z pověření vlády předkládám vládní návrh zákona o zajišťování obrany České republiky k projednání v prvním čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Úvodem je třeba říci, že předložený vládní návrh zákona o zajišťování obrany České republiky vychází z komplexního pojetí obrany státu před vnějším napadením, která zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému. Byl zpracován jako jeden z návrhů zákonů branného zákonodárství, a to v návaznosti na schválení ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.
Účelem tohoto návrhu zákona je uvést právní vztahy v oblasti obrany státu do souladu s mezinárodně politickou situací, vnitropolitickou situací a ústavními principy. Důvodem je skutečnost, že právní předpisy ze šedesátých let, které byly založeny na státním vlastnictví podniků a na principu direktivního řízení státu a národního hospodářství, již neodpovídají současnosti.
Je jedním z prováděcích zákonů k ústavnímu zákonu č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, podle kterého se mají stanovit povinnosti státním orgánům, územně samosprávným celkům, právnickým a fyzickým osobám při zajišťování bezpečnosti České republiky před vnějším napadením. Tyto povinnosti jsou stanoveny k plnění úkolů při zajišťování obrany státu v míru, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu. Lze je uložit i pro potřeby plnění mezinárodních závazků.
I když se provádí zcela nová právní úprava, používá se tradičních a osvědčených právních institutů, kterým se dává obsah odpovídající změněným společensko-ekonomickým podmínkám. Vládě se stanoví primární odpovědnost za přípravu státu k obraně, pro stav ohrožení státu a válečný stav, dále se stanoví odpovědnost Ministerstva obrany a jiných ústředních orgánů státní správy, okresních úřadů a obcí na úseku obrany státu.
V souladu s článkem 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, navrhovaný zákon stanoví povinnosti právnických a fyzických osob, které podrobně upravuje v jednotlivých ustanoveních. Důsledně dodržuje základní princip, že obrana je povinností státu. Právnickým a fyzickým osobám se stanoví úkoly zejména v oblasti poskytování věcných prostředků, plnění pracovních povinností a pracovních výpomocí za stavu ohrožení státu a válečného stavu. V daném případě jde o tradiční právní instituty, kterým se dává nový obsah a zákonem se stanoví pravomoc pro jejich ukládání v souladu s ústavním pořádkem. Je stanoven princip, že věcné prostředky právnických a fyzických osob lze použít jen v případě, nepostačují-li prostředky státu, a to za náhradu. Smyslem použití takových prostředků je zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství, zabezpečení mobilizace ozbrojených sil, případně evakuace obyvatel, zabezpečení chodu zdravotnictví a ostatních priorit při obraně státu.
Navrhovaný zákon též stanoví možnosti a podmínky pro ukládání pracovních povinností a pracovních výpomocí fyzickým osobám za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Ukládáním pracovních povinností nebo pracovních výpomocí se mají zabezpečit naléhavé nebo nepředvídatelné práce ve prospěch zajištění obrany státu.
Zcela novým způsobem se vymezují objekty důležité pro obranu státu, jejichž význam určují politická, vojenská nebo hospodářská hlediska pro zajišťování obrany státu.
Stejný význam pro zabezpečení této obrany mají vojenské újezdy. Plní základní funkci při zabezpečení výcviku ozbrojených sil. V zásadě se přebírá dosavadní právní úprava s tím, že zřízení vojenských újezdů a újezdních úřadů, změny hranic vojenských újezdů a jejich rušení je možné jen na základě zvláštního zákona. Z důvodu zachování základní funkce vojenského újezdu a bezpečnosti osob nelze připustit rozsáhlé osídlení jeho území. Zákon proto upravuje výlučné vlastnictví státu k tomuto území, vstup a pobyt osob na území vojenského újezdu a stanoví úkoly újezdního úřadu při jeho správě.
Rovněž se navrhuje zcela novým způsobem upravit opatření, která jsou nezbytná v zájmu zajišťování obrany státu a která stávající právní řád postrádá. Jde zejména o právní úpravu prověření opatření pro zabezpečení obrany státu, výcvik ozbrojených sil mimo území újezdu, přípravu občanů k obraně státu na základě dobrovolnosti, omezení lidských práv a základních svobod, možnosti použití právních institutů tohoto zákona k plnění převzatých mezinárodních závazků o společné obraně proti napadení, a právní úpravu náhrady za poskytnuté věcné prostředky, náhrady za plnění pracovní povinnosti a pracovní výpomoci.
V souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika podle článku 10 Ústavy ČR vázána, a v souladu s ústavním pořádkem České republiky navrhovaný zákon za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu omezuje některá lidská práva a základní svobody. Zejména se omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo pokojně se shromažďovat v rozsahu potřeb zajišťování obrany státu. K dosažení účelu sledovaného tímto zákonem se navrhuje sankcionovat neplnění zde stanovených povinností.
V ustanoveních přechodných a závěrečných zákon prohlašuje stávající vojenské újezdy, které byly zřízeny podle zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění pozdějších předpisů, za újezdy podle tohoto zákona, včetně jejich hranic.
Dámy a pánové, jsem si vědom toho, že předložený vládní návrh zákona o zajišťování obrany České republiky je složitý, neboť upravovaná problematika vyžaduje zásahy do některých základních práv a svobod. Současně jsem přesvědčen o jeho potřebnosti, a proto vás žádám, abyste jej propustili do druhého čtení.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Kolegyně a kolegové, já se neustále ujišťuji o tom, že vzájemný poměr mezi počtem poslanců a hlukem v jednací síni je nepřímý, a to v tom smyslu, že čím menší je počet poslanců, tím větší hluk je v jednacím sále.
Chtěl bych vás poprosit, kdybychom mohli zbývajících zhruba 40 minut strávit ve větším klidu, abychom mohli dodělat blok branných zákonů.
Nyní uděluji slovo zpravodaji pro první čtení, panu poslanci Petru Koháčkovi.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona o zajišťování obrany České republiky, sněmovní tisk 142.
V prvé řadě musím přivítat, že zákon o zajišťování obrany České republiky byl vůbec předložen. Stávající právní úprava totiž vychází z předlistopadových dob a dnes již v žádném případě nevyhovuje. Souhlasím s navrhovatelem, že je nutné uvést právní vztahy v oblasti obrany státu do souladu se stávající mezinárodně politickou a vnitropolitickou situací, a to zvláště s ohledem na naše čerstvé členství v NATO.
Podstatnou částí návrhu je ukládání mimořádných povinností občanům, firmám, spolkům, správním úřadům, zkrátka nám všem v případě, že se naše vlast ocitne ve stavu ohrožení nebo dokonce ve stavu válečném. Je naprosto nepochybné, že dojde-li k takové vážné situaci, musí v zájmu zajištění obranyschopnosti země, ochrany života a majetku občanů být omezena některá základní lidská práva a svobody. Stejně tak je nepochybné, že tato omezení musí být vážena na lékárnických vahách, což je úkolem našeho parlamentu. Výbor pro obranu a bezpečnost je k takovému hloubkovému posouzení připraven. Nyní se proto omezím pouze na několik připomínek.
V souladu s tím, co jsem již řekl, si myslím, že navrhovaná úprava omezení základních lidských práv a svobod v § 52 není řešena dostatečně a bude třeba tuto část dopracovat a zpřesnit. Dále se domnívám, že jsou nedostatečně chráněna práva občanů v době míru při kontrolách objektů důležitých pro obranu státu, které nejsou ve státním vlastnictví. Budeme si také muset zodpovědět otázku, zda vyvlastnit veškerý soukromý majetek na území vojenských újezdů.
Problematických částí je sice v návrhu zákona ještě několik, ale musím podotknout, že všechny tyto problémy jsou řešitelné, dopracovatelné či přepracovatelné. Vzhledem k tomu a také protože novou právní úpravu zajištění obrany České republiky nutně potřebujeme, doporučuji propustit návrh zákona do druhého čtení a přikázat jej k projednání výboru pro obranu a bezpečnost.
Zároveň v souladu s § 91 odst. 2 zákona o jednacím řádu, v souladu s usnesením č. 47 výboru pro obranu a bezpečnost z 23. března t.r. a z výše uvedených důvodů si dovoluji požádat, stejně jako moji předchůdci, o prodloužení lhůty pro projednání ve výboru o 20 dní.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji, za vaše vystoupení. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli mám jen jednu písemnou přihlášku pana poslance Houzáka.
***